Lov vlků na Slovensku začíná. Omezuje jejich šíření do Česka?

Dnešním dnem oficiálně začíná další sezóna lovu vlků na Slovensku. Potrvá dva a půl měsíce, do 15. ledna 2013. Každoročně tak myslivci legálně zastřelí přes 130 vlků. Přesné kvóty stanovuje slovenské Ministerstvo zemědělství na podkladě návrhů krajských lesních úřadů.

 (foto: www.lovuzdar.sk)

Slovenské úřady, které navrhují a schvalují, kolik vlků je možno každý rok zastřelit, přitom mají zcela nedostatečné údaje o reálných počtech vlků žijících na Slovensku. Neexistuje žádný celoplošný  monitoring, který by určil celkový počet vlků a podíl každoročně odlovených jedinců z populace. V některých oblastech nejsou k dispozici ani informace o pohlaví a odhadovaném věku usmrcených vlků a neprobíhá systematický odběr vzorků DNA zabitých zvířat pro genetický výzkum. Data o početnosti vlků, se kterými krajské lesní úřady pracují, vycházejí především ze součtu hlášení z loveckých revírů, kde však dochází k opakovanému započítávání stejných smeček. Výsledná čísla jsou pak několikanásobně nadhodnocená a stanovování ročních kvót na odstřel na základně mysliveckých dat je tedy zcela zavádějící. Úřady tak nemají reálné informace o počtu smeček ani o počtu jejích členů. Vlci jsou loveni náhodně bez zřejmého důvodu a kvóty nejsou založeny na spolehlivých datech.

Situace je o to absurdnější, že stejně jako u nás je i na Slovensku vlk řazen mezi kriticky ohrožené druhy. Střízlivé odhady tamní vlčí populace uvádějí jejich počet jen okolo 130-150 [1] či 252-410 jedinců [2]. Pokud bychom vzali v úvahu vyšší uvedený odhad (oficiální údaje), pak bylo v loňské sezoně lovci zabito 39-63 % (v průměru 51 %) populace vlků na Slovensku. Takový zásah již podle vědecké literatury může způsobit citelnou redukci populace druhu [3].

Lov vlků na Slovensku za posledních 5 let v číslech; data jsou podle zdroje [1]

Slovenská republika si při vstupu do EU sice vyjednala výjimku z jedné části evropské legislativy (z přílohy IV. evropské „Směrnice o stanovištích"), stanovující, které druhy je zakázáno zabíjet či odchytávat. Ovšem stejná směrnice v jiné své části (příloha II., ze které však SR výjimku nemá) mimo jiné stanovuje, že by měly být vyhlášeny zvláštní oblasti ochrany pro vlka a v nich přijata taková opatření, aby se v těchto oblastech mimo jiné „vyloučilo vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena". Navíc by (podle zmíněného předpisu) měl být také posouzen vliv každoročně plánovaného a realizovaného lovu na populaci chráněného druhu, což se v současnosti neděje. Vzhledem k těmto skutečnostem podalo Hnutí DUHA v srpnu 2011 stížnost k Evropské komisi, aby se případem zabývala a učinila všechny potřebné kroky k tomu, aby Slovensko jednalo v souladu s právem Evropského společenství. Po 13 měsících Evropská komise zaslala průběžnou odpověď, že se případem zabývá, právě hodnotí vyjádření slovenských úřadů k dané záležitosti a následně bude rozhodovat o dalších krocích.

Proč nám tolik záleží na dodržování ochrany vlků na Slovensku?

V posledních letech je přítomnost vlka v Beskydech zjišťována jen velmi sporadicky a nepravidelně; téměř s jistotou lze říci, že v současnosti Beskydy neobývá žádná stabilní smečka. Přitom od poloviny 90. let se zde minimálně jedna smečka včetně mláďat vyskytovala; z let 2000-2003 je uváděn dokonce výskyt 2–3 smeček [4]. Na okraji areálu rozšíření je však populace vždy nestabilní a do značné míry závislá na příchodu dalších jedinců z jádrových oblastí na Slovensku či v Polsku. Tlak ze strany pytláků, narušení migračních cest šelem, ale též výše popsaný přístup slovenských úřadů se proto beskydským vlkům zřejmě stal osudným.

Vlci, kteří k nám přicházejí, jsou většinou mladí jedinci, kteří hledají nová teritoria mimo obsazené jádrové oblasti výskytu vlků. Každé zmenšení slovenských populací lovem proto znamená také zmenšení „migračního tlaku“ směrem k nám. To v kombinaci s dalšími faktory (pytláctví, střety s dopravou) může znamenat i vymizení  vlků v Beskydech nebo jiných okrajových oblastech.

Celoročně jsou vlci na Slovensku od roku 2002 chráněni jen na malé části okresu Čadca a NP Slovenský kras, protože se jedná o oblasti, kudy vlci migrují do České republiky nebo do Maďarska (viz mapu níže ve fotogalerii). Zóna celoroční ochrany navazující na české území je bohužel zatím zcela nedostatečná. Zahrnuje totiž pouze území vhodné pro migraci šelem k nám, ale již ne jádrovou oblast výskytu, kde se vlci rozmnožují. To například znamená, že několik vlčích smeček, které jsme zdokumentovali v CHKO Kysuce pouhých 15-30 kilometrů od českých hranic, mohou slovenští myslivci legálně vystřílet.

Je tedy pravděpodobné, že lov sice umožňuje regeneraci vlčích smeček na Slovensku, ale současně brání šíření mladých vlků na západ do Česka. Vzhledem k tomu, že cca 40 % vlčích smeček na Slovensku je přeshraničních, dost možná slovenskou populaci „dotují“ vlci z Polska, kde platí celoroční ochrana [5] .

Polské Ministerstvo životního prostředí a další odborníci proto po Slovensku požadují vytvoření zóny 20-25 km kolem polsko-slovenských hranic, kde by legální lov vlků byl vyloučen. Taková zóna by zahrnovala i severní část CHKO Kysuce a výrazně by rozšířila oblast celoroční ochrany vlků navazující na Českou republiku. Hnutí DUHA proto tento návrh podporuje, podobnou zónu je třeba vymezit rovněž podél celých česko-slovenských hranic.

 LEONA MACHALOVÁ, MIROSLAV KUTAL

 Jak můžete pomoci?

• Přijeďte na vlčí hlídky– základem efektivního tlaku na změnu situace je mít dostatek aktuálních informací z terénu pro poznání skutečného stavu vlčí populace v ČR i na Slovensku. Uvítáme proto další dobrovolníky, kteří se zapojí do monitoringu velkých šelem - pomohou nám získávat data a odradit pytláky od lovu šelem.
• Podpořte práci Hnutí DUHA – Společně s polskými organizacemi prosazujeme rozšíření území s celoroční ochranou vlka podél státních hranic tak, aby byly zahrnuty i jádrové oblasti výskytu. Abychom mohli být úspěšní, potřebujeme podporu lidí, jako jste vy.
• Napište dopis zodpovědným ministrům na Slovensku (Ministerstvo životného prostredia, Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka) a požadujte celoroční ochranu vlka. Českého ministra životního prostředí můžete požádat, aby se osobně zasadil za celoroční ochranu vlka u svého slovenského protějšku. K tomu můžete využít argumenty uvedené v tomto článku a v použitých zdrojích.

Předchozí Následující