Rys je na Šumavě a v Pošumaví již po několik desetiletí doma. Jaká je dynamika populace rysa ostrovida na česko-bavorsko-rakouském pomezí a jaké jsou osudy rysů, kteří obývají zdejší hory a podhůří?
Dobrých zpráv není nikdy dost...
Každoročně v létě a na podzim napjatě čekáme na výsledky kontrol fotopastí, kdy se na fotografiích a videích prvně ukážou rysice se svými letošními potomky. Koťata na svět přichází většinou již na přelomu května a června a od té doby je matka pečlivě opečovává a ukrývá v brlohu někde pod skálou či vývratem stromu. Postupně s nimi začíná obcházet teritorium a na fotopastech je můžeme poprvé zachytit během července.
Jiskra a její čtyři koťata
Rysici Jiskru zachytily naše fotopasti již koncem července a na padesátce fotek a videí se jí pod nohama motají její rysí potomci. Velké balvany kolem fotopasti jim slouží jako skokanský můstek, mladý smrček jako skvělá prolézačka a matka jako věčný objekt prvních loveckých pokusů. Teprve podrobná analýza, za kterou děkujeme Tereze Minárikové z ALKA Wildlife, ukázala, že letos Jiskra přivedla na svět dokonce čtyři koťata. To je v rysím světě docela výjimečné, neboť v našich podmínkách mají rysice obvykle jedno až tři mláďata.
Následující rok pro ně bude znamenat zatěžkávací zkoušku. Otec se na výchově ani shánění potravy pro mláďata nepodílí a pro rysici nastane náročné lovecké období. Navíc musí své potomky chránit před případnými dalšími predátory a především je naučit lovit velkou kořist. Bez toho by sami v přírodě nepřežili. Není proto divu, že první rok obvykle přežívá pouze polovina z narozených mláďat.
Západní Pošumaví hostí rysí rodinku
Díky fotopasti, kterou si nainstaloval dobrovolník Rysích hlídek Vašek, víme také o další rysí rodince. Zajímavá je tentokrát především lokalita, která leží v západním Pošumaví. Vaškova fotopast přinesla téměř první věrohodný důkaz o přítomnosti rysa v této oblasti a ještě cennější informace o rozmnožování.
Zdroj: fotopast dobrovolníka Rysích hlídek.
Také další fotopasti v Pošumaví přinesly pozitivní zprávy o nových rysích přírůstcích. Z pochopitelných důvodů nechceme zveřejňovat lokality, ale určitě je výbornou zprávou, že rysové se rozmnožují nejen v jádrových částech národního parku Šumava, ale také v šumavském podhůří a navazujících pohořích. I zde mají rysové svůj domov a jejich další šíření a ochrana v Pošumaví je klíčové pro udržení životaschopné populace. Pouze území národního parku a okolních chráněných území nejsou dostatečně rozlehlá, aby poskytovala šelmám dostatečný životní prostor.
... jsou však vyvážené smutnými příběhy
Tak jako je letošní rok bohatý na pozitivní a zajímavé zprávy z rysího světa, objevují se i ty, které nám radost nedělají.
Kde je Kristýna a Fridrich?
Až do letošního ledna byli rysice Kristýna a rysí samec Fridrich častými návštěvníky před objektivy našich fotopastí v okolí vojenského újezdu Boletice a na Prachaticku. Loni v únoru je dokonce fotopast zachytila oba společně v době rysí říje, a proto je možné, že otce loňských Kristýniných koťat je právě Fridrich. Po třech letech, kdy jsme zpovzdálí či na sněhové pokrývce sledovali život těchto rysů, nám postupně obě zvířata zmizela ze záběrů. Kristýna se naposledy vyfotila ještě v lednu letošního roku společně se svými dvěma potomky. Osudy obou zvířat můžeme jen domýšlet.
Rysice Kristýna s kotětem v roce 2015. Zdroj: Fotopasti Rysích hlídek Hnutí DUHA
Sražená rysice z Malenic
Letos na počátku června dostali pracovníci Správy NP Šumava informaci o sražené rysici na silnici mezi Vimperkem a Volyní. Další smutnou okolností bylo, že podle stavu mléčných žláz v době srážky rysice kojila. Koťata ale v okolí místa nehody nikdo nezaznamenal a vzhledem k tomu, že k nehodě došlo zřejmě sotva pár týdnů po porodu, koťata neměla šanci bez matky přežít.
Následná analýza fotografií ukázala, že jsme rysici znali z fotomonitoringu. Jen pár týdnů před nehodou ji nafotila fotopast naší dobrovolnice Aleny. Ta ji měla instalovanou jen kousek od svého domu v nedalekém lese a výskyt rysice mapovala již od loňské zimy.
Smutné osudy rysích sirotků
Letošní podzim je také bohužel bohatý na případy pozorování osamocených odrostlých rysích mláďat. Obvykle jsou v tomto období rysí koťata ještě pod dohledem matky, která jim zároveň zajišťuje potravu a učí je samostatně lovit. Ještě zhruba do konce zimy o ně pečuje a opouští je teprve v době říje nebo když už jsou koťata schopná ulovit si vlastní velkou kořist. Pokud teď na podzim rysí mláďata přijdou o svoji matku, snaží si nalézt a ulovit menší či snadnou kořist a často se při jejím hledání dostanou až do blízkosti lidských sídel, osamocených hospodářství či zemědělských areálů na kraji vesnice.
Jedno z koťat odchycených na Českokrumlovsku, které se díky rychlé reakci paní Věry Novotné-Zimmel podařilo včas odchytit a nyní je v péči záchranné stanice při Zoo v Hluboké nad Vltavou. Zdroj: Michaela Jerhotová, Zoo Hluboká
O prvním případu dvou rysích sirotků z Českokrumlovska informovala organizace ALKA Wildlife. Jedno ze zubožených koťat uhynulo, druhé se podařilo odchytit pracovníkům záchranné stanice při zoo v Hluboké nad Vltavou, kde se nyní kotě zotavuje.
Další obdobný případ pocházel z Vimperska a zatím poslední rysí sirotek byl odchycen u Vlachova Březí. Bohužel dva poslední případy nemají šťastný konec. Jedno kotě zakousnul pes a druhé bylo tak zesláblé a malé, že po odchytu uhynulo.
Kotě odchycené nedaleko Vlachova Březí bylo slabé a podvýživené, druhý den po odchytu uhynulo. Zdroj: Michaela Jerhotová, Zoo Hluboká
Další informace o původu rysích koťat nám přinesou až výsledky genetických analýz, které nám řeknou, kdo byli rodiče osiřelých koťat. Jen zřídkakdy se podaří objasnit osud matky, která mohla zahynout po střetu s autem, být upytlačena, nebo onemocnět.
JOSEFA VOLFOVÁ
