Organizace ALKA Wildlife v rámci monitoringu rysa ostrovida v Pošumaví vyfotografovala vlka. Odkud vlk na Šumavu přišel, zda je sám nebo se jich na Šumavě pohybuje více, zatím zoologové nevědí. Jediným důkazem o jeho výskytu zde jsou dvě fotografie pořízené v druhé polovině února na pravé straně Lipna, v mimořádně přírodně cenných lokalitách, kde se v minulých měsících podařilo opakovaně zachytit také losa či rysa. Pro mladé vlčí tuláky opouštějící mateřskou smečku není problém překonávat desítky kilometrů dlouhé vzdálenosti, a tudíž je klidně možné, že původní domovinou nafoceného vlka mohou být Karpaty, severní část Německa či Polsko, kde jsou dnes stabilní vlčí populace.
Podle Terezy Minárikové, koordinátorky projektu Trans-Lynx, oba získané snímky posoudili zahraniční odborníci z Bavorska, Saska i Itálie, a přestože chybí DNA důkaz, podle stavby těla lze soudit, že se jedná o dobře stavěného divokého vlka, pravděpodobně samce. "Myslíme si, že se jedná o samotného migrujícího jedince. Populace vlka v česko-sasko-polském pohraničí postupně narůstá a vlk se tak začíná šířit do Střední i Západní Evropy. Vrací se do míst, kam vždycky patřil a kde má v přírodě své místo.“
Organizace ALKA Wildlife realizuje v Pošumaví projekt Trans-Lynx zaměřený na ochranu a monitoring česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida. V rámci něj má na území Jihočeského a Plzeňského kraje instalováno více než 60 automatických fotoaparátů, tzv. fotopastí, které vedle rysa zachytily i tak vzácné druhy jako jsou los evropský, kočka divoká či plch velký. Nyní vzácnou galerii doplňuje i vlk, který se na Šumavě podle dostupných informací trvale vyskytoval naposledy v druhé polovině 19. století. Od té doby lze jeho výskyt hodnotit jako občasný, přičemž ani není znám původ občasných vlčích návštěvníků.
Díky obrovské přizpůsobivosti se nyní tato šelma po staletích pronásledování vrací do míst, kde byla dříve vyhubena: důkazem je úspěšná populace v severní polovině Německa a od loňského roku také vlčí smečka na Kokořínsku. Zprávy o výskytu vlka pochází také z jižního Bavorska, a tak je jen otázkou času, kdy vlci opět zavítají i na Šumavu či dalších oblastí naší republiky.
Zkušenosti z Německa a dalších evropských zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný. Úmrtí způsobené vlkem nebylo v Evropě doloženo více než sto let. Vlci jsou pro českou přírodu důležití. Pomáhají regulovat přemnoženou jelení zvěř a divoká prasata.
JOSEFA VOLFOVÁ
V reakci na tuto zprávu a k tématu návratu vlků do české krajiny vyšel článek Leony Machalové
