Pytláctví představuje zásadní hrozbu pro populace velkých šelem v Česku. V anonymním dotazníku, který prováděla Akadmie věd ČR, odpovědělo 20 z 204 náhodně vybraných myslivců v Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě na výrok „Ulovil jsem nelegálně rysa v ČR" kladně [1]. Dokonce i kdyby jen polovina z odpovědí byla pravdivá, autoři na základě přepočtu na oblast, kde anketa probíhala, dospěli k závěru, že za posledních 20 let bylo v ČR upytlačeno nejméně 500 rysů [1]. Pokud vezmeme v úvahu pravděpodobnost reprodukce, počet mláďat na jednu samici a přirozený úhyn, není toto číslo vůbec nereálné, jak ukazuje následující výpočet z recenzované publikace o významu velkých šelem českých lesích [2]:
Z grafu zobrazujícího relativní početnost rysa ostrovida na našem území během posledních 20 let (Obr. dole) je patrné, že populace dosáhla vrcholu v roce 1997. Tehdy žilo na našem území 100-150 rysů [3]. Budeme předpokládat průměrný počet rysů 125, což při vyrovnaném poměru pohlaví 1:1 znamená 62-63 samic. Samice rysa dosahují pohlavní zralosti nejpozději ve 22 měsících stáří [4]. Za pohlavně zralé samice tedy budeme považovat zvířata dvouletá a starší. Nemáme žádná data o věkové struktuře naší populace, budeme tedy předpokládat, že plodných samic je zhruba 50. Ročně vstupuje do reprodukce 67-85 % samic (průměrně 76 %) [4], což v našem případě znamená 38 samic. Na jednu samici připadají průměrně dvě mláďata [4] a mortalita koťat do jednoho roku věku je zhruba 50 % [5]. Znamená to, že ročně přibude zhruba 38 mladých rysů, kteří by měli obsazovat nová teritoria.
Obr.: Relativní změny početnosti rysa ostrovida v České republice v letech 1982-2003. Největšího rozšíření u nás rys dosáhl v letech 1997-1998. Trend změn je naznačen zeleně za pomoci regresní polynomické křivky. Upraveno podle Červeného et al. [5].
Jak je patrné z grafu, tento trend byl v roce 1998 převrácen - jinými slovy, přírůstek nestačil pokrýt mortalitu. Pokud budeme považovat roční přírůstek 38 rysů za reálný, muselo být do roku 2003, kdy početnost stále klesala, z populace odstraněno minimálně 228 zvířat (6 x 38). Výpočet, který by bral v úvahu jednotlivé věkové třídy, by byl složitější, ale výsledek by nebyl výrazně odlišný. Je zřejmé, že 500 usmrcených rysů za posledních 20 let není nereálné číslo, vzhledem k tomu, že pytláctví prokazatelně probíhalo i před obdobím 1997-2003 [6, 5]. Zbývá vysvětlit příčiny této mortality. Rys v ZOO může být plodný do 15 let věku, v přírodě se dožívá maximálně 12 let [6, 3]. Část zvířat skončí po koly aut, část snad přirozenou smrtí. Známé příčiny mortality nasvědčují tomu, že většina zvířat skončí v rukou pytláků.
Prameny:
[1] Koubek P. & Červený J., 2003: Mají velké šelmy šanci přežít v našich honitbách? Myslivost 51 (3): 12–14.
[2] Kutal M., 2007: Velké šelmy v českých lesích: význam přítomnosti vlků, rysů a medvědů z pohledu ochrany přírody a myslivosti, Hnutí DUHA, Olomouc, 20 pp.
[2] Červený J., Koubek P., Bufka L. & Fejklová P., 2003: Současné změny početnosti rysa ostrovida v České republice: 175. In: Bryja J., Zukal J. (eds.): Zoologické dny Brno 2003. Sborník abstraktů z konference 13.-14. února 2003, 244 pp.
[3] Henriksen H. B., Andersen R., Hewison A. J. M., Gaillard J-M., Bronndal M., Jonsson S., Linnell J. D. C. & Odden J., 2005: Reproductive biology of captive female Eurasian lynx, Lynx lynx. European Journal of Wildlife Research 51: 151-156
[4] Červený J., Koubek P., Bufka L., Bartošová D., Bláha J., Kotecký V., Volf O., Nová P., & Marhoul P. (in prep.): Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice (předběžná verze).
[5] Bufka L., 2007: Výzkum a monitoring populace rysa ostrovida (Lynx lynx). Správy NP Šumava, Přístupné online: http://www.npsumava.cz/vyzkum.php?idc=920. Staženo 2.12.2007
[6] Kunc L., 1999: Můj přítel rys. Víkend, 110 pp.
