140 lidí se sešlo v pondělí na Malostranském náměstí v Praze, aby vyjádřili znepokojení, že polská vláda pokračuje v těžbě jednoho milionů stromů v Bělověžském pralese. Kritiku těžby tohoto nejzachovalejšího evropského nížinného pralesa již vyjádřili vědci, UNESCO, Evropská komise i přes 200 tisíc lidí podepsaných pod peticemi.
Evropský soudní dvůr vydal vůči Polsku před dvěma týdny předběžné opatření, kterým do doby, než rozhodne, vyzývá k zastavení těžby. Polsku hrozí pokuta o výši 100 milionů korun, a přesto toto předběžné opatření ignoruje. Na pokyn ministra Szyszka v oblasti nadále těží čtyři harvestory kolem 1500 stromů týdně. Dosud proběhlo celkem 15 občanských nenásilných blokád těžké lesní techniky, které těžbu zpomalují.
Občané se dnes na Malostranském náměstí v Praze setkali, aby vyjádřili své znepokojení z toho, že se nevratně kácí poslední zachovalý nížinný prales v Evropě, společné středoevropské dědictví. Během demonstrace zazněla vyjádření, ředitele Greenpeace ČR, Davida Murphyho, vedoucího Centra pro otázky životního prostředí UK, profesora Jana Frouze a výzkumníka Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, profesora Pavla Kindlmanna. Na demonstraci lidé vyzvali polského ministra životního prostředí Jana Szyszka k okamžitému zastavení kácení pralesa.
Poté se lidé spontánně přesunuli před Polskou ambasádu, kde mezi lidmi zaznívalo skandování: „Divočina patří do Bělověže, ne do politiky!“, „Celý prales národním parkem!“, „Kůrovec je lež jak věž, nekácejte Bělověž“ či „Ministře Szyszko, přestaňte kácet milion stromů!“
Do Bělověžského pralesa každý týden vyjíždí desítky lidí, aby společně zabránili harvestorům v činnosti. Z České republiky se již za tímto účelem vypravilo zhruba sto lidí, kteří získali informace na webu www.podporujiblokadu.cz.
Jan Frouz, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, řekl na demonstraci:
„Přirozené lesy pokrývaly náš kontinent dlouho před tím, než je člověk začal využívat, a pro některé možná poněkud překvapivě hlavním smyslem jejich existence nebylo maximalizovat produkci prken, ale udržovat dlouhodobou koexistenci složitého a vzájemně provázaného společenství stromů a nepřeberného množství dalších organismů. Zánikem tohoto společenství pak navždy ztratíme unikátní možnost pochopit, jak takový přirozený systém fungoval.“
Pavel Kindlmann, výzkumník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe řekl na demonstraci:
„I když Polsku hrozí pokuta až přes 100 milionů Kč, právní bitva u Soudního dvora EU může trvat měsíce až roky. Jestliže proti tomuto barbarskému chování polské vlády nic neučiníme my a mimo jiné i na náš popud Evropská unie právě teď, bude mezitím vykácena podstatná část této jedinečné přírodní památky.“
David Murphy, ředitel Greenpeace ČR, řekl na demonstraci:
„Evropská unie vyzvala Polsko, aby chránilo prales, který je důležitý pro celou Evropu a je jedním z důležitých globálních ekosystémů, abychom o něj my a další generace nepřišli. Je naší povinností - nás jako dobrých sousedů, ale také nás jako jako jednotlivců - promluvit a požadovat přežití a ochranu Belověžského pralesa.“
Jan Skalík z občanské iniciativy za zastavení kácení v Bělověžském pralese:
„Nechceme-li ztratit nejzachovalejší domov zubra evropského, vzácných ptáků a mnohasetletých stromů, musíme ministru Szyszkovi ukázat, že dějiny si jej budou pamatovat jako muže, který Evropě navždy pokácel nejkrásnější prales. Pokud vám na evropském dědictví záleží, napište mu svůj názor i vy!“
Kontakt:
Mgr. Jan Skalík, jan.skalik@gmail.com, +420 607 185 686
Poznámky:
Výzva k ochraně společného přírodního dědictví, kterou obdržela Polská ambasáda:
Milí polští přátelé,
na území Vaší země po tisíciletí roste nížinný Bělověžský prales, jedinečný v celé Evropě. Je domovem zubrů evropských, ale i vlků, chráněných druhů ptáků a brouků. Tak krásné dubohabrové podmáčené lesy nerostou na tisíce kilometrů daleko.
Přestože v červenci letošního roku vydal Evropský soudní dvůr předběžné opatření, aby polská vláda přestala kácet nejzachovalejší evropský nížinný prales, ministr Szyszko nadále pokračuje v těžbě více než 1500 stromů týdně. Přestože UNESCO prohlásilo, že světové přírodní dědictví je ohrožené, v pralese se brutálními zásahy čtyř harvestorů vyznačený milion stromů kácí dál. A ministr Szyszko má nadto dost kuráže k tomu, aby urážel naše společné evropské instituce. Říká, že evropští úředníci nerozeznají ani lýkožrouta od žáby.
Ministrem uváděné argumenty jsou ale účelové. Les nekácí kvůli kůrovci, kácí se totiž i duby a habry, které tento brouk napadnout nemůže. Těžba probíhá i v jádru chráněných území se stoletými stromy, kde nebezpečí, že větev někomu spadne na hlavu, nehrozí. Záměr je zřejmě jediný: zpeněžit dřevo a zabránit tomu, aby poslední nížinný prales v Evropě zůstal pralesem.
Situace v pralese se přitom stále zhoršuje: už více jak 70 členů lesní stráže neustále hlídá harvestory, které dennodenně kácí ve dvou směnách. I přesto se podařilo během tří posledních měsíců kácení při čtrnácti občanských nenásilných blokádách alespoň na čas pozastavit, a to díky odhodlání Poláků a dalších desítek lidí z mnoha zemí celého světa. Petici podepsalo na dvě stě tisíc lidí.
Vyzýváme občany Polska i dalších zemí, aby se zapojili a nedopustili zničení Bělověžského pralesa. Celý Bělověžský prales je společným dědictvím střední Evropy. Celý Bělověžský prales se má stát národním parkem.
Za občanskou iniciativu,
Miroslava Rylko a Jan Skalík
