Pro rysího kocoura Ľuba má pojem domov poměrně široký význam. Není jím jedna horská dolina, ba ani celé pohoří. Od loňského října byl fotopastmi zachycen ve třech geomorfologických celcích na pomezí Česka, Slovenska a Polska. Konkrétně v Javorníkách, v Kysucké vrchovině a v Kysuckých Beskydech na ploše větší než 300 km2 (30 tisíc hektarů). Unikátní data se podařilo získat díky společnému projektu mapování velkých šelem, na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc se Správou CHKO Kysuce a množstvím dobrovolníků z Česka a Slovenska [1].
Rys Ľubo byl během 80 dnů od konce října do poloviny ledna zachycen celkem jedenáctkrát na sedmi různých fotopastech. Zoologové z Hnutí DUHA Olomouc rysa identifikovali díky jedinečnému skvrnění na jeho těle, které tvoří typické rozety.
„Je obdivuhodné, že Ľubo musel nejméně třikrát překonat frekventovanou silnici E75 mezi Čadcou a Žilinou, po které projede denně více než 15.000 aut, dvojkolejnou železnici, řeku Kysuca, silnici první třídy E442 mezi Makovem a Kolárovicemi a řadu dalších silnic nižší třídy [2]“ komentoval zjištění Martin Duľa, který se mapování rysů v Chráněné krajinné oblasti Kysuce věnuje v rámci své diplomové práce na Masarykově univerzitě v Brně.
Při náročném putování sledovaný rys navštívil zhruba 20 slovenských honiteb a pravděpodobně využil i tři migrační koridory (u Poviny, Klubiny a Kolárovic), vytipované v rámci nedávné studie Mendelovy univerzity v Brně, na které se podíleli čeští a slovenští zoologové [3].
„Krajina na západním okraji Karpat je silně pozměněná lidskou činností. Je dobrou zprávou, že pro rysy a další šelmy je navzdory velkému zatížení dopravou stále průchodná. Zbývající migrační koridory na českém i slovenském území musíme v naší krajině zachovat. Pro životaschopnou populaci rysů v Beskydech a Javorníkách je funkční propojení s jádrem karpatské populace na Slovensku nezbytné“, dodává Michal Bojda, z Hnutí DUHA Olomouc, který mapování koridorů na česko-slovenském pomezí koordinoval.
„Ačkoliv se některým rysům daří překážky překonávat, pro jiné může skončit pohyb v okolí silnice tragicky: jen loni byli v Beskydech a Javorníkách na silnici nalezeni sražení dva mladí rysi," doplnil Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc.
Lepší ochranu ekologických sítí v rámci celého pohoří Karpaty by měl řešit projekt ConnectGREEN, který Hnutí DUHA Olomouc právě připravuje spolu s partnery s dalších karpatských zemí [4].
„Průchodnost krajiny pro velké šelmy v územní působnosti Správy CHKO Kysuce je do značné míry limitovaná existující i plánovanou urbanizací. Správa CHKO Kysuce spolu s OZ Karpatská divočina se v posledních letech zaměřuje nejen na monitoring pobytových znaků šelem v jejich přirozeném prostředí, ale i v těch částech potenciálních biokoridorů, kde jejich trasování probíhá v sousedství urbanizovaných častí obcí. I na základě těchto údajů je možné v územích plánech obcí navrhnout funkční biokoridory a zachovat tak konektivitu habitatů velkých šelem“, dodává za Správu CHKO Kysuce a OZ Karpatská divočina Peter Drengubiak.
„Již dříve byl přesun mezi zmíněnými lesními celky zaznamenán pomocí GPS telemetrie. V období rysí říje obdobnou cestu podnikl rys Ludvík (Král). Jeho přesun z oblasti Javorníků do oblasti Kysuckých Beskyd a Kysucké vrchoviny a zpět trval zhruba jeden týden. Rys Ľubo potvrdil, že tato migrace nebyla ojedinělá a že tato migrační trasa je pro rysy i po třech letech stále průchozí a zabezpečuje kontakt se zbytkem karpatské populace“ doplnila Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Poznámky:
[1] Kromě dobrovolníků Vlčích hlídek zvláštní poděkování patří Ľuboslavovi Hrdému, po kterém dostal rys jméno, dále Michalu Králíkovi, Beňadiku Machciníkovi, Vladovi Trulíkovi a Peteru Drengubiakovi.
[2] Doposud zaznamenané přesuny rysa Ľuba:
- 26. 10. 2015 – Kysucká vrchovina
- 11.–28. 11. 2015 – Javorníky
- 6.– 31. 12. 2015 – Kysucká vrchovina
- 4. 1. 2016 – Kysucké Beskydy
- 9. 1. 2016 - Kysucká vrchovina
- Od 19.1.2016 - Javorníky
[3] Více v publikaci M. Kutal & J. Suchomel, 2014: Analýza výskytu velkých šelem a průchodnosti krajiny v Západních Karpatech (koridory Povina, Klubina a Kolárovice popsány na str. 19, 23 a 36)
[4] Partnerem připravovaného projektu ConnectGREEN je v ČR také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Part-financed by the European Union.
