Dvanáct let soužití velkých šelem a chovatelů ovcí v Beskydech hodnotí nová studie olomouckých přírodovědců, která právě vychází v prestižním mezinárodním časopise Journal for Nature Conservation [1]. Vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Hnutí DUHA Olomouc a z Univerzity Palackého se zabývali otázkou, zda je výskyt vlků, rysů a medvědů limitujícím faktorem pro chov ovcí v Beskydech.
Chráněná krajinná oblast Beskydy stále představuje jedinou oblast u nás, ve které je pravidelně zaznamenáván výskyt všech tří evropských velkých šelem, a zároveň se tu chovají ovce ve výrazně větším počtu, než je celostátní průměr. Dosud však neexistoval výzkum, který by vztah mezi šelmami a chovem ovcí detailně analyzoval a zkoumal, jak se po dvaceti letech od návratu vlků do Beskyd proměnily názory chovatelů ovcí či jiného dobytka.
„Studie kombinuje data z různých zdrojů. Analyzuje údaje z evidencí různých institucí o chovu ovcí a o škodách, které velké šelmy způsobily, a dává je do kontextu s údaji o početnosti jednotlivých druhů velkých šelem“, uvádí Petr Kovařík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Kromě toho jsme provedli také speciálně zaměřené dotazníkové šetření mezi chovateli ovcí, abychom zjistili jejich názory na tuto problematiku a mohli zhodnotit aktuální situaci v chovu ovcí v Beskydech“.
Výskyt velkých šelem v oblasti Beskyd byl vyhodnocen zejména na základě výsledků dlouhodobého monitoringu velkých šelem, který v Beskydech provádí Hnutí DUHA Olomouc s pomocí dobrovolníků, takzvaných Vlčích hlídek [2]. „Ze všech tří druhů velkých šelem můžeme dnes pouze o rysovi říci, že se na území chráněné krajinné oblasti trvale vyskytuje a rozmnožuje“. V případě vlků a medvědů stále hovoříme pouze o dočasných a nepravidelných návštěvách ze sousedního Slovenska či Polska“, komentuje výsledky monitoringu Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc.
Naproti tomu jako nejčastější původce útoků na stáda ovcí je podle oficiálních statistik označován vlk, a to ve více než v devadesáti procentech případů. Rys i medvěd útočili na domácí zvířata ojediněle. Celkově jsou však ztráty způsobené velkými šelmami nízké, v průměru je za rok napadeno pouhých 0,5 % hospodářství a roční ztráty způsobené velkými šelmami činí pouze 0,1 % z celkového množství chovaných ovcí a koz.
Tradice chovu ovcí v Beskydech je stále živá, většina místních farmářů však hodnotí své podnikání jako neziskové či málo výdělečné, a to kvůli aktuální ekonomické situaci v chovu ovcí u nás, nikoliv kvůli výskytu velkých šelem. „Sami chovatelé uvádí, že hlavní příčinou špatné ekonomické situace je nízká výkupní cena ovčích produktů, nízká poptávka a také velká vzdálenost k nejbližším jatkám – často více než 50 kilometrů. Až na čtvrté místo chovatelé řadí jako nepříznivý faktor i výskyt velkých šelem“, shrnuje výsledky dotazníkového šetření Ivo Machar z Univerzity Palackého v Olomouci. Třicet procent farmářů také uvádí, že měli problém se zdivočelými psy, kteří jsou zřejmě skutečnými původci části škod, které jsou oficiálně připisovány vlkům.
Chovatelé však přesto stále považují velké šelmy za reálnou hrozbu pro chov ovcí a shodují se, že by stát měl zohlednit komplikace způsobené výskytem šelem v regionu – ať už se jedná o zjednodušení finanční kompenzace škod způsobených velkými šelmami či úpravami současného systému zemědělských dotací (příspěvek na zabezpečení farem proti šelmám apod.).
Petr Kovařík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uvádí:
„V současné době není limitujícím faktorem pro chov ovcí výskyt velkých šelem, ale špatná ekonomické situace v oboru chovu ovcí a prodeje ovčích produktů. Znepokojivým důsledkem této situace může být také vysoký věk nynějších chovatelů - 83 % chovatelů je starších 50 let. Pastva ovcí do Beskyd patří a je důležitá i pro ochranu místní biodiverzity, například orchidejí nebo mnoha druhů motýlů, vázaných na extenzivně udržované pastviny. Je proto škoda, že kromě některých živočišných a rostlinných druhů nám ‚vymírají‘ i farmáři.“
Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc dále uvádí:
„Přestože vlci nejsou ani zdaleka největší hrozbou pro chov ovcí v Beskydech, střet chovatelů s velkými šelmami nemůžeme brát na lehkou váhu. Důležitá je především dostatečná informovanost chovatelů o preventivních opatřeních a možnostech kompenzace. Hnutí DUHA Olomouc proto provozuje poradnu pro chovatele, kde se zájemci mohou dozvědět, jak účinně zabezpečit hospodářská zvířata proti útokům velkých šelem. V případě akutního ohrožení nabízíme možnost zapůjčení síťového elektrického ohradníku. Také chceme prosadit, aby současný systém zemědělských dotací zohledňoval výskyt velkých šelem a bylo tak možné financovat preventivní opatření proti útokům vlků, nejen náhradu za vzniklé škody.“
Poznámky:
[1] Článek je do 4. 10. 2014 volně ke stažení na adrese http://authors.elsevier.com/a/1PXYI5liTErdRy, později k dispozici u autorů.
[2] Hnutí DUHA při monitoringu velkých šelem spolupracuje se Správou CHKO Beskydy, která navíc každoročně organizuje „sčítání velkých šelem“.
