Rys patří k nejvíce ohroženým obyvatelům Balkánu. Makedonští a albánští ekologové i jejich západoevropští spojenci se proto snaží využít čerstvé záběry rysa Dekiho k získání větší podpory pro ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu.
Rys Deki v makedonském národním parku Mavrovo jako mládě v roce 2013 a jako dospělý rys v roce 2017.
Foto: Makedonská ekologická společnost
Počátkem února zveřejnila Makedonská ekologická společnost (MES) snímky Dekiho, jak jej zachytily fotopasti v národním parku Mavrovo. První fotografie z roku 2013 ukazuje rysa jako osmiměsíční mládě následujícího svou matku. Na druhé je již jako dospělý jedinec. Telemetrické sledování Dekiho v roce 2015 odhalilo, že v porovnání s ostatními místními rysy má tento samec velmi rozsáhlé teritorium – zabírá 888 kilometrů čtverečních.
Ve volné přírodě dnes žije pouze několik desítek balkánských rysů. Ochraně samotářských šelem se již 12 let věnuje společný makedonsko-albánský program na záchranu balkánského rysa. Na základě terénního výzkumu byly vytvořeny materiály, které organizace zapojené do programu využívají ke zvyšování povědomí o potřebě ochrany druhu. Cílem je zejména rozšíření ochrany ve stávajících národních parcích a zároveň vytvoření nových chráněných celků, jež by propojily současné oblasti výskytu balkánských rysů.
Video o záchranném programu balkánského rysa
Kyperský fotograf Silvio Rusmigo zdokumentoval instalaci fotopastí a odchytových pastí v Makedonii. Vědci zde studují chování šelem prostřednictvím údajů z telemetrických obojků. Aby mohli obojek rysovi nasadit, musí jej nejprve odchytit do dřevěného sklopce. Ve svém článku Rusmigo popsal, jak je obtížné rysa najít:
„Každý návštěvních hor jihozápadního Balkánu si rychle všimne, že hlavním problémem pro divokou přírodu zde je odlesňování. Lze vidět stromy poškozené těžbou dřeva, k níž se kvůli nepřístupnosti horského terénu používají koně, přesto se jenom malou část podaří dopravit do údolí. Stejně zřejmé jako mizení lesa je zoufalství ve tvářích lidí, kteří neúnavně pracují pro záchranu vzácné šelmy. Příběhy, které jsem vyslechl, když jsem se na jaře roku 2017 připojil k jejich terénní práci, vypovídají o mnohem větších zklamáních než to, které jsme zažili, když jsme s celým týmem po hodinách cesty dorazili na odlehlou lokalitu, abychom zjistili, že víko sklopce aktivovala prolétající sova. Zmatená sova se z nepříjemného zážitku po propuštění rychle vzpamatuje – zůstává pocit marnosti ochránců po letech úsilí navzdory překážkám, jako je zabavení pastí, jehož jsem byl během svého krátkého pobytu svědkem; vede mě k otázce, kde berou sílu pokračovat.“
V roce 2017 zveřejnila organizace pro ochranu přírody v Albánii (Protection and Preservation of Natural Environment in Albania – PPNEA), která se podílí na programu záchrany balkánského rysa, záběry rysa z fotopastí v přírodním parku Nikaj-Merturi ležícího v severovýchodní Albánii při hranici s Kosovem. Dalšími obyvateli oblasti navazující na národní park Valbona jsou medvědi, divoká prasata, srnci a lišky. Aktivisté zde minulý rok protestovali proti výstavbě vodních elektráren, které hrozily narušit místní ekosystém.
V Makedonii byla většina rysů zaznamenána v národním parku Mavrovo. Bývalá makedonská vláda v roce 2010 schválila výstavbu velkého hydroenergetického projektu v této oblasti. Díky kampani vedené neziskovou organizací Eko-svest se podařilo o negativním dopadu projektu na životní prostředí přesvědčit Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), která zrušila přislíbený úvěru, čímž úvahy o projektu prakticky ukončila.
Makedonská ekologická společnost také zveřejnila záběry rysů zachycených mimo národní park Mavrovo. Fotografie zveřejněné v červnu ukazují rysí mládě u doupěte poblíž Kičeva v pohoří Ilinska planina. V listopadu potom společnost zveřejnila noční snímky rysice s mládětem pořízené mimo chráněnou zónu v pohoří Jablanica přecházející na albánské straně do národního parku Shebenik-Jablanica. Zástupce společnosti Dime Melovski označil rozmnožování rysů mimo jádrovou oblast národního parku Mavrovo za pozitivní signál.
Další makedonská nevládní organizace Ploshtad Sloboda zveřejnila na internetu dokumentární film podporující vyhlášení národního parku v pohoří Shar Planina, které se táhne Kosovem, Makedonií a Albánií. Vytvoření chráněné oblasti by přispělo k lepší ochraně balkánských rysů. Dokument je v makedonštině s anglickými titulky:
Kromě mizejícího životního prostředí ohrožuje zvířata na Balkáně především pytláctví. Přispívá k němu prostředí politické korupce, které místním vůdcům zaručuje beztrestnost. V Makedonii nedávno sklidili ostrou kritiku lovci, kteří se na Facebooku chlubili fotografiemi zabitých kamzíků a dalších chráněných druhů. Podle dostupných informací se však policie případem nezabývala.
Desítky let starý vycpaný rys a další místní živočišné druhy zdobí recepci hotelu v lyžařském středisku Mavrovo ležícím v národním parku. Foto: Global Voices, CC-BY.
V prosinci loňského roku stálý výbor Bernské úmluvy na svém 37. zasedání schválil návrh albánského ministerstva životního prostředí zařadit rysa balkánského (Lynx lynx balcanicus) do přílohy II Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. To poslouží jako základ pro rozšiřování mezinárodního úsilí o záchranu tohoto kriticky ohroženého poddruhu rysa. Zároveň jde o uznání vytrvalé práce aktivistů, kteří se dlouhodobě snaží o ochranu rysa na Balkáně.
Zdroj: Globalvoices.org
PŘEKLAD: MARTINA DUŠKOVÁ
