Rožnov pod Radhoštěm - Zooložka Dana Bartošová se velkým beskydským šelmám věnuje již třicet let. Nejen ji, ale i ostatní kolegy ze Správy chráněné
krajinné oblasti Beskydy nález ostatků upytlačeného medvěda zarmoutil.
Máte nějaké nové informace k případu upytlačeného medvěda?
Zatím víme jen to, co jsme věděli od začátku. Jde o zhruba tříletého a stokilového medvěda. Podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele a nyní už převzala iniciativu policie. Ozvalo se několik lidí, kteří nám sdělili své tipy a názory, nedostali jsme však žádnou konkrétní informaci o případných pytlácích.
Prozkoumali jste nalezené ostatky?
Z ostatků jsme odebrali vzorky, které jsme předali Ústavu biologie obratlovců do Brna k dalšímu vyšetření. Z něj už budou kromě potvrzení druhu zvířete patrné další detaily, tedy pohlaví zvířete a konkrétní charakteristiky jedince. Porovnáním s jinými vzorky medvědích tkání by se pak dalo určit, zda se jednalo o stejného medvěda nebo rozdílná zvířata. Také je pak možné zjistit příbuzenské vztahy mezi srovnávanými medvědy a snad i rozlišit oblast původu medvěda.
Máte představu, odkud ten medvěd mohl být? Nabízí se samozřejmě nejpravděpodobnější varianta, že jej pytláci ulovili nedaleko, těžko by sem vozili jeho zbytky ze Slovenska či Polska...
Může být více variant, mohl to být medvěd z Beskyd, nelze ale vyloučit ani
to, že jej pytláci převezli z okrajové části Slovenska.
Jak si vysvětlujete, že se pytláci zbavili ostatků medvěda tak nešikovně, velký pytel v řece přece není zrovna nenápadný...
Nevím, jak se pytláci obvykle zbavují zbytků zvěře, každopádně tento nález
považuji za obrovskou náhodu, ty zbytky se mohly někde rozložit a vůbec
bychom se k nim nemuseli dostat. Bojím se pomyslet na to, v kolika případech si pytláci počínají opatrněji.
Co to pro vás osobně i profesně znamená, když zjistíte, že z Beskyd pravděpodobně zmizel kriticky ohrožený exemplář medvěda?
Moc mě mrzí, že se něco takového stává, vždyť medvědů je u nás jen několik
- odhadujeme jejich počet na tři až pět kusů. Medvědi k nám přicházejí ze severního Slovenska a pravděpodobně i z jižní části Polska přes Jablunkovský průsmyk. Vždycky jsme si říkali, že na to, kolik by v Beskydech mohlo medvědů žít, je jich tady velmi málo. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že asi často tady medvěd neskončí přirozenou smrtí, ale bývá upytlačen.
A jak si vysvětlujete, že se na pytláky nepřijde? Když už získají tu svoji vysněnou trofej, chtějí se s ní přece pochlubit.
To jistě ano, ale jistě se chlubí lidem, od kterých očekávají loajalitu, v tom je jejich síla. Kdyby to někdo prozradil, pak by mezi jistými lidmi neměl lehký život. Mezi pytláky vládne solidarita, asi i ze strachu.
Podařilo se vám někdy společně s policií dostat se nějakému pytlákovi na
kůži?
Zatím se to nepodařilo. V Beskydech bylo doposud náhodně nalezeno několik
mrtvých rysů, u nichž bylo podezření, že byli upytlačeni. Prokázalo se to například u uhynulé rysí samice, která byla nalezena v Krásné. Zjistilo se, že příčinou jejího úhynu nebyla nemoc, ale zranění způsobené střelnou zbraní. Pytláky se však ani v tomto, ani v dalších případech nepodařilo chytit. Uvedu další příklad: provádíme pravidelný monitoring velkých šelem a snažíme se mít přehled o jejich výskytu v určitých lokalitách. Občas se stávalo, že šelma, jejíž výskyt byl pravidelně prokazován, náhle zmizela a už se neobjevila. Máme obavy, že je to i vinou pytláků.
Když se bavíte v Beskydech s myslivci, jaký je jejich pohled na přítomnost šelem v místních lesích?
Myslím si, že právě medvěd je pro myslivce nekonfliktní druh. Z jejich pohledu je spíše problematický rys a vlk, protože se živí spárkatou zvěří, kterou loví také myslivci. Kdežto medvěd je všežravec. Na druhou stranu je pro mnohé zřejmě tak atraktivní, že jej uloví pro trofej. Takový pytlák se k medvědovi může dostat náhodně a ulovit jej, nebo může existovat organizovaná skupina pytláků, která takový lov pečlivě plánuje.
Dá se nějak vyčíslit hodnota toho upytlačeného medvěda v penězích?
Nevím, vycházím z toho, že na Slovensku si lze v rámci řízeného odlovu na
výjimku zastřelit stokilového medvěda za zhruba sto tisíc korun. Drahá je
i preparace.
Vy už dlouhodobě říkáte, že velké šelmy do Beskyd patří, protože tady
kdysi, než byly vystříleny, běžně žily. Odpůrci šelem v Beskydech zase
tvrdí, že kdysi to tady vypadalo jinak, dnes už jsou Beskydy mnohem více
obydlené...
Šelmy sem patří, vždyť kdybychom vycházeli z logiky, že všechno je jinak,
pak bychom museli tvrdit, že sem už nepatří ani jeleni a další zvěř.
Spárkatá zvěř potřebuje mít svého přirozeného predátora, tu roli nemohou
převzít jenom myslivci, protože nemají tolik času a nejsou schopni tak
důkladně poznat kvalitu a zdraví zvěře, jako to udělá predátor. Oni někdy
argumentují tím, že šelma uloví i zdravé zvíře - ano, pokud je neopatrné,
má smůlu nebo dosud predátora nezná - to se může stát. Nicméně šelmy se
zaměřují především na slabší, nemocné nebo zraněné jedince. Bývá to i
postřelená a nedohledaná zvěř.
Nehrozí podle vás v případě, že by se tady medvědi rozmnožili to, co je
známo z některých částí Slovenska, kde je medvědů poměrně hodně, někde
napadli člověka, jinde pobývají u hotelů a živí se zbytky z kontejnerů?
Krajinná oblast Beskydy leží na okraji Karpat v sousedství hustě osídlených území a medvědů tady nemůže žít tolik, jako například ve středoslovenských horách. Přesto si medvědi v Beskydech dokázali najít taková místa, kde jsou poměrně v klidu a daleko od lidí. Ani chování medvědů, o kterém hovoříte, tedy napadení člověka a vyjídání zbytků u lidských obydlí, jsme tady nezaznamenali. Je fakt, že medvědi zde občas působí škody na domácím zvířectvu a včelstvech, ale v posledních letech
jsou zcela ojedinělé.
Kolik by tedy v Beskydech mohlo podle vás v tom ideálním případě žít
medvědů?
Určitě by jich tady mohlo být více než rysů a vlků. Ale velký pohyb lidí v beskydských horách omezuje počet lokalit, kde by medvědi mohli trvale v klidu žít.
Která místa to jsou?
Jde o nejvyšší části Moravskoslezských Beskyd, například Smrk, některé části Lysé hory, Mionší... Medvědi jsou zde vázáni na pralesovité porosty a rezervace, kde najdou nejvíce potravy. Dále jsou to hory na moravsko-slovenském pomezí, které sice nejsou tak vysoké, ale je tam větší klid. Minimálně deset medvědů by tady žít mohlo.
A kolik tady nyní žije rysů a vlků?
Jde o odhady, ty počty se navíc během roku mění podle toho, zda je rozmnožovací období, může do toho zasáhnout i nějaký úhyn, ať už přirozený nebo někde na silnici či ulovení pytlákem. Náš odhad je, že tady žije patnáct až dvacet rysů a kolem deseti vlků.
Jak se tyto počty vyvíjejí v posledních letech?
Původní populace šelem zmizely do konce devatenáctého století, kdy byly
vyhubeny. Tehdy neměly vůbec na růžích ustláno, krajina byla odlesněná a
šelmy byly hubeny jako škůdci. Uvádí se, že poslední beskydští medvědi byli uloveni v posledním desetiletí devatenáctého století někde u Čeladné, snad i na Hukvaldech. Poslední vlk prý byl zastřelen na Hrčavě v roce 1914 a poslední rys okolo roku 1912. V dalších letech přicházely do Beskyd šelmy ze slovenských hor, zejména v době, kdy se zvýšila jejich ochrana na Slovensku. Díky tomu se rysové, medvědi a vlci do oblasti Beskyd přirozeně vrátili. Uvádí se, že v padesátých letech minulého století tady rys utvořil populaci okolo pětadvaceti kusů, jenže se zřejmě usoudilo, že dělá neúměrné škody a proto byl znovu vystřílen a pochytán do želez. Populace tak klesla na minimum, pár rysů snad přežívalo v nejodlehlejších částech
Beskyd. V osmdesátých letech se stav rysů začal držet na počtu deseti až patnácti kusů.
Může se tato populace rysů v Beskydech ještě rozrůstat?
Neřekla bych, zdejší rysové pravděpodobně obsadili všechna vhodná
teritoria. Mláďata už si musejí hledat obživu jinde a odcházejí.
Mohou pytláci šelmy v Beskydech ohrozit tak, že by tady nějaký druh
zcela vyhynul?
Konkrétně u medvědů to opravdu hrozí, je jich tady tak málo, že stačí málo a znovu z Beskyd zmizí úplně. Totéž by se mohlo stát rysům a vlkům. Okrajové populace jsou velmi zranitelné.
Jaká je podle vás dlouhodobější budoucnost šelem v Beskydech?
Naštěstí jsou dnes zákony jednoznačně ve prospěch šelem. Medvěd a vlk patří mezi kriticky ohrožené druhy, rys mezi druhy silně ohrožené. Všechny tři druhy jsou celoročně chráněné. V praxi je to jinak - stále existují lidé, kteří nemají zábrany chráněné zvíře ulovit. V Beskydech je hodně lesních cest a kontrola pohybu lidí i aut je tady složitá.
Jak velkou šanci má běžný turista, který si vyrazí čtyřikrát ročně na Lysou horu, že zahlédne jednu ze tří velkých šelem?
Šelmy se lidí bojí a skrývají před nimi, ale náhodně je spatřit lze. Zejména za špatného počasí nebo brzy ráno či pozdě večer, kdy jsou aktivní, je turista zahlédnout může.
A vy jste už nějakou z těch šelem viděla? Víte, kde si na ně počíhat,
když je chcete zahlédnout?
Já vím, kde nejspíše najdu jejich pobytové znaky - stopy, trus... Při jedné cestě s kolegy jsme z auta pozorovali rysa. Medvěda jsem v Beskydech nezahlédla. Ale jednou večer jsem nečekaně potkala vlky.
Kdy to bylo? A co jste viděla?
Stalo se to v roce 1996, koncem září, vracela jsem se sama už za tmy po chodníčku okolo pralesa Mionší. Proti mně šli tři vlci. Setkali jsme se na pár metrů v ohybu stezky. Zůstala jsem stát. Vlci nejprve vrčeli, pak ztichli a vnímala jsem, že mě obcházejí a pozorují. Pak jeden po druhém odešli do lesa.
Měla jste strach?
No, nebyl to moc příjemný pocit, spíše to bylo takové vyčkávání, co se bude dít...
Říkala jste si, že vlci nikdy v Beskydech nikoho nenapadli, tak jak to říkáte lidem, kteří z těchto šelem mají strach?
Říkala jsem si, že by to byl paradox, kdyby sežrali zrovna zooložku, kteráje chrání.
JAROSLAV BAĎURA
