Vydáno 18.2.2016, Pavel Švec, MF DNES
Odpradávna považovali Evropané vlky za zákeřné a krvelačné šelmy. Proto je zabíjeli ve velkém. Na českém území byl vlk vyhuben již v roce 1918. Nejdéle se šelmě dařilo unikat před kulkami a pastmi v Beskydech.
Poslední měsíce se však množí zprávy o návratu tohoto predátora. Nejnovější důkaz přišel před měsícem z Jeseníků. A z reakcí na sociálních sítích lze vyčíst, že část Čechů přemáhá podvědomý strach z vlčí invaze. Neoprávněně.
Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) odhadují, že v Česku žije jen asi deset kusů. Jiří Beneš z Hnutí Duha, který se monitoringem šelem zabývá, pak soudí, že maximálně patnáct.
„Jediná stálá a opakovaně se rozmnožující smečka v České republice žije na území Kokořínska, v Máchově kraji. Dle posledních záznamů z fotopastí čítá minimálně sedm členů. Ojediněle, i když v posledních týdnech a měsících stále častěji, zaznamenáváme pohyb vlků téměř ve všech pohraničních pohořích, od Beskyd přes Jeseníky, Českosaské Švýcarsko až po Šumavu,“ vyjmenovává Beneš.
Podle Karolíny Šůlové z agentury ochrany přírody se počty vlků na našem území zvyšují zejména díky kokořínské smečce. V Beskydech je to spíše naopak „Tam hodně záleží na migraci ze Slovenska, kde je ovšem v určitém období povolen odstřel,“ říká. Zároveň připouští, že se možná počty vlků o tolik nezvýšily, ale častější pozorování souvisejí s přibýváním fotopastí.
Vlci obsadili opuštěné doly
Plachá psovitá šelma, pohybující se hlavně v hustých lesích, přichází na naše území zejména z německého Saska a Dolnoslezského vojvodství v Polsku – tedy z historického území Lužice – a také ze zmiňovaného Slovenska.
Právě v okolí opuštěných dolů v německé Lužici a přilehlém území v Polsku se vlkům poslední roky nebývale daří. A Česko je tak pro mladé jedince, kteří od svých smeček odcházejí a hledají území pro založení vlastní smečky, jednou z možných cílových destinací.
Poté, co lidé přestali vlky masově střílet a i díky tomu, že ve většině evropských států platí za jejich odstřel citelné tresty, začínají postupně osidlovat místa, která kdysi obývali. Bylo by však naivní předstírat, že se návrat vlků do české krajiny obejde bez problémů a konfliktů.
Ne snad proto, že by zaútočili na člověka, to jsou pověry. Ale takové nestřežené stádo ovcí je pro vzácnou šelmu jako otevřená lednice.
Podle ochránců přírody však lze případným problémům předejít. „Zabezpečení stáda elektrickým ohradníkem čí přítomností ovčáckého psa vlky od lovu odradí. Hnutí Duha v Olomouci dokonce zřídilo pro chovatele ovcí bezplatnou poradnu, ve které radíme, jak stádo účinně zabezpečit před možným útokem velkých šelem. A můžeme rovněž bezplatně zapůjčit síťový elektrický ohradník,“ upozorňuje Beneš.
A aktivní je i stát. Například platí škody, které šelma chovatelům dobytka a dalších hospodářských zvířat způsobí.
„Jestli se u nás vlci etablují, hodně záleží i na tom, jak se k jejich návratu postaví třeba myslivci či lesníci. Zkušenosti z Německa ukazují, že můžeme krajinu s vlky bez problémů sdílet,“ tvrdí Šůlová.
Přitom o přínosu tohoto predátora, který stojí na samém vrcholu potravního řetězce, experti nepochybují. Vlci jsou výborní lovci a mohou pomáhat regulovat počty přemnožených divokých prasat, jelenů či srnců. Likvidují i nemocná zvířata.
„Kopytníci se na velké části našeho území přemnožili a způsobují škody dosahující milionových částek. Nižší počet kopytníků, okusujících mladé stromky, zlepší zdravotní stav lesních porostů a dá šanci na život náročnějším dřevinám,“ doplňuje Beneš.
Fotopasti „loví“ vzácnou zvěř
Díky stovkám fotopastí po celé zemi se již podařilo potvrdit výskyt dalších, dříve vyhubených zvířat. Rysů, sokolů a jiných.
Zachytily kočku divokou, tchoře, hrající si kamzíky či statné jeleny v období říje. Nicméně v Jeseníkách je zatím nejcennějším úlovkem právě videozáznam vlka ze začátku ledna.
Leckoho na závěr asi napadne, že kamery v lesích by mohly z pohledu lidí porušovat zákon o ochraně osobních údajů.
Experti se dušují, že kamery vždy instalují až po dohodě s vlastníky pozemků a případné snímky lidí dál nevyužívají. Fotopast je navíc zpravidla označená štítkem s vysvětlením účelu jejího umístění a kontaktem na zodpovědnou osobu.
A co je podstatné. Kamery se umisťují do výšek, v níž se zvířata pohybují Z procházejícího člověka tak zachytí nanejvýš nohy.
Vlci se vracejí do české přírody
