Stále více poškozených chovatelů kritizuje 18 let starou podobu vyhlášky Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) č. 360/2000 Sb., která neumožňuje proplácení veškerých vzniklých nákladů. Nejčastěji se tato oprávněná kritika snáší na neproplácení nákladů za veterinární posudek a kafilérní služby (odstranění mrtvého zvířete).
Jak vyplynulo z jednání Svazu chovatelů ovcí a koz (dále jen SCHOK), Českého svazu chovatelů masného skotu (dále jen ČSCHMS) a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK) (1), vedení AOPK vzalo tuto kritiku na vědomí a připravuje legislativní úpravy, které umožní proplácení také nákladů například za veterinární posudek, či kafilérní služby, jejichž proplácení současný stav neumožňuje. Tento stav je však známý minimimálně od roku 2005, kdy vznikal první takzvaný program péče o velké šelmy, na kterém se vedle AOPK podílelo i Hnutí DUHA. Ministerstvo životního prostředí však program péče nikdy neschválilo. Hnutí DUHA proto v roce 2009 nechalo zpracovat návrh novely vyhlášky včetně právnicky zpracované důvodové zprávy a navrhlo změnu vyhlášky. Šlo o doplnění paragrafu 1 o následující požadavek :
“Do výše náhrady škody se při usmrcení vymezeného domestikovaného zvířete započítají také prokazatelné náklady spojené s odborným ohledáním jeho těla a jeho likvidací.”
K novelizaci, která by alespoň částečně pomohla poškozeným chovatelům financovat nepřímé náklady prokazatelně způsobené vlčím útokem, nikdy nedošlo.
V roce 2016 Hnutí DUHA u MŽP urgovalo změny ve vyhlášce a na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím žádalo o zpřístupnění dokumentů a dalších podkladů k této novelizaci. MŽP v odpovědi na žádost Hnutí DUHA zaslalo následující:
“Ministerstvo připravuje ve spolupráci s AOPK ČR na pracovní úrovni novelizaci vyhlášky
č. 360/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že materiály, kterými ministerstvo disponuje, mají
charakter pracovních verzí a jedná se o dosud nevyhodnocené údaje, vydalo ministerstvo
dne 14. 11. 2016 v této věci rozhodnutí o odepření zpřístupnění informací, které Vám bude doručeno prostřednictvím datové schránky.”
MŽP tak už má minimálně 13 let informace o tom, že aktuální podoba vyhlášky, která upravuje finanční náhrady za škody způsobené na nezabezpečených stádech hospodářských zvířat, nereflektuje skutečný stav věci a neumožňuje tak proplácet veškeré vzniklé náklady. Dalším problémem je komplikovaný a zdlouhavý proces proplácení, ve kterém jsou vždy zahrnuty 3 různé instituce (místní orgán ochrany přírody, příslušný krajský úřad a Ministerstvo financí) či fakt, že problém náhrad škod ve výsledku neřeší příčinu útoku a chovatele dodatečné platby nemotivují k zavedení preventivních opatření (úhrady tak bývají označovány za “morální hazard”, podrobnější komentář zde). Tyto problémy však už nevyřeší změna vyhlášky, ale zásadní debata o legislativním zakotvení podpory preventivních opatření a systému kompenzací u chovatelů, kteří hospodaří v oblastech výskytu velkých šelem. Diskuze, jak současný systém změnit, by měla být součástí nového programu péče o velké šelmy.
Hnutí DUHA proto vítá závěry jednání mezi chovatelskými svazy a státní ochranou přírody, které umožní udržet současný statut ochrany vzácné šelmy na našem území a také lepší podmínky pro chov hospodářských zvířat v oblastech výskytu vlka obecného. Pro reálné snížení konfliktů však bude třeba udělat více než změnit jeden zákon nebo vyhlášku.
JIŘÍ BENEŠ A MIROSLAV KUTAL
