Více než 300 organizací občanské společnosti a organizací pro ochranu zvířat vyzývají členské státy EU, aby odmítly návrh Evropské komise na snížení ochrany vlků podle Bernské úmluvy. Namísto oslabování ochrany požadují posílení úsilí o podporu soužití s velkými šelmami, jako jsou vlci a medvědi.

Vlk je přísně chráněný druh a podle vědeckých důkazů by jím měl nadále zůstat. Vlci, kteří byli kvůli pronásledování, lovu a ničení jejich přirozeného prostředí téměř vyhubeni, se díky právní ochraně udělené mezinárodním a evropským právem a úsilí kompetentních environmentálních úřadů, zemědělců, vědců, nevládních organizací a místních komunit pozoruhodně navrátili do evropské krajiny. Přesto jejich populace zdaleka nedosáhly příznivého a životaschopného stavu ochrany.1 Nejnovější hodnocení IUCN ukazuje, že šest z devíti přeshraničních vlčích populací v EU je zranitelných nebo téměř ohrožených. Snížení jejich ochrany by nyní zvýšilo riziko pro tento druh a podkopalo právní požadavek EU na dosažení životaschopných a stabilních populací vlků.

V současnosti neexistuje žádný vědecký základ, který by podporoval celo-unijní úpravu stávající legislativy. Obnova vlčí populace stále probíhá a hlavní cíle Bernské úmluvy i Směrnice o stanovištích (tj. zajistit obnovu a ochranu ohrožených druhů) nebyly dosud dosaženy. Navíc, jak potvrzuje podrobná analýza Komise, neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by lov účinně snižoval škody způsobené na hospodářských zvířatech. Cílem návrhu Komise je snížit tyto škody, ale neexistují vědecké důkazy o účinnosti lovu k dosažení tohoto cíle. Ve skutečnosti by to mohlo být dokonce kontraproduktivní a zvýšit útoky na hospodářská zvířata, protože by to narušilo sociální strukturu vlků.

Zdroj: EEB

Návrh Komise přichází v době, kdy pokračují snahy o dosažení soužití mezi místními komunitami a vlčími populacemi. V posledním desetiletí EU a její členské státy investovaly značný čas a prostředky do podpory soužití. To je usnadněno několika evropskými a regionálními platformami a úspěšnými projekty financovanými z programu LIFE, které představují vzájemně výhodná řešení v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Návrh na snížení ochrany vlků podkopává veškeré toto úsilí a investice. Znamenalo by to odklon od cíle EU dosáhnout harmonického soužití mezi lidmi a velkými šelmami.

Uznáváme výzvy, které s sebou návrat vlků přináší v některých regionech EU, a dopady, které to může mít na jednotlivé zemědělce a majitele zvířat. Proto je nezbytné posílit úsilí o zpřístupnění stávajících preventivních opatření (např. oplocení či pořízení pasteveckých psů) majitelům zvířat a podpořit je vhodnými nástroji prevence. Odklon od přístupu k soužití směrem ke snížení ochrany vlka by ignoroval všechny zemědělce, kteří investovali do ochrany svých stád před vlky a úspěšně je chrání již několik let.

Je nezbytné si uvědomit, že ochrana vlků v Evropě přesahuje ochranu jediného druhu; zahrnuje také ochranu biodiverzity a podporu vyváženého soužití s přírodou. Vlci hrají zásadní roli ve stabilitě ekosystému. Jejich návrat do oblastí, odkud byli kdysi vyhubeni, představuje významný úspěch v oblasti ochrany přírody. V současné globální krizi biodiverzity si nemůžeme dovolit ohrozit tento pokrok.

Nedávné průzkumy ukazují silnou podporu veřejnosti napříč členskými státy pro zachování přísné ochrany a podpory soužití s vlky, dokonce i ve venkovských komunitách, které jsou nejvíce ovlivněny přítomností velkých šelem. Vlci jsou nedílnou součástí našeho sdíleného evropského dědictví a krajiny.

Zdroj: EEB


Namísto snižování ochrany vlka by měla EU spíše:


● Zachovat a posílit úsilí o podporu soužití mezi vlky a místními komunitami s důrazem na preventivní opatření ke snížení škod na hospodářských zvířatech a zlepšení kompenzačních mechanismů. Mnohé členské státy by měly lépe využívat stávající informace o opatřeních pro soužití, příkladech dobré praxe a dostupných možnostech financování z EU.

● Zajistit řádné prosazování stávající právní ochrany poskytované směrnicí o stanovištích v celé EU a odstranit nelegální lov vlků. Členské státy musí odrazovat od ekologických zločinů, nikoliv je legalizovat, jak potvrdil nedávný případ Soudního dvora Evropské unie.2

● Podporovat iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí občanů a poskytovat veřejnosti přesné, vědecky podložené informace o vlcích, včetně informací o ekosystémových a socioekonomických přínosech velkých šelem a o vhodném chování v případě setkání s nimi. Občané EU mají právo být dobře informováni.

● Respektovat řádný vědecký proces zakotvený v legislativě EU pro ochranu přírody. Podle Článku 17 Směrnice o stanovištích členské státy v roce 2025 předloží své hodnocení stavu ochrany. Jakákoli diskuse o ochranném statusu musí vycházet z těchto zpráv, nikoliv z politického tlaku.

Snížení právní ochrany vlků by nejen podkopalo úsilí o ochranu, ale také by šlo proti silné podpoře veřejnosti a vědeckým důkazům podporujícím ochranu vlků v Evropě. Kromě toho by politicky motivovaný návrh Evropské komise vážně hrozil vytvoření precedentu pro další druhy a otevřel dveře dalším změnám v evropských zákonech o přírodě. To by vedlo k právní nejistotě a zmařilo by roky účinného úsilí o ochranu po celém kontinentu. Takový krok by vážně poškodil pověst EU jako lídra v oblasti ochrany životního prostředí.

Originální znění prohlášení EEB najdete zde.

Poznámky:

1 Vlčí populace v EU jsou v nepříznivém nebo nedostatečném stavu ochrany v šesti z celkových sedmi biogeografických regionů podle nejnovějších hodnocení provedených podle článku 17 směrnice o stanovištích.

2 Rozsudek ze dne 11. července 2024, WWF Österreich a další, věc C-601/22, ECLI:EU:C:2024:595.