Souhrnný přehled vlčích útoků na hospodářská zvířata na Broumovsku a jejich zhodnocení přinesla nová práce z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity [1]. Autor Jan Drapák shromáždil všechna dostupná data o vlky způsobených škodách v letech 2016-2019 v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Práce si kladla za cíl nejen zjistit četnost útoků a počty usmrcených zvířat, ale také vyhodnotit frekvenci opakování útoků u stejných pastvin, zhodnotit početnost útoků vzhledem ke zvoleným typům zabezpečení, změřit vzdálenosti útoků od obydlených budov v obcích či na samotách a analyzovat vztah mezi četností útoků a různými typy krajiny v okolí pastvin. Celkem autor zkoumal 118 případů útoků vlků. Práce byla děkanem fakulty oceněna Čestným uznáním za vysokou úroveň bakalářské práce.
Informace o škodách čerpal autor z dat získaných z krajského úřadu a správy CHKO Broumovsko. Díky přístupu k protokolům z šetření vlčích útoků mohl posoudit různé druhy zabezpečení u jednotlivých poškozených pastevců. V každém protokolu jsou navíc uvedeny souřadnice, určující místo, kde dle dohledaných stop k útoku došlo. Na základě těchto souřadnic měřil autor podle katastrálních map vzdálenost útoku od nejbližší obydlené budovy, ať už na samotě či v rámci obce [2]. Zkoumaným kritériem byl i typ krajiny v okolí pastvin se zaznamenaným útokem. Zde rozděloval autor pastviny do tří kategorií podle toho, jaké přírodní prostředí na ně navazovalo [3].
Z posuzovaných dat vyplývá, že vlci na Broumovsku v největší míře napadali ovce. V mnohem menším rozsahu pak skot, několik koz a za zkoumané období také jedno hříbě. Počty vycházejí z proplacených náhrad škod způsobených vlkem.
V přepočtu na přibývající vlčí teritoria počet útoků od roku 2016 klesl
Autor dále zjistil, že mezi lety 2016-2018 docházelo k mírnému poklesu počtu útoků a až v roce 2019 opět k jejich nárůstu. Zároveň se ale zvýšil počet vlčích teritorií v oblasti. V přepočtu na teritoria tak bylo zvýšení počtu útoků v roce 2019 naprosto minimální. Zatímco 32 útoků v roce 2016 bylo způsobeno jednou vlčí smečkou, 37 útoků v roce 2019 již třemi. Počty útoků se liší i v jednotlivých měsících v průběhu roku. Často k nim docházelo na jaře v období od dubna do května a nejčastěji na sklonku léta, tedy v období od srpna do září.
K polovině útoků došlo opakovaně u pouhých čtyř chovatelů
Zajímavým zjištěním byla frekvence opakujících se vlčích útoků u několika stejných pastvin či pastevních soustav [4]. Ze škodních protokolů vyplynulo, že u 24 různých pastevců proběhl ve sledovaném období pouze jeden vlčí útok a k dalším škodám již nedošlo. Naopak u nejfrekventovaněji napadané soustavy pastvin v Dolním Adršpachu došlo mezi lety 2016-2019 k 32 škodním událostem, tedy průměrně k 8 útokům za rok. Všech 118 zaznamenaných vlčích útoků se odehrálo na 39 různých pastvinách či pastevních soustavách, přičemž k 59 útokům (50 %) došlo u pouhých 4 chovatelů.
Analýza zvoleného typu zabezpečení u napadených pastvin ukázala, že vlci nejčastěji pronikali do pevných ohrad bez elektrického zabezpečení či s elektrickým ohradníkem, ovšem pouze s 1-3 vodiči. Tyto dva typy zabezpečení nebo jejich kombinace byly zjištěny u 87,3 % napadených pastvin [5]. Zároveň většina útoků proběhla na oplocené pastvě. V oblasti Broumovska mnoho chovatelů nehospodaří formou volné pastvy a zvířata jsou nejčastěji chovaná na oplocených pastvinách. Tato hrazení ale mají za cíl především udržet dobytek na pastevní ploše, nikoliv ochránit ho před predátory. V 86,8 % případů bylo oplocení nižší než 120 cm, což je minimální doporučená výška ohradníků, která by měla bránit vlkům v jeho přeskočení. Kromě výšky je ale zásadní také zabezpečení u země k ochraně před podlezením či podhrabáním.
V diskuzi autor rozebral i ochranu pastvin pomocí pasteveckých psů - v jednom z analyzovaných případů došlo ke škodě na ovcích, kdy byl přítomen roční pyrenejský horský pes. Tento pes ještě nebyl zcela socializován se stádem, právě probíhal jeho výcvik a nezabránil tak útoku vlků. Další psi byli přítomni u několika útoků na hospodářská zvířata, ale jednalo se většinou o psy honácké (např. plemene border kolie). U některých případů byl přítomen i pes pastevecký (např. kangal), nešlo ale o psy vycvičené k ochraně stáda, neměli přístup do napadené pastviny nebo byli přivázání.
Analýza dále potvrdila, že vlci útočili spíše dál od obcí. V 65,3 % případů napadli hospodářská zvířata 300 a více metrů od nejbližší obydlené budovy obce, v 20,3 % se útok odehrál ve vzdálenosti 101-299 metrů od obce. Do vzdálenosti menší než 100 metrů od zástavby v obci vlci přišli pro kořist ve 14,4 % případů.
K nejméně útokům došlo na pastvinách v otevřené krajině
Ačkoliv se vlci dobře adaptovali na současnou člověkem pozměněnou krajinu, jejich lovecké instinkty zůstávají. Úspěšnému lovu napomáhá možnost skrytě pozorovat vybranou kořist. To může být jedním z důvodů, proč jen ve 14 % útoků došlo k napadení zvířat na pastvině v otevřené krajině. Nejvíce útoků - 67,8 % naopak připadalo na pastviny obklopené lesními komplexy. Mnoho obcí na Broumovsku je koncipováno tak, že obydlí lemují hlavní silnici. Na budovy z druhé strany navazují právě pastviny či louky, často dále obklopené lesy. Až k domům v mnoha případech vede nezastavěná a pro vlky “přirozená” krajina. Z toho důvodu zde někdy dochází k útokům, které mohou být z lidského pohledu nekomfortně blízko jejich obydlí, neznamená to však, že vlci na Broumovsku pozbyli plachost a jsou člověku nebezpeční.
Jak píše sám autor závěrem, výsledky analýzy ukázaly, že i když se několik útoků na hospodářská zvířata odehrálo pár desítek metrů od zástavby, vlci dávali spíše přednost vzdálenějším částem pastvin. Útoky se spíše odehrávaly víc jak 300 metrů od nejbližší zástavby v obci. Nejčastěji vlci útočili na pastviny, které navazovaly na velké lesní komplexy. K těmto pastvinám se také vlci nejčastěji vraceli. Počet útoků v přepočtu na zvyšující se počet teritorií od roku 2016 klesl. U mnoha napadených pastvin je navíc prostor pro zkvalitnění jejich zabezpečení.
Chovatelům, kteří by chtěli zlepšit preventivní zabezpečení svých stád, nabízíme poradenství či pomoc s administrací dotace na webu www.ochranaovci.cz.
ANNA ŘEZNÍČKOVÁ
Podpořil:
Poznámky:
[1] Jedná se o bakalářskou práci Katedry aplikované ekologie na ČZU: DRAPÁK, Jan. Vyhodnocení četnosti útoků vlka obecného (Canis lupus) na hospodářská zvířata dle zvoleného zabezpečení a umístění pastvin v CHKO Broumovsko. Praha, 2021. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita. Vedoucí práce Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.
Oponent: prof. Ing. Jaroslav Červený CSc.
[2] Jako oblast obce byla určena zástavba minimálně tří obytných budov v blízkém okolí, přičemž byla měřena vzdálenost pouze k nejbližší obydlené budově. Obydlené budovy, které stojí na samotě a jsou vzdálené více jak 500 metrů od dalších dvou obydlených budov, nejsou počítány do oblasti obce. Tato koncepce je postavena na domněnce, že větší zástavba (obec, město) by mělo poskytovat větší rušivý efekt, než budovy obydlené na samotě.
[3] Autor rozdělil napadené pastviny do tří kategorií podle typů krajiny, které pastvinu obklopovaly na: Pastvina obklopená otevřenou krajinou (hranice pastviny nenavazuje žádnou částí do vzdálenosti 300 metrů na roztroušenou zeleň nebo les), Pastvina obklopená roztroušenou zelení (hranice pastviny přímo nebo do 100 metrů navazuje na roztroušenou zeleň) a Pastvina navazující na les (hranice pastviny přímo navazuje nebo je vzdálena do 100 metrů od lesní plochy).
[4] Velké pastviny, které byly rozděleny oplocením do několika částí, byly vyhodnoceny jako jeden pastevní celek v případě, že všechny části spadaly pod jednoho majitele či provozovatele. Data o majitelích byla získávána z webu katastru nemovitostí. Tyto pastevní celky jsou dále vedeny jako „soustava pastvin“. V případech, kdy se jednalo o pastviny v blízkosti sebe, ale s různými majiteli a zabezpečením, byly vyhodnoceny jako dvě různé pastviny.
[5] Na některých pastvinách docházelo během sledovaného období ke změnám v zabezpečení. Z toho důvodu jsou výsledky vázány vždy k jednotlivým útokům bez ohledu, na které pastvině k nim došlo. Určující je tak pouze aktuální zabezpečení v době útoků.
