„Důsledkem současného stavu, který umožňoval lov, bylo narušení struktury a chování smeček. Smečky, kterým myslivci zastřelili vůdce, začaly upřednostňovat lov ovcí a podobných hospodářských zvířat jako snáze dostupné potravy" zdůraznil ministr Ján Budaj.
Lov vlka na Slovensku nebyl od začátku založen na vědeckém monitoringu a setkal se se silnou kritikou laické a odborné veřejnosti
O zákaz lovu vlka na Slovensku dlouhodobě usilovalo např. místní Lesoochranárské zoskupenie VLK. V roce 2019 pak na Slovensku vznikla otevřená výzva za zákaz lovu vlka, kterou podepsalo 29 nevládních organizací a přes 100 tisíc lidí z řad veřejnosti. Postupně zde vznikla rozsáhlá území s celoroční ochranou vlka, přesto byl v části země, v rámci určené sezóny, lov vlků povolený až do loňského roku. Nedostatek údajů o vlčí populaci a zdůvodnění potřeby lovu vlka na Slovensku kritizovali loni také vědci z Mendelovy univerzity v časopise Science.
Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, uvedl:
„Je dobrou zprávou, že vlk je nyní před úmyslným zabíjením celoročně chráněn v celém prostoru střední Evropy. Ochrana vysoce mobilních druhů, jež neznají státní hranice, jako je vlk, vyžaduje mezinárodní spolupráci. Lov vlka na Slovensku byl mimo jiné zdůvodňován jako nástroj k ochraně hospodářských zvířat, pro toto tvrzení však chybí důkazy. Slovensko by se mělo zaměřit na pomoc farmářům s realizací účinných preventivních opatření, jejichž 100% podporu umožňují dotační schémata Evropská unie."
Lov vlka na Slovensku ovlivňoval také vlčí populace, které Česko a Slovensko sdílí - taková je třeba v Javorníkách; zdroj: Hnutí DUHA Olomouc
Celá tisková zpráva je dostupná zde.
Podpořil:
