Šluknovsko, Broumovsko či Kokořínsko. Zde by měli být farmáři na pozoru
Své kozy a ovce chová Martin Líman na okraji obce Bezděz. Loni se mu však třikrát stalo, že u ohrady našel několik kusů roztrhaných. V roce 2016 se k nám totiž definitivně vrátili vlci.
S velkou pravděpodobností se usídlili na Šluknovsku a v Krušných horách, s určitostí pak na Broumovsku a na Kokořínsku, kde svá zvířata chová také zmiňovaný Martin Líman.
Byrokracie pro zabitou ovci
Ač vlčí nájezdy na zvířata chovatelů nejsou ničím příjemným, nejde o nic fatálního. Zardoušené ovce a kozy jim proplatí stát. "Když nám vlci ovce zakousnou, voláme na vedení chráněné krajinné oblasti," vysvětluje Líman. To místo útoku ohledá a následně se vyhotoví zpráva u veterináře. Ale to je jen zahřívací kolo.
Pokud na jeho konci vyjde najevo, že útočil vlk, tedy chráněný druh, dostanou chovatelé náhradu. Pokud jim zvířata zabili třeba divocí psi, mají smůlu. Určí to třeba vzorky chlupů. Důležité také je, jestli byla roztrhaná zvířata umístěna v nějaké stáji, ohradě nebo alespoň za plotem.
Problém také někdy může nastat při určování, za kolik ovcí náleží chovateli náhrada. Sám Líman říká, že letos přišel o sedm ovcí, zaplaceno však dostal jen za tři. "Z několika jehňat tady nechali sotva pár kusů kůže, to se pak ztráta určuje těžko," říká. Byrokratický proces vyplacení náhrad za zabitá zvířata pokračuje přes úřady kraje, ve kterém vlci útočili, následně putuje na ministerstvo financí, až se nakonec opět přes kraj dostanou peníze k chovatelům. Celý proces trvá přibližně tři až čtyři měsíce.
Celková výše náhrad, které za minulý rok chovatelé od ministerstva financí dostali, je tak nejspíš tím nejlepším důkazem toho, že vlci se k nám po letech definitivně vrátili. Ministerstvo financí totiž za rok 2016 vyhovělo třikrát více žádostem o náhradu škody za zvířata zabitá vlky než za rok 2015. Loni vyplatilo asi 300 tisíc korun, v roce 2015 něco málo přes 100 tisíc. O náhrady žádali chovatelé v roce 2016 celkem ze čtyř krajů.
Nejvíce postiženi vlčími útoky jsou v královéhradeckém regionu. Více než polovina žádostí o náhrady přišla odtud. Vzhledem k tomu, že jako obživa slouží vlkům spíše zvěř v lesích, která je přemnožená a ničí malé porosty, dá se říct, že vlci se z čistě ekonomického pohledu vyplatí. Ale ekonomické hledisko v případě návratu chráněných zvířat rozhodně není to nejdůležitější. Ochránci chovatelům doporučují, aby pro bezpečí svých stád stavěli třeba elektrické ohradníky, umísťovali praporky, zvýšili ploty nebo rozmístili pachové značky. "Na druhou stranu jsou vlci dost chytří, takže se po nějaké době naučí překážky překonávat," vysvětluje Jiří Beneš z Hnutí Duha, které mimo jiné pořádá semináře o ochraně hospodářských zvířat před vlky.
Osel proti vlkům
Aktuálně se v úvodu zmiňovaný Martin Líman připravuje na zimní období, kdy prý budou vlci nejaktivnější. Plánuje ovce a kozy zavřít do salaše a pořídit si oslíka. "Nemá rád psovité šelmy, takže jakmile se nějaká přiblíží, začne hýkat," vysvětluje, jak tento přírodní alarm funguje. "Nejspolehlivějším opatřením jsou pastevečtí psi," říká však Jiří Beneš. Jeho slova potvrzují také sami oslovovaní chovatelé. Velcí pastevečtí psi fungují dobře, protože vlci, než aby riskovali zranění při vzájemném souboji, raději loví v lese, kde mají dostatek potravy.
Pro některé chovatele jsou však příliš drazí – i s nutným několikaletým výcvikem vyjdou až na sto tisíc korun. Výcvik je navíc velmi obtížný. Pak je zapotřebí psy pečlivě vést, protože mohou být nebezpeční pro kohokoli cizího, kdo se ke stádu přiblíží. Včetně lidí.
VOJTĚCH SRNKA
