Panu ministrovi Mičovskému jsme minulý týden odeslali dopis, vyzývající k zastavení lovu vlků na Slovensku. Stanovování kvóty jednak ani nemělo proběhnout - podmínky Evropské komise, které musí být dodrženy, aby se dalo o případném lovu vlků diskutovat, splněny nebyly. Upozornili jsme také na další nesrovnalosti v argumentaci vedené pro odstřel vlků. Žádáme, aby se z vlka přestal dělat obětní beránek, způsobující veškeré problémy současného zemědělství.
Olomouc, 2. 11.2020
Vážený pane ministře,
se zaujetím sledujeme dění na Slovensku ohledně stanovení kvóty lovu vlka. Situace nás zajímá, protože část karpatské populace na česko-slovenském pomezí sdílíme a management druhu na obou stranách hranice by měl být harmonizovaný.
Hnutí DUHA v roce 2011 a 2012 podávalo stížnost k Evropské komisi, kde upozorňovala na řadu problémů, který slovenský způsob lovu vlků způsobuje. Oceňujeme, že vaše ministerstvo v letech 2015–2016 přispělo k dohodě a umožnilo schválit managementový plán vlka a současně došlo ke zpřísnění podmínek lovu a rozšíření územní celoroční ochrany vlka na Slovensku, které zahrnuje významnou část území podél česko-slovenské hranice.
Zároveň však zůstaly některá témata naší stížnosti nedořešená. Evropská komise z důvodu výrazného posunu přístupu Slovenska k ochraně vlka některé nedostatky tolerovala, protože jejich brzké řešení nabízel schválený plán péče [1]. Uběhly však téměř čtyři roky od doby, kdy Evropská komise infringement proti Slovensku uzavřela a naše výhrady přetrvávají:
1. Vlk obecný je na Slovensku zařazen do přílohy V. Směrnice o stanovištích (Směrnice Rady 92/43/EHS), ovšem jeho lov je možný pouze v případě, že druh je v tzv. příznivém stavu z lediska ochrany. Podle Guidelines for population level management plans for large carnivores [2], schválené Evropskou komisí je populace v příznivém stavu, pokud je, mimo jiné, stav populace neustále sledován pomocí robustní metodiky.
Za čtyři roky od schválení programu nám není znám žádný výsledek sledování na úrovni Slovenska, který by stav populace dokázal na základě vědecky nezpochybnitelných a robustních metod věrohodně odhadnout. Na základě aktuálně dostupných dat není možné prokázat, zda je populace vlka v příznivém stavu a nemůže být tedy stanovena kvóta lovu tak, aby vlka výrazně negativně neovlivnila.
2. Odst. 3 článku 6 Směrnice o stanovištích uvádí: „Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.”
Ačkoliv Slovensko nemá vlka vyjmutého z přílohy II Směrnice o stanovištích, pro plán lovu vlků nebylo nikdy hodnocení zpracováno. Vaše ministerstvo se neujistilo, že plán nemá nepříznivý důsledek na celistvost lokalit, kde jsou vlci předmětem ochrany ani si neopatřilo názor veřejnosti, například formou procesu EIA, který standardně probíhá u všech záměrů, kde vliv na území Natura 2000 nelze vyloučit. Fakt, že lov neprobíhá v územích Natura 2000, kde je vlk předmětem ochrany, vliv samo o sobě nevylučuje. Některé lokality jsou velmi malé a u většiny lokalit teritoria jedinců nebo smeček mohou zasahovat do území, kde vlci mohou být loveni. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit například ani vliv na EVL Beskydy (CZ0724089) v České republice, kde je vlk předmětem ochrany, je na místě mezinárodní posouzení záměru.
Kromě těchto nedostatků, které svědčí o protiprávnosti stanovení kvóty, nás udivily zavádějící tvrzení na webu Vašeho ministerstva, dokonce přímo ve Vaší citaci:
„Populácia vlka je stabilná a narastá, nie je ohrozená. Ohrozené sú ovce, ktorých sme mali pred desiatimi rokmi 420.000 a teraz ich máme o 100.000 menej. A naďalej ovčiarstvo upadá. Ovce sú dôležitý prvok našej krajiny, ktorý má tiež za úlohu zabezpečiť potravinovú bezpečnosť Slovenska. O mne je známe, že som zástancom nulovej kvóty vlka, ale tu predsa nejde o pocity ministra, ale o fakty a dáta. A tých sa musí minister držať,“
Oceňujeme, že jsou pro vás důležitá fakta a data. Nicméně jak jsme se už zmínili výše, Slovensko nemá věrohodná data o stavu vlčí populace získané nezpochybnitelnou metodikou. Před deseti lety, tedy v roce 2010, bylo na Slovensku evidováno 394 tisíc ovcí a v loňském roce (poslední dostupná data) 321 tisíc ovcí. Počet se tedy od roku 2010 snížil o 72 tisíc (oproti roku 2009 o 56 tisíc). Uváděných 420 tisíc ovcí bylo na Slovensku chováno naposledy v roce 1996 (418 tisíc). To jsou data Slovenského statistického úřadu [3]. Zajímavější však je, že poklesly počty téměř všech hospodářských zvířat s výjimkou kuřat a krocanů. Mnohem významněji než počty ovcí klesly počty domácích prasat, hus nebo kachen. Mohou za toto snížení také vlci? Podle poslední publikované analýzy vlci působí škody na méně než 0,1 % chovaných ovcí a koz [1]. Jistě Váš úřad má k dispozici celou řadu dat a měl by být mnohem lépe než my schopen určit, jaké faktory stojí za snížením počtu hospodářských zvířat a zda zrovna množství ovcí zabitých vlky může ohrožovat potravinovou bezpečnost Slovenska.
Vaše ministerstvo by se mělo také zamyslet nad tím, zda lov vlků skutečně pomáhá místním farmářům, když jen mezi léty 2009 - 2019 myslivci legálně zabili 861 vlků, průměrně 78 vlků ročně. Tento intenzivní lov nedokázal zabránit úbytku ovcí. Na jakých datech a faktech stojí přesvědčení, že opětovný lov vlků právě letos situaci pastýřů změní k lepšímu?
Dalším problémem je, že argumenty pro lov z důvodu ochrany hospodářských zvířat stojí na poměrně chatrných základech. Pokud nedojde samozřejmě k úplnému vyhubení vlků. Tři nezávislé, nedávno provedené analýzy stovek vědeckých článků publikované v prestižních vědeckých časopisech Scientific Reports [4], Frontiers in Ecology and the Environment [5] a Wildlife Society Bulletin [6] nenašly pro odstřel predátorů jako způsob ochrany hospodářských zvířat významnou podporu. Chovatelům více než lov vlků prospěje podpora účinných preventivních opatření, jako jsou elektrické ohradníky a/nebo pastevečtí psi. Státy EU mají od listopadu 2018 možnost čerpat až 100 % podporu na tato opatření z fondů EAFRD [7]. Vaše ministerstvo tuto možnost zemědělcům podle našich informací zatím nenabídlo.
Vážený pane ministře, je běžné, že vlk se stává obětním beránkem, na kterého se svádí řada problémů současného zemědělství. I když vnímáme, že vlk chovatelům dobytka jejich mnohdy těžkou pozici neusnadňuje, je třeba vnímat i pozitivní přínosy, který vlk v krajině má, například redukcí přemnožených kopytníků. Nebo jen přijmout fakt, že vlk se stal v Evropě chráněným druhem na základě demokratického rozhodování většiny. Ani na Slovensku by neměl být upřednostňován trofejový lov šelem, soukromý zájem úzké zájmové skupiny, před veřejným zájmem, jakým je ochrany přírody a krajiny.
S pozdravem,
Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D.
vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA
Reference:
[1] Antal V., et al. 2016: Program starostlivosti o vlka dravého (Canis lupus) na Slovensku (2016). Dostupné online: http://www.sopsr.sk/files/PS-o-vlka-draveho-na-Slovensku.pdf
[2] Linnell J. D. C., Salvatori V., Boitani L. ,2018: Guidelines for population level management plans for large carnivores (A Large carnivore initiative for Europe report prepared for the European Commission (contract 070501/2005/424162/MAR/B2).
[3] Slovenský statistický úřad, 2020: DATAcube:Stavy hospodárskych zvierat k 31.12. Dostupné online:
http://datacube.statistics.sk/#!/view/sk/VBD_SLOVSTAT/pl2016rs/v_pl2016rs_00_00_00_sk
[4] Eklund A., López-Bao J.V., Tourani M., Chapron G. & Frank J., 2017: Limited evidence on the effectiveness of interventions to reduce livestock predation by large carnivores. Scientific Reports 7: 2097. Dostupné online: https://www.nature.com/articles/s41598-017-02323-w
[5] Treves A., Krofel M. & McManus J., 2016: Predator control should not be a shot in the dark. Frontiers in Ecology and the Environment 14: 380–388. Dostupné online:
https://esajournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/fee.1312#support-information-section
[6] Miller J.B.J., Stoner K.J., Cejtin M.R., Meyer T.K., Middleton A.D., & Schmitz O.J., 2016: Effectiveness of contemporary techniques for reducing livestock depredations by large carnivores. Wildlife Society Bulletin 40 (4): 806–815. Dostupné online:
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/wsb.720
[7] Marsden K., 2019: Changes to state aid: European guidelines for financing compensation and prevention measures. CDP News 18: 8–1.
Na vědomí:
Ján Budaj, minister, Ministerstvo životného prostredia SR, Námestie Ľudovíta Štúra 1, 81102 Bratislava
RNDr. Dušan Karaska, generálny riaditeľ, Štátná ochrana prírody SR, Tajovského 28B, 974 09, Banská Bystrica
Mgr. Richard Brabec, ministr, Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 65, 10010 Praha 10
