Dne 11. 2. 2008 se v Bratislavě konal seminář o problematice velkých šelem (vlk obecný, rys ostrovid, medvěd hnědý). Akci organizovalo Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR jako součást projektu Evropské komise ke zvyšování povědomí veřejnosti o velkých šelmách, který od ledna 2007 realizuje Institut aplikované ekologie v Římě. Cílem projektu je (a) v oblastech výskytu velkých šelem zvýšit všeobecnou informovanost občanů o této problematice, (b) zlepšit chápaní otázek ochrany velkých šelem ve vazbě na evropskou směrnici o biotopech a (c) podpořit diskuzi o novém usměrnění pro velké šelmy na úrovni populací (Guidelines for population level management plans for large carnivores), které bylo prezentované 21. února 2007 během zasedání vědecké skupiny pro směrnici o biotopech. Seminář na Slovensku byl jedním z několika desítek, které proběhly ve všech evropských státech, kde se velké šelmy vyskytují.
Celá idea připravovaného usměrnění a mezinárodních seminářů vychází ze skutečnosti, že se velké šelmy se těší značného zájmu veřejnosti, patří mezi druhy chráněné evropským právem, dostávají do konfliktů se zájmy člověka a během posledních desetiletí v Evropě rozšiřují svůj areál výskytu. Vzhledem k aspektům jejich ekologie – nízké populační hustotě, velkým domovským okrskům a velkým rozptylovým vzdálenostem zvířata často překračují administrativní hranice a jejich ochrana vyžaduje mezinárodní spolupráci: 29 z 33 evropských populací velkých šelem je přeshraničních.
Na úvod semináře představila Valeria Salvatori z Institutu aplikované ekologie v Římě finální draft zmiňovaného usměrnění EK pro velké šelmy, vycházející z evropské směrnice o biotopech a souvisejících doporučení. Usměrnění se snaží ve vztahu k velkým šelmám přesněji definovat pojem příznivého stavu z hlediska ochrany (Favourable Consvervation Status – FCS), dle kterého by měl být stav velkých šelem hodnocen a přijímána příslušná opatření. Podrobnější rozbor usměrnění je nad rámec tohoto příspěvku - dokument je ke stažení na webu Evropské komise http://ec.europa.eu/environment/nature/index_en.htm).
Po dohodě MŽP ČR s dalšími organizacemi a institucemi, které se problematikou velkých šelem zabývají, odeznělo v Bratislavě za Českou republiku 5 příspěvků: Jan Šíma z MŽP uvedl právní aspekty ochrany velkých šelem v ČR, Dana Bartošová ze Správy CHKO informovala o situaci velkých šelem v Beskydech, Jaroslav Červený z Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity shrnul současný stav a probíhající výzkum v ČR, Magda Drvotová z AOPK uvedla návrh programu péče o velké šelmy a Miroslav Kutal z Hnutí DUHA představil návrh veřejné kampaně, která je součástí programu péče.
Slovensko prezentovalo celkem 8 příspěvků – vedle právní problematiky (P. Pilinský) se řada autorů podrobně věnovala populačním změnám velkých šelem v průběhu 20. století (P. Hell, P. Kaštier, L. Dugovič). Bohužel, často se opakovaly tytéž informace, které byly místy tendenční nebo i zcela zavádějící: například nutnost regulace medvědů byla neustále obhajována narůstajícími škodami, přestože nová studie (Rigg & Adamec 2007) prokázala, že škody způsobené medvědy jsou v posledních letech mnohem menší než před 30-ti lety. Navzdory tomu, že medvědí populace byla tehdy mnohem menší a lov byl omezen méně než v současnosti. Generální ředitel Štátné ochrany prírody Jan Mizerák se rovněž nechal slyšet, že přemnožení medvědi již začínají konkurovat dalším druhům živočichů, např. rysovi. Také fakt, že možnost prezentovat svůj názor nedostaly žádné slovenské nevládní organizace (a kromě jedné nebyly ani oficiálně pozvány), zpochybnil odbornost a nestrannost slovenských organizátorů i celého semináře.
Zřejmě jediný kritický příspěvek k nynější slovenské situaci zazněl od Slavomíra Finďa, který současný neregulovaný lov vlků na Slovensku trvající 2,5 měsíce v roce, kdy je odloveno zhruba 40 % populace, považuje za neudržitelný. Závažný problém působí především likvidace vůdčího páru, kdy nezkušení mladí vlci pak paradoxně mohou páchat větší škody na hospodářských zvířatech. Zajímavé bylo i shrnutí dosavadních genetických výzkumů, prezentované Ladislavem Paulem z Technické Univerzity ve Zvoleně, které ukázalo možný budoucí směr odpovědného výzkumu. Jistým zklamáním pak byla závěrečná prezentace slovenského akčního plánu pro velké šelmy (V. Antal), který sice ve výzkumu počítá s využitím moderních molekulárně-genetických metod, ale zcela postrádá osvětové a vzdělávací aktivity nebo opatření, která by eliminovala současné konflikty. Je příznačné, že k jeho projednávání opět nebyly pozvány nevládní organizace, které by se tak mohly zhostit právě osvětově-vzdělávací kampaně, podobně jako v případě českého programu péče. Rozpor mezi plány dvou sousedních států byl zjevný: zatímco Česko chce velké šelmy chránit, Slovensko trvá na regulaci a plán péče představuje možnost, jak odstřel šelem v budoucnu „vědecky odůvodnit“. Ekologové by měli dokázat, jaká míra odlovu je udržitelná a pro danou populaci nepředstavuje vážnější ohrožení. To je legitimní přístup, ale Štátná ochrana prírody (a myslivci) by nejdříve měla vysvětlit, jaká negativa vlci v ekosystému nebo ve společnosti způsobují, že povolují jejich lov jako jediné řešení možných konfliktů ze zájmy člověka. Známé efekty velkých šelem jsou totiž spíše pozitivní (selektivní lov slabých jedinců, potlačení ohnisek chorob). Představa obdobného managementu u jiných chráněných druhů, bez posouzení jiných opatření než přímo odlovu, je absurdní. Přestože zkušenosti s managementem velkých šelem z jiných států nemusí být vždy přenositelné, je užitečné vědět, že přísná ochrana velkých šelem není iluzorní a funguje i ve státech, hostících populace velkých šelem v řádech stovek kusů (Polsko, Itálie).
I když má lov velkých šelem na Slovensku dlouhou tradici, je potřeba brát v úvahu modernější ekosystémový přístup a ohled na sousedící státy. Současná ochranná zóna cca 30 km při severní časti CHKO Beskydy, kde je lov vlků celoročně zakázán, je jen malým, nedostatečným ústupkem českým požadavkům. Smyslem konference „nebylo řešení aktuální situace nebo dojít k nějakému závěru“ (jak bylo přímo prezentováno). Lze tedy jen doufat, že dialog mezi českým a slovenským ministerstvem o dalším společném postupu nebyl již předem umlčen. Další diskusi o společném managamentu iniciují nevládní organizace: 9. 4. 2008 Hnutí DUHA Olomouc organizuje v Malenovicích (CHKO Beskydy) seminář „Perspectives of wolves in Central Europe“. Pozvání přijala i světová osobnost L. David Mech, který zasvětil svůj život výzkumu vlků ve Spojených státech a odborníci a nevládní organizace ze Slovenska, Polska, Německa i Rumunska. Sborník z konference bude zveřejněn elektronicky na www.selmy.cz
MIROSLAV KUTAL
Pozn. prezentace ze semináře je možné stáhnout na http://www.sopsr.sk/natura/index1.php?p=5&lang=sk
