V nadcházejícím prodlouženém víkendu vyrážejí noví zájemci o ochranu velkých šelem na chatu Třeštík v Beskydech. Zahájí tak již patnáctý ročník dobrovolnických Vlčích hlídek, které mapují výskyt vlka, rysa a medvěda na slovensko-českém pomezí. V dalších týdnech se k nim na Šumavě přidají zájemci o Rysí hlídky, které také slaví – rysa stopují již deset let.
Na Třeštíku nebo o dalších listopadových a prosincových víkendech na Šumavě v Hojsově Stráži, v javornických Huslenkách či Valašských Klobukách v Bílých Karpatech čekají na nové zájemce úvodní školení, kde se dozvědí vše potřebné pro monitoring velkých šelem. Součástí semináře jsou odborné přednášky zoologů ze Správy CHKO Beskydy a Správy CHKO a NP Šumava nebo zajímavé detaily z monitoringu medvěda, se kterými dobrovolníky seznámí ředitel Správy Národního parku Malá Fatra.
Praktickou část přímo v terénu povedou zkušení koordinátoři monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA. Asi sto třicet nových dobrovolníků získá nejen znalosti o životě vlků, rysů a medvědů, ale naučí se také základy stopování a pohybu v terénu. Program obohatí promítání filmů a videosekvencí z fotopastí zachycující přirozené chování velkých šelem.
Dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek při pravidelném procházení terénu vyhledávají pobytové znaky velkých šelem (stopy, trus, srst aj.) i dalších chráněných druhů, odebírají vzorky pro analýzy DNA či potravy a na vytipovaná místa umisťují fotopasti. Od loňské zimy se dobrovolníci ve větší míře podílejí i na mapování výskytu šelem v Jeseníkách.
Další funkcí hlídek je šířit mezi místními obyvateli a návštěvníky hor pravdivé informace o velkých šelmách, které obestírá řada pověr a polopravd. Dobrá informovanost by měla předejít situacím, které zažily některé beskydské obce v polovině devadesátých let. Tehdy se do Beskyd ze Slovenska vrátili vlci a podle dobových informací se zde pohybovala asi desítka zvířat. Vlna nenávisti a strachu z neznámého však vedla k tomu, že tato zvířata byla během následujících let upytlačena.
Dobrovolnické hlídky proto vznikly a dodnes fungují také jako prevence pytláctví - svojí přítomností v terénu odrazují nelegální lovce. Hlídkaři se vydávají do míst, kde jsou velké šelmy v ohrožení, pátrají po známkách pytláctví a upozorňují na nalezené zakázané masité návnady, tzv. újedě, u nichž je vysoké riziko zastřelení vzácných a zákonem chráněných velkých šelem. Letos dobrovolníci v Beskydech objevili dokonce i otrávenou návnadu, kde chemická analýza prokázala přítomnost nervového jedu karbofuranu.
Systematický monitoring území obývaného velkými šelmami přináší mnoho zajímavých informací o jejich velmi skrytém životě, které využívají odborníci i veřejnost. Pracovníci Hnutí DUHA Olomouc publikují výsledky z monitoringu spolu s univerzitními vědci v českých i zahraničních odborných časopisech jako je Journal for Nature Conservation, Lynx nebo Acta Musei Beskidensis. Závěry z činnosti Rysích hlídek využívají pracovníci mezinárodního projektu Trans-Lynx, který usiluje o ochranu šumavsko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida [3]. Všechny poznatky o výskytu a pohybu vzácných šelem jsou základem pro jejich efektivní ochranu.
Zajímavosti ze života velkých šelem jsou pravidelně zveřejňovány na webu Šelmy.cz a v mapové aplikaci www.mapa.selmy.cz. Posledním příspěvkem je článek o rysici Draže, sledované fotopastmi již od roku 2010 [4].
Ludvík Kunc, výtvarník, zoolog a zakladatel Vlčích hlídek, v rozhovoru ke svým 80. narozeninám řekl pro časopis Sedmá generace:
„Zdá se, že široká veřejnost šelmám fandí díky osvětové činnosti Hnutí DUHA. Sám jsem zamlada jen těžko sháněl mladé lidi na pomoc ohroženým rysům. Ti mohli být v celém Severomoravském kraji legálně stříleni. V 70. letech žil v Beskydech snad jen jeden rys. V Jeseníkách byla zlikvidována celá populace rysů, která se už dodnes nevzpamatovala. Až po čase se rys vrátil ze Slovenska.
Díky telemetrii a fotopastem máme dnes o velkých šelmách více informací než kdykoli dříve. – Vlků je tu minimum, medvěd víceméně prochází a počet rysů nestoupá, právě naopak. Důvod je jasný: nezákonný lov, stále kvalitnější lovecká výbava, terénní auta, jichž se velké šelmy nebojí. Situace se zhoršuje i výstavbou nových komunikací, takže mám o existenci velkých šelem v přírodě vážné obavy.“ (Ludvík Kunc, 4.8 2014)
Leona Machalová, koordinátorka Vlčích hlídek, řekla:
„Každoroční velký zájem lidí různých věkových kategorií o zapojení do Vlčích hlídek je pro nás velmi potěšující, především, pokud jsou to obyvatelé z regionu Beskyd. Kromě dobrovolníků, kteří znají terén hor a často se v něm pohybují, s nimi získáváme i důležitý signál, že vztah místních lidí k šelmám se daří stále zlepšovat a jsou dokonce ochotni se do jejich ochrany aktivně zapojit. To je pro budoucnost našich šelem velmi pozitivní a důležité.“
„Divoká příroda a velké šelmy mohou připravit dobrovolníkům vzácnou odměnu v podobě zážitků a zkušeností, které se nedají prožít ani získat u monitoru. Několik účastníků hlídek již mělo to štěstí přímo zahlédnout rysa v Beskydech či Javorníkách; já sama jsem několikrát viděla vlky například ve slovenských Kysuckých Beskydech. Takové setkání je výjimečné, je to zážitek na celý život.“
Hnutí DUHA Olomouc realizuje projekt na monitoring a ochranu velkých šelem podpořený Nadací Partnerství v rámci programu z Programu švýcarsko-české spolupráce a nadací EuroNatur. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union an EuroNatur Foundation.
