Slovenskem v předvolebním období otřásala jedna bizarní událost za druhou. Zatímco rozumný člověk by očekával, že strany budou řešit zhoršující se zdravotní péči, takzvaný odliv mozků či stav školství, politické strany si našly úplně jiné téma: medvědy!
Ve světle ostré bitky bývalého premiéra Igora Matoviče s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem či nabídky služebních krav pro každého voliče od strany Princip se medvědi mohou skoro zdát jako normální téma, byť ne úplně nejvhodnější. V roce 2021 totiž skončil poprvé po sto letech jeden medvědí útok smrtí člověka a v polovině letošního července zase medvěd na Slovensku útočil hned třikrát během 24 hodin. Okamžitě poté se tedy ozvaly hlasy, že medvěd je přemnožený, jeho útoky se stupňují a je potřeba zasáhnout. Zdánlivě jednoduchého tématu se ihned chopili i politici a další volební bizár byl na světě. V jeho pozadí se ale skrývá mnohem zajímavější a složitější problém.
„Slovensko dokáže uživiť tisíc medveďov. Vyšší počet je nebezpečný. Dnes by sa do lesa vydal len blázon, nie niekto, kto chce chrániť svoju rodinu.“ — Boris Kollár, Sme rodina
Podle odborníků z Národného lesníckeho centra žije na Slovensku 2500 až 3200 medvědů, což je dle jejich odborného názoru moc. Tvrdí, že kvůli narůstající populaci medvědi čím dál více pronikají do člověkem osídlených částí krajiny. Zvyšovat se mají také počty střetů medvěda s člověkem, a proto i oni volají po změně zákonů a přísnější regulaci.
Studie Štátné ochrany přírody SR, vypracovaná vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ale o medvědech tvrdí něco úplně jiného. Jejich počet stanovila na maximálně 1275 jedinců, a to s tím, že nejvíce jich žije v CHKO Poľana. Podle těchto čísel tedy medvědi vůbec přemnožení nejsou a jejich regulace není potřeba. Bývalý vedoucí Zásahového týmu medvěda hnědého Michal Haring pak dlouhodobě vyvrací rovněž tvrzení o nárůstu počtu medvědích útoků. Na základě statistiky ukazuje, že útoky nemají stoupající trend, jak lesníci tvrdí — například v roce 2007 medvěd útočil sedmkrát, rok poté ale ani jednou.
Jak studii ŠOP SR, tak tvrzení Haringa již nicméně lesníci několikrát napadli a vyostřená debata na toto téma stále probíhá. Ke studii totiž obratem vznikl oponentský posudek vědců Petera Klinga a Petera Kaňucha, kteří s jejími závěry hrubě nesouhlasí. Pro slovenský Denník N dokonce uvedli, že „hovoria nesmysly“. Na stránkách ŠOP jsou všechny dokumenty k dispozici, včetně opětovné reakce UK, tak si můžete udělat obrázek sami.
„Čo vy hovoríte o 1 000 alebo 2 000 medveďoch, takéto čísla sme dávno prekročili. Medveď je používaný ministerstvom životného prostredia ako biologická zbraň.“ — Miroslav Suja, Republika
Zastánci odstřelu medvědů se opírají o tvrzení lesníků, ochránci zase o studii ŠOP SR, čímž se vytváří prakticky neřešitelný problém. Na otázku, kolik těch medvědů na Slovensku vlastně je, nelze momentálně odpovědět bez toho, abychom pobouřili část odborné společnosti. Odpověď přitom při rozhodování o regulačních opatřeních politici znát potřebují. Tedy, alespoň většinou, neboť tentokrát tento rozpor většině politiků před volbami nezabránil, aby se medvědy zhusta oháněli.
„Spoločenská atmosféra dlhodobo a zvlášť pred voľbami bola na Slovensku pod vplyvom vyhrotených emócií. Mnohé témy boli väčšinovej verejnej mienke médiami interpretované prostredníctvom ,šokujúcich‘ príbehov a tie pomáhali vyvolávať ďalšie zvýšené vlny emócií. Presne takou bola aj téma medveďov, ktorá je v pozornosti verejnosti mnoho rokov,“ vysvětluje politolog Miroslav Řádek, proč ke zpolitizování medvědů vůbec došlo. V podcastu Studio N, v rozhovoru s šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným z pondělí 2. října, rovněž zaznělo, že „vítěz voleb Robert Fico vyhrál pomocí paniky“. Nezbývá než uznat, že medvěd je jejím účinným zdrojem, a navíc se nemůže bránit.
Medvěd hnědý, foto: archiv F.
„Medvede nezabíjajú ľudí, sú to vegetariáni.“ — Ján Budaj, tehdejší ministr životního prostředí, OĽaNO a Demokrati
Průzkum realizovaný biologem Jozefem Kováčikem z Trnavskej univerzity v červnu roku 2021 totiž ukázal, že Slováci se medvědů bojí. Z celkem 5535 respondentů jich téměř tři čtvrtiny uvedli, že šelmu považují za nebezpečnou a 42 procent z nich kvůli medvědům omezilo pobyt v přírodě. Politolog Řádek si přesto nemyslí, že jde o téma pro politiky. „Podľa môjho názoru sú medvede ako politická téma absurdné, ale v tých častiach Slovenska, kde sa medvede bežne vyskytujú, to bola čiastočne existenčná téma,“ říká. Průzkum se navíc odehrál v přímé reakci na zmiňovaný smrtelný útok a je jím tedy pravděpodobně zkreslený.
Nabízí se proto otázka, nakolik politici medvědy zneužili, aby nemuseli hovořit o jiných, daleko složitějších tématech. Podle Řádka šlo hlavně o strategii, jak jednoduše získat pozornost veřejnosti, a to i té, která se v komplikovanějších problémech neorientuje. „Téma medveďa nie je abstraktná a súčasne je príťažlivá vzhľadom na strach, ktorý sa s ňou viazal,“ vysvětluje a dodává: „Ale tiež môžem súhlasiť, že riešenie medvedieho problému je vďačnejšia marketingová téma ako náročné otázky, napríklad v súvislosti so zdravotníctvom, školstvom, financiami a podobne.“
„Medveďov je pomaly viac ako húb a zo strany štátu neprichádza žiadna regulácia a prevencia.“ — Richard Takáč, SMER — slovenská sociálna demokracia
Je tedy načase začít se o osud medvědů na Slovensku bát? Politici strany SMER, která volby vyhrála, od počátku požadují a slibují řízený a organizovaný odstřel medvědů. Řádek se ale domnívá, že toto téma bude odsunuto do pozadí: „Predpokladám, že ak by došlo k napadnutiu ľudí medveďom počas prípravy programového vyhlásenia vlády, mohla by sa o tomto probléme v takomto dokumente objaviť zmienka. Politici by tiež museli reagovať, ak by sa niečo podobné opäť stalo aj neskôr, ale myslím si, že bez podobných situácií budú v popredí vážnejšie a najmä skutočné problémy verejného života.“ Evropská komise už navíc na situaci na Slovensku zareagovala. Ministerstvu životního prostředí vzkázala, že momentálně možnost změnit legislativu ohledně medvěda hnědého není.
Zdá se tak, že medvědi politickou bouři přežijí. Koneckonců nejspíš stačí, když se nenechají spočítat.
KAROLÍNA KUPKOVÁ
Kontakt: kajakupkova@seznam.cz. Článek vznikl pro časopis Sedmá generace.
Článek podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
