Prohlášení skupiny odborníků na přeshraniční ochranu Světové komise pro chráněná území v rámci IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody).
V posledních pár měsících více než půl milionu uprchlíků a migrantů ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu přešlo přes Chorvatsko, aby našlo bezpečí a lepší život v Německu a dalších evropských zemích. S cílem kontrolovat další příval migrantů nechalo Maďarsko v říjnu 2015 postavit drátěný plot podél hranice s Chorvatskem. Následovalo také Slovinsko, které vybudovalo 140 kilometrů dlouhý plot ze žiletkového drátu podél hranice s Chorvatskem. Toto mělo za následek nejen poněkud nepříjemnou situaci a rozpaky místních lidí v Chorvatsku, které se stalo jedinou evropskou zemí oddělenou drátěným plotem od svých sousedů, jež jsou členy Evropské unie, ale také přineslo problémy pro volný přeshraniční pohyb divokých zvířat a znemožnilo ekologickou konektivitu (propojenost).
Tato propojenost je velmi důležitá pro druhy s velkými prostorovými nároky, které se přesouvají denně nebo sezónně s cílem najít jídlo, úkryt nebo partnery pro rozmnožování. V historii nebyly na zhruba 500 kilometrů dlouhé hranici mezi Chorvatskem a Slovinskem žádné fyzické bariéry, které by znemožňovaly pohyb druhů nebo místních lidí. Navíc některé oblasti přilehlé ke státním hranicím jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000, která donedávna zajišťovala konektivitu, nepostradatelnou pro přeshraniční pohyb druhů. Změna ze dne na den přinesla obavy o budoucnost divokých zvířat, z nichž některá jsou již na pokraji vyhynutí. Po mnoho let chorvatští a slovinští vědci spolupracovali na různých projektech a managementových plánech na ochranu rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus). Všechny tyto druhy pravidelně migrují mezi územími dvou států, jelikož příroda a divoká zvířata neznají politických hranic. Nové ploty a plány Slovinska na vystavění dalších plotů podél hranic tak představují obrovské riziko pro přeshraniční ochranu těchto vzácných šelem.
Ochrana velkých šelem je podporována Evropskou komisí. Medvěda hnědého, vlka i rysa ostrovida navíc najdeme v příloze II Směrnice o stanovištích (92/43/EHS), která obsahuje seznam těch druhů živočichů, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních území ochrany, a také v příloze IV té samé směrnice, v níž najdeme druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu. V evropském měřítku jsou území těchto dvou zemí a dalších států dinárského regionu vzácnými útočišti těchto velkých šelem a bohaté biologické rozmanitosti celkově. Plot nejenže škodí velkým savcům na jejich cestě z Chorvatska do Slovinska a naopak, ale také vytváří tlak na už tak ohrožené druhy jako je rys. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů, jež vede Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), je dinárská populace rysa ohroženým druhem. S pouhými padesáti jednotlivci v Chorvatsku pak národní Červený seznam řadí rysa do kategorie kriticky ohrožených. Slovinsko, podle poslední zprávy Evropské komise z roku 2012, je domovem pro pouhých 20 rysů a populace má zřejmě klesající trend.
Skupina odborníků na přeshraniční ochranu, jež je součástí Světové komise pro chráněná území (WCPA) spadající pod Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), nyní vyjadřuje vážné obavy. Již bylo prokázáno, že ploty obehnané žiletkovým drátem divoká zvířata vystavují utrpení a vytvářejí nepříznivé podmínky pro ekologickou konektivitu a migraci divokých zvířat včetně ohrožených druhů. Skupina odborníků WCPA navrhuje odstranění plotů a podporuje snahy chorvatského Ministerstva pro zahraniční a evropské záležitosti, jež volá po odstranění drátů. Podporuje taktéž snahy místních komunit v několika příhraničních oblastech v Chorvatsku a ve Slovinsku, které prosazují odstranění plotů.
Skupina odborníků WCPA s politováním poznamenává, že momentální situace, kdy fyzické překážky brání volnému pohybu divokých zvířat na hranicích Chorvatska s jeho sousedy, není výjimečným případem ani v Evropě, ani ve světě. Vlivem migrační krize vystavělo Maďarsko masivní systém plotů na hranici se Srbskem, čímž ohrožuje přežití slepců (Nannospalax (leucodon) montanosyrmiensis) – hlodavců podobným krtkům. Dalšími příklady může být rozšíření plotů mezi Řeckem a Makedonií, mezi Bulharskem a Tureckem a mezi Řeckem a Tureckem. Takovéto fyzické bariéry budou vytvářet trvalé přímé i nepřímé dopady na ekosystém a migrační koridory, v evropském měřítku často ekologicky důležité.
Překlad: Gabriela Kaletová
Part-financed by the European Union.
