Ještě před deseti lety byl rys pardálový obývající jižní Španělsko na pokraji vyhynutí. Jeho populaci tehdy tvořila necelá stovka jedinců. Nyní se počet těchto zvířat více než ztrojnásobil − podle vedoucího andaluského záchranného programu Miguela Ángela Simóna se sice ještě nedá hovořit o vítězství, rysové však mají znovu naději. Tento úspěch se udál díky komplexnímu projektu, do kterého se zapojili vedle ochránců přírody i myslivci, zemědělci či zástupci cestovního ruchu.
Rys pardálový dnes patří mezi nejohroženější šelmy Evropy, Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) jej donedávna řadil mezi kriticky ohrožené druhy. Přitom až do 19. století obýval celé území Španělska a Portugalska. Od té doby se ale zdejší rysí populace neustále zmenšovala, a to jak v důsledku ubývání 
přirozeného prostředí, tak i kvůli epidemiím postihujícím její hlavní kořist – divokého králíka. Přelom tisíciletí přežilo 94 rysů ve dvou oddělených oblastech. Dva navazující projekty LIFE-Nature financované Evropskou unií a andaluskou vládou proto přišly na poslední chvíli, aby se podařilo negativní trend zvrátit.
Projekty přinesly celou řadu opatření na ochranu rysa a míst jeho přirozeného výskytu. Úspěchy slaví zejména díky spolupráci s lovci a farmáři, které se podařilo přesvědčit, že návrat tohoto zvířete je v zájmu všech. Projekt je úspěšný i díky prostému faktu, že záchranné aktivity přinesly do regionu, kde je třetina obyvatel nezaměstnaných, 31 nových pracovních míst a zakázky pro stovky malých lesnických podniků.
Nejprve bylo třeba obnovit populaci divokých králíků prostřednictvím umělého odchovu a vypouštění zvířat do volné přírody. Obdobný princip byl uplatněn i v případě rysů. Zde bylo hlavním cílem celkové zvýšení počtu šelem v Andalusii, ale také propojení dvou oddělených areálů výskytu – pohoří Sierra Morena a Národního parku Doñana, kde rys dosud přežíval. Přemisťování jedinců z horského území do národního parku vedlo ke genetickému oživení tamější malé populace. Nyní jsou až dvě třetiny nově narozených mláďat potomky vypuštěných zvířat. Hlavní výzvou pro realizátory projektu byl ale odchov rysat v zajetí. I tady nakonec ochranáři slavili úspěch a mláďata se nyní stávají zakladateli nových populací v dalších regionech.
V květnu příštího roku by měl smělý plán záchrany rysa pardálového přejít do další fáze. Ta spočívá v reintrodukci zvířat do Portugalska a dalších regionů.
Díky projektu je nyní populace této vzácné šelmy stabilnější, proto byl také rys pardálový přeřazen v klasifikaci IUCN z kategorie kriticky ohroženého druhu „pouze“ mezi druhy ohrožené. Záchranná opatření by pravděpodobně neměla takový úspěch, kdyby se hned v počátečních fázích projektu nepodařilo navázat spolupráci s vlastníky vybraných pozemků a loveckými sdruženími. Ti souhlasili, že se jimi obhospodařovaná území stanou součástí projektu a možná opět i domovem této vzácné šelmy.
JOSEFA VOLFOVÁ
