Tygr byl odjakživa symbolem Číny. Pytláci, štvavá kampaň Mao Ce-tunga, úbytek přirozeného prostředí a víra v léčivé účinky tygřích artefaktů způsobily, že je dnes téměř vyhuben.
Hou Fengqi bere do ruky zaprášený bambusový luk a zrezlé šípy a vypráví o časech, kdy se stal legendárním lovcem tygrů ve skalnatých kopcích jižní Číny. „První tygr byl největší, vážil okolo 150 kilogramů. Když jsme ho přinesli do vesnice, všichni se seběhli a jásali,“ usmívá se Hou ve vzpomínkách starých půl století.
Téměř 70letý Hou je jedním z posledních čínských lovců tygrů. Dnes je stejnou raritou jako pruhované šelmy, které kdysi stopoval. „Tenkrát byl život tvrdý, a když se mi podařilo zabít tygra, zajistil jsem rodině blahobyt,“ vysvětluje.
Zatímco Hou v mládí chytil šest jihočínských tygrů, lov a odlesňování přivedly tento druh na pokraj vyhynutí. Za posledních 20 let nebyl spatřen ani uloven jediný kus. Tygr byl přitom odjakživa symbolem Číny. Za jeho vymizením stojí pytláctví a éra Mao Ce-tunga, který tygry pronásledoval od 50. let, protože údajně zabíjeli dobytek. Tisíce tygrů tak padlo za oběť lovcům, kterým komunistická strana vyplácela odměnu v hodnotě 30 juanů za každou tygří kůži. V současnosti jde o jednoho z nejvzácnějších savců na světě a je pod ochranou čínské vlády. Podle odhadů žije v odlehlých oblastech jižní Číny posledních 10 až 20 kusů.
Zatímco počet tygrů ve volné přírodě je nejistý, v zoologických zahradách jich žije asi 70. Jedná se o potomky šesti divokých tygrů, kteří byli chyceni v 50. letech. Tito tygři se bohužel špatně množí, navíc mají poskvrněný rodokmen následkem křížení s jinými tygřími druhy. V roce 2003 byl představen odvážný plán: Radikální myšlenka vypustit čínské tygry do jihoafrické rezervace si nejprve vysloužila tvrdou kritiku expertů. „Africkým“ tygrům se však narodilo už pět mláďat, a z toho tři přežila. Po určité době by se tygři měli vrátit zpět do Číny. „Chceme je vypustit zpět do oblastí, kde žili miliony let,“ plánuje Quan Li, šéfka ekologické organizace Save China's Tigers. Zbývá získat dotaci ve výši 24 milionů dolarů na stavbu eko-turistické tygří rezervace o rozloze 20 km čtverečních.
Tygři však zatím nemají na rozdíl od pand tak velkou podporu státu. Loni se ale přízeň veřejnosti naklonila na jejich stranu. Jeden chudý farmář tvrdil, že se mu podařilo vyfotit prvního tygra za posledních několik desítek let. Jeho slova potvrdily i místní úřady. Fotografie zvířete vyvolala pozdvižení. Jenže později se ukázalo, že jde o podvrh. Kvůli aféře „Tigergate“ bylo propuštěno 13 místních úředníků.
„Čína potřebuje tygra, aby oživila jeho kulturní i přírodní hodnotu,“ říká Quan, která bojuje s nezájmem veřejnosti a s byrokracií už mnoho let. I přes různé podvrhy vesničané v odlehlých oblastech jižní Číny stále věří, že tygři žijí. Hou Fengwen, učitel z okresu Jiangxi, tvrdí, že před dvěma lety šelmu slyšel spolu se svou rodinou na horské cestě. „Slyšeli jsme, jak za námi zařval tygr. Ucítili jsme, jak se pod námi zatřásla země.“ Tygra sice nikdo neviděl na vlastní oči, ale Hou Fengwen říká: „Tygři tady žijí, jenom je nemůžeme najít.“
KATEŘINA KOMZOVÁ
Původní článek: http://www.denik.cz/svet_plus/svet_plus_jihocinsky_tygr_skutecnost_legen20080726.html
