Začal nový rozsáhlejší monitoring velkých šelem
Těsně za hranicemi ČR v severní části Bílých Karpat získali zoologové koncem zimy unikátní snímky kočky divoké. Jde o první novodobý důkaz o přítomnosti této šelmy v Bílých Karpatech.
Kočka divoká v Bílých Karpatech. Foto: Jana Pospíšková
Na lepší poznání výskytu kočky divoké v České republice se zaměřuje nový projekt Hnutí DUHA Olomouc, který se právě rozbíhá. Ekologická organizace bude monitorovat společně s dvěma českými univerzitami, správami dvou národních parků a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR kromě kočky divoké také vlka, rysa a medvěda ve většině našich pohraničních hor [1].
Nové snímky potvrzují, že kočka divoká se nenápadně vrací do české krajiny. V posledních letech ji fotopasti ochránců přírody zachytily na Šumavě, v Javorníkách či v Českém lese, zatím však chyběly důkazy o jejím trvalém výskytu či dokonce rozmnožování. Na sérii nových fotografií z Bílých Karpat je však kočka zachycena, jak si nedaleko doupěte brousí drápy nebo se vyhřívá na slunci, což nasvědčuje trvalejšímu výskytu šelmy. Pokud se v dalších měsících a letech potvrdí, mohou přírodovědci překreslit západní hranici trvalého výskytu této vzácné šelmy v Karpatech, za kterou byla až doposud pokládána slovenská řeka Váh.
Kočka divoká stejně jako vlk, rys či medvěd doplatila na systematické lidské pronásledování a během 19. století z naší krajiny zcela vymizela. Snímky vzácných vracejících se šelem, ať už jde o šelmy v Bílých Karpatech, vlka na Šumavě nebo rysy a vlky na severu Čech, potvrzují zajímavý fenomén posledního desetiletí: Do české kulturní krajiny se pomalu vracejí vyhynulé druhy šelem. Pro rozšíření koček divokých bude potřeba vyčlenit vhodně vybraná místa pro divokou přírodu. Více starých stromů v lesích, ochrana listnatých lesů a pestřejší krajina pomůže také návratu dalších vzácných druhů zvířat.
V České republice podle odhadů zoologů stabilně žije asi 70 rysů (většina v jihozápadních Čechách a v Beskydech) a jedna vlčí smečka se v roce 2014 usídlila v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Vlci se objevují i v dalších pohraničních horách, především v Beskydech, aktuálně však fotopast zachytila vlka také na Šumavě. Medvěd bývá každoročně zaznamenáván v Beskydech, v některých letech také v Bílých Karpatech.
Hnutí DUHA také zahájilo před týdnem širší unikátní projekt, který představí veřejnosti českou divočinu a její význam pro zachování přírodní rozmanitosti i pro člověka. K jeho cílům patří rovněž vyhledání nového území o rozloze asi 1000 hektarů, které by mohlo být v budoucnu ponecháno nerušenému přírodnímu vývoji. Ekologická organizace také nabídne lidem řadu aktivit, jak mohou prakticky přispět ochraně přírodní rozmanitosti. Projektu se účastní řada institucí včetně Masarykovy univerzity a Norské společnosti pro ochranu přírody.
Jana Pospíšková z přírodovědecké fakulty Univerzy Karlovy, která se monitoringem kočky divoké dlouhodobě zabývá, řekla:
„Podle chování kočky u doupěte lze usuzovat na to, že zde pobývá už delší dobu, a tak doufáme, že se nám v létě podaří potvrdit i její rozmnožování. Nález mi udělal velkou radost a přinesl naději, že by se k nám kočky mohly ze Slovenska rozšířit nebo zde už možná jsou. Bílé Karpaty svojí nadmořskou výškou, členitým terénem a pozůstatky zachovalých přirozených lesů poskytují optimální biotop pro tento kriticky ohrožených druh šelmy. Intenzivní fotomonitoring, který rozjíždíme v rámci společného projektu s Hnutím DUHA, by mohl přinést další informace a odpovědi.“
„To, jestli tu kočka divoká i další druhy vzácných šelem vydrží, záleží i na tom, zda jejich výskyt budou tolerovat lidé. Největší hrozbu pro vzácné šelmy představuje pytláctví.“
Miroslav Kutal expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc, koordinátor monitoringu, řekl:
„Evropské zkušenosti ukazují značnou přizpůsobivost velkých šelem a možnost jejich ochrany i v moderní evropské krajině, kde dominují lidské aktivity. Šelmy se pomalu vracejí i do naší přírody. S partnery z univerzit i ze státní správy se budeme snažit jejich návrat podchytit. Fotomonitoring, který již řadu let úspěšně uskutečňujeme v Beskydech, by se měl rozšířit i do Bílých Karpat, Jeseníků nebo Krkonoš. Doplní ho stopování, genetické analýzy nalezených vzorků trusu nebo srsti a speciální analýzy vhodnosti prostředí, které provedou naši partneři na Univerzitě Karlově a na Ostravské univerzitě. Uvítáme také jakékoli věrohodné hlášení výskytu šelem od veřejnosti - lidé je mohou zadat ze stránek www.selmy.cz “
Karel Chobot z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky doplnil:
„Další aktivity na poli monitoringu šelem vítáme, jsou pro nás cenným zdrojem informací pro pravidelné hodnocení jejich stavu z hlediska ochrany. Fotopasti mohou přinést i v budoucnu řadu překvapení, podobně jako loni rozmnožování vlka na Dokesku.“
[1] Nový projekt „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000” byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a potrvá do dubna 2016. Jeho cílem je rozšíření intenzivního monitoringu do oblastí, kde zatím intenzita mapování byla nepravidelná – Bílé Karpaty, Jeseníky, severní a východní Čechy. Intenzivně bude monitoring probíhat nadále v CHKO Beskydy. Hlavním žadatelem je Hnutí DUHA Olomouc, partnery projektu jsou: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Správa Krkonošského národního parku, Správa národního parku České Švýcarsko a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
