Podle poslední publikované zprávy o stavu životního prostředí z roku 2013 nadále dochází k trvalému úbytku nezastavěné krajiny. Denně se v ČR téměř osm hektarů orné půdy změní na zastavěnou plochu, což zvyšuje fragmentaci neboli rozkouskování krajiny. Nejvíce zemědělské půdy ubývá ve prospěch zástavby ve Středočeském a také ve Zlínském kraji.
Zástavba krajiny je význačným faktorem, který určuje, nakolik je území vhodné pro trvalý výskyt velkých šelem. Proto se Hnutí DUHA Olomouc systematicky věnuje ochraně krajiny alespoň v místech, která jsou klíčová pro zajištění průchodnosti, v takzvaných migračních koridorech, které zmapovala Agentura ochrany přírody a krajiny.
Od Lidečka po Rožnov…
Prvním krokem byla analýza průchodnosti krajiny v údolí Vsetínské Bečvy a Senice, která probíhala v letech 2009–2010. Na základě této studie bylo vytipováno 18 potenciálních migračních koridorů. Při terénním mapování se však zjistilo, že dva z těchto koridorů už jsou kvůli zástavbě nefunkční. Naší snahou bylo tedy stávající koridory na pomezí Vsetínských vrchů, Javorníků, Vizovických vrchů a Bílých Karpat zachovat průchozí nejen pro velké šelmy, ale i další živočichy. Hnutí DUHA proto studii poskytlo stavebním úřadům a také se zapojilo do připomínkování nově vznikajících územních plánů jednotlivých obcí. V následujících letech se podařilo prosadit územní ochranu pro 11 koridorů. V sedmi z nich jsou v nově schválených územních plánech tato dosud prostupná území vyznačena v koordinačních výkresech jako osy dálkových migračních koridorů pro velké savce. V některých případech bylo prosazení zachování průchodnosti krajiny jednoduché, jinde naráželo na rozdílné zájmy obcí... Také díky zapojení veřejnosti a Hnutí DUHA například nedošlo v proluce mezi obcemi Lidečko a Lužná k výstavbě průmyslové zóny a oblast zůstala nadále průchodná jak pro velké šelmy, tak i pro další zvířata migrující z Javorníků do Vizovických vrchů a opačně.
Mapa migračních koridorů velkých savců na Vsetínsku a dosažený stupeň jejich ochrany v rámci územního plánování. Zdroj dat: AOPK a Hnutí DUHA Olomouc
Území Vizovických vrchů v nebližších letech není ohroženo výstavbou rychlostní silnice R49 díky negativnímu stanovisku Ministerstva životního prostředí z konce roku 2013. Jádrovou oblast výskytu velkých šelem v Javorníkách hrozila protnout nová silnice z Horné Marikové, po připomínkách Hnutí DUHA a Správ Chráněných krajinných oblastí Beskydy a Kysuce však investor od záměru odstoupil.
Fragmentací je ohrožena také krajina v srdci Chráněné krajinné oblasti Beskydy na Rožnovsku. Migrační koridor spojující Veřovické a Vsetínské vrchy může být narušen jednak plánovanou průmyslovou zónou u Zubří, jednak zahuštěním zástavby u Vidče. Stejně jako většina migračních koridorů leží kritické lokality mimo působnost Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, a tak ochrana tohoto území závisí především na zájmu veřejnosti. Jedinou organizací, která se postavila proti zájmům investorů na Rožnovsku, byla olomoucká místní skupina Hnutí DUHA. Vytrvale se účastní rozhodovacích procesů, jedná s úřady a připomínkuje studie, které na zakázku investorů zpracovávají autorizovaní posuzovatelé. Ti bohužel mnohdy až příliš ochotně vycházejí vstříc požadavkům investorů…
Průmyslová zóna v záplavovém území Zubří
V roce 2011 bylo zahájeno veřejné posuzování vlivů na životní prostředí EIA ohledně plánované průmyslové zóny Zubří, ležící v záplavové oblasti a v migračním koridoru velkých šelem. Přestože se zde při povodních v roce 1997 vylil z břehů Starozuberský potok a celé území bylo pod vodou, žádný úřad zatím nenašel odvahu k tomu, dát průmyslové zóně, která zrychlí odtok vody z krajiny a zhorší ničivé účinky příštích povodní, definitivní stopku.
Vhodná lokalita pro stavbu průmyslové zóny? Podle úřadů zatím ano. Záplavové území 100-leté (modře) a 50-leté vody (hnědě) mezi Starozuberským potokem Rožnovskou Bečvou. Zdroj dat: www.dibavod.cz.
Migrační koridor velkých savců, který územím prochází, pak ve studii na zakázku investora zpochybnil entomolog Tomáš Kuras. Navrhnul jeho redukci na pouhých 100 metrů šířky, ale díky neznalosti terénu prakticky koridor zúžil na pouhých 60 metrů (domníval se, že koridor může fungovat tam, kde již dávno stojí zástavba).
Stavební úřad v Rožnově pod Radhoštěm už dvakrát vydal ke stavbě komunikací a inženýrských sítí v zóně souhlasné stanovisko, pokaždé však v rozporu se zákonem. Krajský úřad Zlínského kraje vždy vyhověl odvolání Hnutí DUHA proti těmto rozhodnutím, mimo jiné kvůli absenci kvalitních biologických průzkumů. Mezitím i město Zubří od nápadu průmyslové zóny upouští – v aktuálním návrhu územního plánu už plocha pro výrobu v nivě Rožnovské Bečvy není. Ochranu území však zajistí až schválení nového územního plánu zastupitelstvem, které se zatím protahuje.
Ovčí hangár u Vidče
Další útok na volnou valašskou krajinu nečekaně přichází od zemědělců. Nový „hangárový ovčín“ pro přezimování tisíce ovcí u Vidče byl navržen přímo v ose migračního koridoru. Aby záměr prošel, byla nutná studie, která by dokázala, že záměr nebude mít významný vliv na populace velkých šelem. Zakázku pro investory zpracoval vysokoškolský pedagog Marek Banaš z firmy Ekogroup Czech. Investor s jeho bádáním, při kterém nepotvrdil výskyt velkých šelem v lokalitě ani využívanost koridoru, musel být spokojen. Veřejnou oponenturou v rámci procesu EIA však studie zatím neprošla. Ekogroup Czech neprováděl žádný systematický monitoring předmětného území a Hnutí DUHA dále vytýkalo například absenci posouzení variant, které by z hlediska fragmentace krajiny měly nižší dopad. Vhodným příkladem je využití současných nebo chátrajících zemědělských areálů. S připomínkami se ztotožnil i Krajský úřad, který variantní zpracování dal jako jednu z podmínek závěrů zjišťovacího řízení. Se stavbou ovčína nesouhlasí také místní obyvatelé nejbližší osady ve Stříteži nad Bečvou.
Vizualizace záměru hangárového ovčína ve Vidči. Podle autorky hodnocení krajinného rázu Radmily Kiszové-Pinie se zaoblené tvary haly přizpůsobují tvarům okolních kopců.
Investor následně předložil záměr demolice starého vepřína a výstavbu nové haly pro přezimování ovcí v areálu JZD ve Vidči pro pět set ovcí. To by teoreticky mohlo znamenat významný dílčí úspěch: místo dalšího zastavování volné krajiny se využije zemědělský brownfield. Že by investor od původního záměru v migračním koridoru odstoupil, ale zatím nevypadá. V nově předložené dokumentaci nadále počítá s halami pro tisíc ovcí, žádné varianty využití zemědělských brownfieldů se neposuzují a o demolici vepřína v areálu v JZD se investor tváří, že se záměrem nesouvisí.
Podle Ekogroup Czech ovčín sníží průchodnost asi pět set metrů širokého koridoru o 24 %. Aktuální průzkum Hnutí DUHA ale ukazuje, že koridor má už dnes šířku jen asi 400 metrů (zastavitelné území obce, ploty) a realizací ovčína by vznikly dva pruhy široké jen zhruba sto padesát metrů, tedy každý z nich o 63 % užší, než je současný stav. Vlivem okrajového efektu a rušení z obou stran tak bude migrační koridor významně oslaben. Do budoucna není zaručeno, že nedojde k dalšímu zúžení, vzhledem k tomu, že se jedná o aktivně využívanou zemědělskou oblast a územní plán stavby dalších zemědělských objektů, které již nemusí být předmětem posuzování EIA, nevylučuje. Veřejnost a další dotčené orgány se ke stavbě mohou písemně vyjádřit do 18.6. u Krajského úřadu Zlínského kraje. Dokumentace záměru je k dispozici zde.
Migrační koridory na Rožnovsku mezi Veřovickými a Vsetínskými vrchy (zeleně). Červeně vyznačeny plochy plánované průmyslové zóny Zubří a ovčína ve Vidči, oranžově stávajcící hranice zástavby a oplocení ve Vidči.
Ovce na Valašsko tradičně patří a Hnutí DUHA pomáhá farmářům zabezpečit stáda proti útokům šelem. Na druhou stranu je třeba, aby pro stavbu nových objektů, ať už jde o velkochovy ovcí nebo jiné rozsáhlé záměry, byla volena místa, kde nedojde k poškození krajinného rázu ani volné průchodnosti území… nejen pro velké šelmy.
Ochrana migračních koridorů velkých šelem a valašské krajiny probíhá díky podpoře individuálních dárců Hnutí DUHA Olomouc – Přátel velkých šelem. Pokud také považujte naši práci za užitečnou, podpořte ji prosím svým darem zde. Děkujeme.
MIROSLAV KUTAL & MICHAL BOJDA
