V polovině letošního března byla nedaleko saského Zhořelce nalezena mrtvá vlčice. Jednalo se bohužel o jednu ze zakladatelek populace lužických vlků, která se v této oblasti narodila již zhruba před dvanácti lety a kvůli svému pozdějšímu zranění oka si vysloužila přezdívku „Jednoočka“. Pitva ukázala, že zvíře sice zahynulo v důsledku mnohačetného pokousání, ale kromě toho byla vlčice minimálně dvakrát během svého života postřelena.
Vlčice se narodila v roce 2000 či 2001 ve vůbec první vlčí smečce, která se na území Německa objevila. Své teritorium měla v Sasku v oblasti přírodní rezervace Muskauerské vřesoviště. O několik let později vytvořila Jednoočka pár s příbuzným vlkem z nedaleké nochtenerské smečky (na mapce označeno písmeny NO).
Již fotografie z této doby ukazují, že zvíře kulhalo a navíc mu chybělo pravé oko. Pitva ukázala, že toto zranění způsobila střelná zbraň, z těla mrtvého zvířete byly rovněž vyňaty broky a kovové střepiny. I přes svůj hendikep ale vlčice dokázala přežít ve volné přírodě a v letech 2005–2011 dokonce odchovat přinejmenším 42 mláďat. Některá z nich založila v následujících letech další tři smečky v Sasku – daubanerskou (DN), milkelerskou (MI) a sprembergerskou (SP) a jedna z dcer nalezla svůj domov v Dolním Sasku. Mezi potomky Jednoočky patří i dva vlčí tuláci, kteří při hledání nového teritoria došli do stovky kilometrů vzdáleného Běloruska či Dánska.
Které zvíře (či zvířata) způsobilo vlčici zranění, jimž letos v březnu podlehla, může objasnit až analýza odebraných vzorků DNA. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví vysvětlení, že se vlčice stala obětí bojů mezi dvěma sousedícími smečkami (nochtenerskou a nieskyererskou), které si vymezují svá teritoria. Tuto teorii potvrzují i aktuální záběry z fotopastí, dokazující, že nieskyererští vlci pronikají na území sousední smečky.
JOSEFA VOLFOVÁ
