Mají velké šelmy šanci přežít v našich honitbách?

S napětím očekáváme výsledky letošního sčítání velkých šelem(rys ostrovid, vlk a medvěd). Předpokládáme, že se potvrdí trvalý pokles nebo přinejmenším stagnace jejich početnosti. Nepříznivé zprávy, které jsme v uplynulém roce získali z různých zdrojů rozhodně převažují nad těmi příznivými. Snad jedinou pozitivní zprávou, kterou však musíme brát s určitou rezervou, je opakované nálezy vlčích stop v Jeseníkách a na Šumavě. Naopak jsme zaregistrovali informaci (zatím neověřenou) o upytlačení medvěda v Moravskoslezských Beskydech a společných lovech na rysy tamtéž. Potvrdily se naše obavy o pravděpodobné likvidaci severočeské populace rysa a nepodařilo se prokázat výskyt rysa v Jeseníkách. Za to máme 3 konkrétní důkazy o nelegálním odlov rysů v Beskydách a na Šumavě. Ve všech třech případech došlo k odbornému vyšetření uhynulých jedinců, které potvrdilo, že příčinou úhynu byla poranění způsobená kulovou střelou. Na jaře loňského roku jsme vyšetřili dospělou rysici ulovenou kdesi v jihozápadních Čechách. Příčinou smrti byl hladký průstřel "komory". V listopadu (20.11.) byla v katastrálním území Krásná v honitbě LČR nalezena uhynulá rysice. Ta byla odeslána na veterinární vyšetření do OVS ve Frýdku Místku, kde mělo být provedeno základní vyšetření. Všechny tělesné orgány měly být zachovány a poskytnuty k dalšímu šetření. Avšak teprve u preparátora bylo při stahování kůže zjištěno, že rys byl zastřelen (opět průstřel "komorou"). V oficiální pitevní zprávě však tato skutečnost nebyla vůbec uvedena, navíc tato zpráva nebyla dosud (28.1.) poskytnuta a vnitřní orgány rysa vyžádané žádankou skončily v kafilérii. Díky tomuto neuvěřitelnému postupu OVS nebylo možné dodatečné upřesnit rozsah poranění jednotlivých orgánů a tak úplně popsat příčin úhynu. Přesto bylo na základě zjištěných skutečností podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Poslední případ jsme mohli zaregistrovat na přelomu roku (2. 1.), kdy byl v honitbě městských lesů Kašperské Hory nalezen mrtvý dospělý samec rysa. Jednalo se o zvíře, které bylo označeno obojkem s vysílačem a dva roky pravidelně sledováno. Také tento rys byl zastřelen. Tentokráte smrt způsobil průstřel ledvinou, roztržená slezina a natržená játra. V těle byla nalezena řada úlomků olověného jádra kulové střely (ve stěně žaludku i zarostlý starší 4 mm brok). Také v tomto případě bylo podáno trestní oznámení na neznámého pachatele. Bohužel i on, stejně jako ostatní "šťastní lovci", se zatím může v klidu a bez bázně věnovat myslivosti. Zbytky střely pravděpodobně nepovedou k identifikaci jeho zbraně. Pomineme-li skutečnost, že byl zastřelen chráněný druh živočicha, jsou popsané případy zarážející i z mysliveckého hlediska. Ve všech případech byla zranění tak rozsáhlá, že poraněný rys musel "zhasnout" téměř "v ohni"! Pak je na místě otázka proč nebyl dohledán? Možná proto, že se běžně střílí v noci, na cokoliv a kamkoliv, nebo že by šlo jen o to zabít?

Bohužel popsané případy nejsou jediným důkazem o ilegálním odstřelu rysů. V podstatě jsme neměli příliš velký problém anonymně získat ke kraniometrickému vyšetření 69 lebek rysů upytlačených v různých částech ČR. Za dobu, co se výzkumu velkých šelem věnujeme, jsme měli možnost pitvat i šest upytlačených rysů a také ze 14 rysů, které byli označeni vysílačkou, jich bylo 7 s největší pravděpodobností zastřeleno. Uvážíme-li, že uvedené případy jsou jen špičkou pověstného ledovce, pak musíme mít o osud našich velkých šelem oprávněné obavy.

To rozhodně není dobrá vizitka pro naši myslivost. Jistě můžete argumentovat s tím, že ti, co rysy ilegálně střílí (pytlačí), nejsou myslivci nebo nejsou členy ČMMJ apod. Věřte, že takové argumenty neobstojí. V očích té "normální" části naší společnosti je myslivec ten, kdo chodí se zbraní do lesa a je úplně jedno zda je či není členem ČMMJ. Bohužel ať se nám to líbí nebo ne, v tomto případě jsme odpovědni za skutky všech myslivců bez ohledu na členství. Pokud chceme potvrdit, že naše myslivost je "ekologická", že naši myslivci (členové ČMMJ) jsou především ochránci přírody a že se chceme zařadit po bok vyspělých evropských mysliveckých organizací, musíme najít odvahu jednoznačně současný stav pojmenovat. Označit pytlačení velkých šelem za nepřijatelné (např. mysliveckou komisí ČMMJ) je první krok k nápravě současného stavu. Mlčení je jen další krok k poklesu věrohodnosti naší myslivosti a prohloubení propasti mezi myslivci a těmi ostatními!

Neděláme si iluze, že náprava bude jednoduchá. Jak dlouho trvalo, než jsme upustili od nesmyslného dělení zvěře na "škodnou" a "užitkovou"? Kolik generací myslivců bylo cíleně k boji se škodnou vychováváno? A kolik z nás je ochotno tento zažitý fenomén opustit? Projděme si několik čísel časopisu Myslivost nebo se podívejme do posledních učebnic myslivosti, i tam se ukazuje, že na změně myšlení ve vztahu k šelmám musíme ještě dlouho pracovat.

Abychom zjistili jaké jsou opravdu názory na výskyt velkých šelem v České republice, pokusili jsme se formou anonymní ankety oslovit tři cílové skupiny. Dotázáni byli myslivci ze Šumavy, severních Čech a Jeseníků, studenti maturitních tříd středních lesnických škol v Hranicích, Trutnově, Vimperku a Písku, kteří absolvovali výuku myslivosti a vysokoškolští studenti 5. ročníků Lesnických fakult Universit v Brně a Praze. S cílem pokrýt co největší území ČR byly otázky v anketě zaměřeny na rysa ostrovida, který tento požadavek splňuje. Celkem jsme získali odpovědi 204 myslivců (tj. 1,7 ;% všech myslivců ze sledovaných oblastí), 133 studentů středních škol (55 % všech studentů maturitních tříd) a 78 vysokoškoláků (45 % všech studentů 5. ročníků). Zpracované výsledky jsou uvedeny v tabulce.

Než budeme výsledky ankety komentovat musíme uvést, že je v žádném případě nepřeceňujeme. Připouštíme, že by odborníci na průzkum veřejného mínění mohli mít námitky vůči formulaci otázek nebo výběru respondentů. My jsme však přesvědčeni, že pro dokumentaci postojů je množství získaných odpovědí i jejich zpracování použitelné.

Již na první pohled je zřejmé, že nejtolerantnější postoj k rysovi mají vysokoškolští studenti. Naopak postoje myslivců jsou nejvyhrocenější. Pro 10 % dotázaných myslivců je existence rysa v honitbách nepřijatelná, třetina si myslí, že rys působí v přírodě jen škodu, téměř 60 % je přesvědčeno, že ohrožuje NJKS srnčí zvěře (bližší informace viz Svět myslivosti 2003/3) a 9 % by chtělo lovit rysa celoročně. Bohužel i statistické hodnoty zjištěné z odpovědí středoškolských studentů jsou v některých případech totožné nebo se podobají výsledkům získaných od myslivců. Naprosto šokující je přiznání 17 myslivců, kteří ulovili jednoho rysa a 3 myslivců, že ulovili více jak jednoho rysa. Kdyby byla pravdivá jen polovina odpovědí (nemáme však jediný důvod domnívat se, že tomu tak není) a my přepočítali tento údaj na skutečný počet myslivců provozujících právo myslivosti na území, které bylo anketou pokryto, dospějeme k závěru, že za posledních 20 let bylo v České republice upytlačeno nejméně 500 rysů. Jakkoliv vypadá tento výsledek neuvěřitelně, je při kalkulaci všech faktorů (např. počet narozených mláďat na jednu samici, přirozená mortalita, dynamika šíření rysí populace v ČR, kolísání její početnosti, počet prokazatelně doložených případů ilegálního odstřelu) reálný.

Jsme přesvědčeni o tom, že výsledky naší ankety jsou přesnou kopií současné úrovně nazírání na existenci velkých šelem v přírodě. Je zřejmé, že vzdělání rozhodující měrou formuje názory na sledovanou problematiku. V tomto ohledu mají nezastupitelné místo učitelé myslivosti a jak je z výsledku patrné, ti středoškolští mají asi ještě co dohánět. Ale ani v případě myslivců bychom neměli "házet flintu do žita". K tomu, aby se začala situace měnit stačí pro začátek docela málo, bez předsudků a falše přijmout a pojmenovat existující fakta. Jedině tak můžeme dosáhnout změny názoru veřejnosti na myslivce a jejich práci. Teprve potom jistě nebude mít šanci reprezentovat naše názory profesionální "odborník" na myslivost (placený z našich členských příspěvků !!!), který zahajuje výuku zoologie v kurzu adeptů na první lovecký lístek větou: " Doufám, že nikdo z Vás není z ochrany přírody, protože rys a křivé zobáky jsou úhlavní nepřátelé nás myslivců".

Další osud velkých šelem v České republice záleží jen na nás myslivcích, my se s nimi totiž na společných "loveckých chodníčcích" setkáváme beze svědků a se zbraní v ruce nejčastěji. Dejme jim šanci!