V únoru proběhlo 37. mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala ve spolupráci s Hnutím DUHA Olomouc, ve stejném termínu se monitorovaly velké šelmy v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty.
I letos „sčítání“ potvrdilo výskyt rysů a vlků. Ve srovnání s některými předešlými ročníky však bylo nálezů méně, což mohlo souviset s vysokou sněhovou pokrývkou se zledovatělou krustou, častými sněhovými přeháňkami, množstvím návštěvníků hor aj. Stopy rysa byly pozorovány na několika lokalitách v Moravskoslezských Beskydech, zatímco ve Veřovických vrších, Vsetínských Beskydech a na české straně Javorníků nebyl rys v termínu mapování potvrzen. Potěšující byla prokázaná přítomnost rysa ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí CHKO Beskydy. Jednotliví vlci byli zjištěni v Moravskoslezských Beskydech a ve Slezských Beskydech. Stopy trojice vlků byly zaznamenány v hřebenové části Javorníků.
Ukázka ze stopování rysa v Moravskoslezských Beskydech; zdroj: Michal Bojda
Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje. Podle dlouhodobého monitoringu (fotopasti, telemetrie, pobytové znaky, analýza DNA), na němž se podílí AOPK ČR (Správa CHKO Beskydy), Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně a Správa CHKO Kysuce, se v zimě v Beskydech zdržovalo osm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybují čtyři rysi.
„Beskydští“ rysi jsou součástí západokarpatské populace, která má těžiště na Slovensku. Početnost se zde odhaduje na 200-400 zvířat. Podle odborných kritérií by populace v příznivém stavu měla mít více než 400 jedinců. Rys je tedy v Západních Karpatech vzácnou a ohroženou šelmou a zasluhuje přísnou ochranu. Zejména rysové na okraji areálu výskytu, jako je oblast Beskyd, jsou velmi zranitelní.
Ukázka rysích stop v Moravskoslezských Beskydech; zdroj: Michal Bojda
Vlk obecný se v CHKO Beskydy aktuálně vyskytuje jen v počtu 2-3 jedinců. Další žijí v javornické části CHKO Kysuce, odkud přecházejí na české území. Několik vlků se zdržuje ve Slezských Beskydech, na polské i české straně. V posledních letech byla z polských a slovenských pohraničních lokalit získána data o rozmnožování vlků. Vlci do Beskyd přicházejí nejčastěji z početnějších populací ze Slovenska a z Polska.
Ukázka vlčích stopních drah ze vsetínských Beskyd; zdroj: Michal Bojda
Medvěd hnědý se v posledních letech vyskytuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. Medvědí přítomnost nebyla ve zdejších horách od loňského jara zaznamenána. Během únorového monitoringu nebyl medvěd potvrzen ani na slovenské straně Javorníků.
Odborníci uvádějí, že nejdůležitějším přímým a nepřímým faktorem ovlivňujícím úmrtnost velkých šelem jsou lidské aktivity (smrt na komunikacích, legální a nelegální lov). Z Beskyd jsou v posledních letech smutným dokladem rysové usmrcení motorovými vozidly a nálezy upytlačených rysů (rysice Laura, rysí samec Olda).
„Někteří lidé ještě stále považují velké šelmy za škůdce a mají-li možnost, hubí je. Příroda však stvořila vlky, rysy a medvědy, aby regulovali jiné živočichy, třeba býložravce či menší šelmy, a tím přispívali k přírodní rovnováze. Zbytky kořisti těchto predátorů pomáhají zejména v zimním období přežít mnoha dalším druhům savců a ptáků, takže velké šelmy mají pozitivní vliv na celý ekosystém,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Velké šelmy jsou jako magnet. Přitahují pozornost veřejnosti i přírodovědců. Díky velkému zájmu o vlky, rysy a medvědy můžeme dnes lépe chápat prostorové nároky divokých zvířat v člověkem pozměněné krajině. Informace o výskytu velkých šelem se používají v územním plánování při vymezování nezastavitelných ploch. Taková území pak slouží jako klidové oblasti, kde mohou žít nejen velké šelmy, ale i další zvířata,“ doplňuje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Jsme rádi, že se do monitoringu velkých šelem zapojilo i v této složité době opět velké množství dobrovolníků z řad veřejnosti. Podařilo se tak získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů. Monitoring šelem v Beskydech probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti. Svá pozorování nám mohou lidé zasílat na e-mail stopy@selmy.cz,“ uzavírá Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.
Při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové - vydra říční, orel skalní, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní. Z běžnějších živočichů byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní, veverka obecná, volavka popelavá, káně lesní. Z menších šelem byly na mnoha místech pozorovány stopy lišky obecné a jezevce lesního, vzácněji kuny lesní a lasice hranostaje. Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody.
Kontakty:
Dana Bartošová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, tel.: 607 837 854, e-mail:dana.bartosova@nature.cz
Václav Tomášek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, tel.:723 624 825, e-mail: vaclav.tomasek@nature.cz
Michal Bojda, Hnutí DUHA Olomouc, tel.: 734 233 993, email: michal.bojda@hnutiduha.cz
Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, tel.: 724 102 406, e-mail: karolina.sulova@nature.cz
Podpořil:
