Na zbytcích sněhu na hřebeni Moravskoslezských Beskyd se podařilo objevit několik dní staré stopy medvěda hnědého. Nález učinili a zdokumentovali účastníci vlčích hlídek - projektu Hnutí DUHA, který pomáhá chránit velké šelmy. Další medvědí stopy byly minulý týden nalezeny také ve Slezských Beskydech. Medvědi tedy z Beskyd naštěstí nevymizeli, a nebo se k nám s příchodem jara opět zatoulali ze Slovenska či Polska.
Na stopní dráze medvěda z Moravskoslezkých Beskyd dobrovolníci díky pečlivému pátrání objevili také jeho srst, zachycenou na větvičce stromu. Bude tak možné zjistit DNA tohoto jedince, pokud se mezi chlupy najdou i ty s „kořínkem“, ze kterých lze provést příslušnou analýzu. Vzorek se pak může využít pro srovnání s dalšími medvědími vzorky případně nalezenými u nás či v navazujících pohořích na Slovensku, a zjistit tak, z jakých oblastí k nám medvědi vlastně přicházejí nebo jaké jsou mezi nimi příbuzenské vazby.
V současnosti se však můžeme jen dohadovat o tom, zda stopy nalezené ve zmíněných pohořích patří stejnému jedinci, který prošel migračně významným územím Jablunkovské brázdy (viz mapka dole), a nebo jde o dva různé medvědy. Ve Slezských Beskydech totiž zatím nebyl nalezen biologický pobytový znak, z nějž by bylo možné získat vzorek DNA.
Účastníci vlčích hlídek se pokusí sledovat jeho (či jejich) další putování, což však při rychle mizející sněhové pokrývce bude obtížné... Proto pokud by se k vám dostaly aktuální informace o pozorování medvěda v Beskydech, jeho trusu či stop např. v blátě, případně pokud jeho výskyt sami zaznamenáte a zdokumentujete, budeme rádi, když nás informujete na stopy@selmy.cz.
Medvědi se v Beskydech objevují od 70.let 20. století a patří mezi nejvzácnější klenoty místní přírody. Navzdory obavám mnoha lidí z nebezpečnosti těchto velkých šelem se jedná o plachá zvířata, která se lidem vyhýbají, mají-li možnost. Z Beskyd není znám žádný případ napadení člověka. Největší (a v podstatně jediné) škody na hospodářských zvířatech v Beskydech způsobil medvěd, který se v roce 2000 pohyboval na Vsetínsku (známý jako Míša z Brodské). Zvíře bylo následně odchyceno a podle názorů odborníků se nejspíš jednalo o medvěda uprchlého nebo vypuštěného ze zajetí.
Stejně jako další velké šelmy také medvědy ohrožuje pytláctví a vzrůstající fragmentace (rozkouskování) krajiny. Na rozdíl od rysa nebo vlka jsou medvědi více ovlivňováni kvalitou prostředí – potřebují druhově pestré a členité lesy, kde najdou dostatek potravy – lesní plody, bukvice nebo hmyz v trouchnivějících kmenech. Vzhledem k tomu, že většina beskydských lesů byla přeměněna na druhově chudé smrkové monokultury, je nezbytné zachovat propojení se slovenskými horami.
LEONA MACHALOVÁ
