Obrazový dokument je možné shlédnout na Internetovém vysílání České televize.
Danuše Bartošová, zooložka Správy CHKO Beskydy:
Teď se nacházíme
na okraji Jablunkovského průsmyku. Je to jedno z mála nezastavěných míst v této
části a toto místo by dobře mohlo fungovat a zatím asi funguje jako taková
migrační trasa pro velké savce mezi Beskydami a Slovenskem.
František Lipowski, lesní správce LS Jablunkov:
Když se podíváte
tady na konfiguraci terénu, že tady vlastně na stávající Celnici, která tady
byla postavená tuším v roce 92 nebo 93, tak tady navazuje les z jedné i druhé
strany a skutečně to byl koridor, který dovoloval zvěři, jak spárkaté, tak i
šelma, vlastně migraci z centrálních částí Moravskoslezských Beskyd po této
straně a samozřejmě ta migrace potom probíhala směrem na Girovo a na Slezské
Beskydy. Tady bych chtěl připomenout, že Slezské Beskydy jsou vlastně jedním
koridorem až na Oravu do Tater.
Danuše Bartošová, zooložka Správy CHKO Beskydy:
Spoustu let je známo, že tady šelmy chodí. Může to dokumentovat příklad z roku 1996, kdy tady byl sražen medvěd kamionem právě v úseku u Jablunkova. Ale týká se to také vlků a rysů. Vlčí stopy jsme např. viděli asi před týdnem o kilometr dále. Dokumentovali jsme. A je vidět, že pro vlky tato trasa pořád je atraktivní. Nikudy jinudy nemůže projít ani rys a medvěd, protože kdybychom pokračovali dál na Čadcu, je to sice zalesněné údolí, ale opět do těch míst, která zůstávají ještě volná, tak se navrhují další a další stavby, ať už jsou to rodinné domy nebo průmyslové zóny. A v podstatě celá ta trasa se nám zužuje opravdu jen na tento lesnatý prostor, případně o další nezastavěný koridor blíže k Lomné.
Tady je to místo obzvlášť vhodné, protože i když se tady vytvořila taková frekventovaná silnice, tak pod ní je prostor takovou estakádou, který je dostatečně široký i vysoký, takže tady přejdou jakékoliv druhy. Týká se to teda všech druhů velkých savců, ať už je to jelen, divoké prase, srnec, velké šelmy, rys, vlk a medvěd a samozřejmě celá ta škála druhů těch menších obratlovců.
Té migraci zvěře vadí lidské aktivity souhrnně. Tady můžeme vidět více takových věcí, které tu migraci omezují. Jednak je to zástavba kolem silnice, která se rozrůstá. Dá se říct, expanduje i do míst, kde dříve byl volný prostor, jako je tady celnice, zástavba nových rodinných domů. Dále je to potom ta komunikace, která sama o sobě, kdyby byla v noci klidná, tak umožní zvířatům snadno přechod, ale s intenzitou dopravy a hlavně v nočních hodinách se zase ta migrace stane obtížná. No a další takovou migrační bariérou je tady ta železnice, která sice zatím docela dobře umožňuje přesuny zvířatům z jedné strany na druhou, protože je to poměrně úzký prostor a ty vlaky jezdí v určitých intervalech, ale přesto je určitou hrozbou to, že se má tato železniční cesta zkvalitňovat, vznikne tady zase jakýsi moderní koridor. To bude obnášet určitě rozšiřování, práce na tom, kdo ví, co nakonec se tady všechno bude realizovat, takže je to hrozba.
František Lipowski, lesní správce LS Jablunkov:
Tady když
neexistovala vlastně ta celnice, tak sice auta tady daleko řidčeji projížděla,
ale ta zvěř vlastně měla možnost se protáhnout přes tu cestu, kdežto dneska
tady jsou budovy a jsou tam neustále lidé, čili ta zvěř dochází ke kontaktu s
lidma, ona stojí, kolikrát stála, ty tlupy stály a nepohybovaly se dál, bály se
přejít ze strany na stranu. Bohužel vysoká zvěř už v podstatě neprochází tady
vůbec. Předání těch genů z jedné části Beskyd vlastně do druhé části Beskyd je
tímto silně narušeno. Tady došlo k totálnímu zabránění té migrace vysoké zvěře.
Ta srnčí zvěř, ta se snaží přecházet pořád a jenom pro ilustraci můžu dodat, že
podle myslivců kolegů tady na této cestě ročně zahyne i několik desítek kusů
srnčí zvěře. A co se týká nějaké vzácnější zvěře, typu vlka nebo medvěda, tak
to tady v podstatě ani stopy už nebyly několik let zaznamenány, čili ten
přirozený migrační koridor podle mě víceméně zanikl.
Danuše Bartošová, zooložka Správy CHKO Beskydy:
Velké šelmy se k nám vrátily ze Slovenska právě nejčastěji touto stranou, Jablunkovským průsmykem, který v podstatě teď je jediná taková migrační trasa, která propojuje tu naši malou populaci šelem se slovenskými populacemi. A v podstatě je to taková ta nejdůležitější vazba, protože ta naše populace šelem se utváří tak, že přicházejí zvířata ze Slovenska, která osidlují území, nacházejí si nová teritoria. Tam kde jsou zvířata třeba nějakým způsobem odlovena nebo uhynou, tak je doplňují další a další migranti. A toto musí pořád pokračovat, protože jinak kdyby vznikla bariéra, celá ta beskydská populace šelem se zhroutí.
Správa CHKO Beskydy už před několika lety začala iniciovat řešení této ochrany migračního koridoru. Šly dopisy jak na ministerstvo, Agenturu ochrany přírody, tak na krajský úřad. A v podstatě tady ta obava ze ztráty této migrační trasy zesílila, když se navrhla nošovická zóna. Ta představuje zvýšení zátěže dopravy mezi Nošovicemi a závodem Kia u Žiliny, což by znamenalo, že opravdu tady ty migrace se radikálně ještě navíc ztíží, možná i zastaví. Tady tomuto záměru předcházela řada společných jednání a výsledkem je usnesení vlády vydané v květnu roku 2006, ve kterém se přímo vláda zavazuje, že bude zpracován nebo zabezpečen ten migrační koridor do roku 2008.
Samozřejmě musí tomu předcházet studie, co je nejlepší, jakým způsobem by ta akce měla být realizovaná a pak by měla následovat ta vlastní realizace. Optimální migrační koridor je takový, kde se k cestě přibližují zalesněné prostory třeba v šířce několika set metrů a zvířata tam nějak automaticky přecházejí. I tento koridor je dobrý v tom, že je dostatečně široký, několik set metrů. A není v něm zástavba. Čím víc aktivit v tom území potom vzniká, staví se, zahušťují se komunikace, tak potom ten koridor je třeba upravit tak, aby se v něm zvířata nebála, čili čím je užší a čím je okolí frekventovanější, tím by měl být více zarostlý, např. lesem a houštinami, aby prostě tam byl klid a zvířata měla pocit, že odnikud je není vidět.
Toto je vlastně takový orientační návrh, ve kterých místech by bylo třeba ty koridory řešit. Je to jednak ten prostor kolem státní hranice, kde v současné době je ještě funkční celnice. A další prostor je právě ten, ve kterém stojíme, je to ten velký, dlouhý, zalesněný a nezastavěný pruh, kde zatím prostě ta migrační trasa může fungovat. Zvažujeme, že by se ten koridor tady obnovil, ale protože jsou tu už nějaké stavby, roste intenzita dopravy, musel by se tady vybudovat ekodukt, to znamená nějaký nadchod, kudy by zvířata přecházela přes tu frekventovanou silnici. Muselo by se to samozřejmě projednat se slovenskou stranou, protože tenhle koridor vlastně je jak naší české straně, tak i na slovenské a ten ekodukt vlastně už by byl i částečně na slovenském území. Muselo by to být speciálně upraveno tak, aby v tom prostoru, kudy by zvěř přecházela horní částí nad silnicí, musel by tam být obnoven nějaký vegetační kryt, to znamená křoviny, tráva. A všechna zvířata, která přecházejí, tak v podstatě tam úplně nenásilně přejdou, jako kdyby pokračovala nějakým chodníčkem a zarostlým prostorem na druhou stranu. Takže v podstatě by si ani příliš neuvědomovala, že přechází.
Ty ekodukty by znamenaly dořešení dalších věcí a sice rušení tady tím hlukem dopravy. Musely by se tam zřejmě umístit pomocí nějaké protihlukové zábrany proti rušení osvětlením, protože hodně zvířat chodí v noci. Takže to je věc opravdu pro spolupráci technika a biologa. Na přípravě těchto biokoridorů by se mělo podílet Ministerstvo dopravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, účastnit by se měly i nevládní organizace, které tam budou provádět doplňující průzkum výskytu velkých šelem a Správa CHKO Beskydy také, protože velké šelmy patří mezi kriticky a silně ohrožené druhy živočichů a můžeme brát ten biokoridor jako součást biotopu, to znamená, že se tím tady zasahuje do biotopu chráněných druhů a k tomu je nutná výjimka podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tyto místa je třeba opravdu přísně chránit, protože žádné takové další už v tomto prostoru neexistuje. Všude se ta zástavba táhne kolem silnice až vlastně směrem k Třinci a dál. Takže to je jediný prostor, který zbývá pro tyto migrace. A ten opravdu se musí uhájit, aby ty migrace mohly přetrvávat.
