Kormoráni jsou někdy uváděni jako příklad druhu, který se díky zákonné ochraně „přemnožil” a „vymkl z rukou”. Část veřejnosti se v souvislosti s tím obává, že něco podobného hrozí také u vlků nebo rysů.
Proč toto přirovnání nefunguje?
Nárůst početnosti kormoránů v posledních 40 letech je v celé Evropě způsoben řadou faktorů (detailnější shrnutí najdete např. ve studii Klimaszyk & Rzymski, 2015). Nezpochybnitelný vliv má samozřejmě i rozhodnutí mnoha zemí tento druh chránit. Kromě toho ale ovlivnilo nárůst populací kormoránů zejména:
-
ukončení používání škodlivých chemikálií (např. insekticidu DDT a dalších);
-
zvýšení dostupnosti potravních zdrojů v důsledku eutrofizace a intenzivního rybolovu. Obojí vede k velkým změnám ve struktuře rybích společenstev, jako je převaha malých kaprovitých nad predátory a velkými exempláři ryb;
-
vysoká plasticita kormoránů vedoucí k ekologické adaptaci, tedy přizpůsobení se různým životním podmínkám;
-
nedostatek přirozených nepřátel (s výjimkou lidí vzácně jen orel mořský);
-
globální oteplování vedoucí k dřívějšímu tání ledu sladkých vod, čímž se zvyšuje dostupnost ploch, kde mohou kormoráni lovit a prodlužuje se vhodné období pro odchov mláďat.
Ačkoliv vlk patří mezi druh, jehož nárůst početnosti způsobila bezesporu i lepší zákonná ochrana a velká přizpůsobivost vlků naší kulturní krajině, je srovnání populační dynamiky koloniálně žijícího ptáka s přísně teritoriální šelmou nesmyslné. Zatímco kolonie kormoránů mohou dosahovat i několika tisíc jedinců (z nichž kormoráni podnikají výpady 10-15 km daleko), vlci žijí ve smečkách (rodinných skupinách), přičemž jejich populační hustota se pohybuje v jednotkách jedinců na 100 kilometrů čtverečních. Do jednotlivých teritorií pronikají členové jiných smeček jen vzácně, většinou se teritoria překrývají pouze na hranicích. Dobrou ukázkou je např. video zpracované na základě telemetrického sledování pohybu 6 jedinců z 6 různých smeček.
Ukázka vlčích teritorií na základě dat z telemetrického sledování 6 vlků z 6 různých smeček v období od dubna do října 2018; zdroj: facebooková stránka projektu Voyageurs Wolf Project
Přísně teritoriální šelmou je také rys. Jako vrcholový predátor dosahuje přirozeně nízké populační hustoty v rozmezí od 0,3 do 3,5 jedinců na 100 kilometrů čtverečních. Rysí teritoria se obvykle překrývají jen u jedinců opačného pohlaví. Pokud je navíc úživnost biotopu nízká, mají rysi větší teritoria.
Z těchto důvodů ani u rysů ani u vlků k lokálnímu přemnožení dojít nemůže.
Zdroje:
Klimaszyk, P., Rzymski, P. The complexity of ecological impacts induced by great cormorants. Hydrobiologia 771, 13–30 (2016). https://doi.org/10.1007/s10750-015-2618-1
MIROSLAV KUTAL
Podpořil:
