Správa Národního parku Šumava prověřuje informaci amatérského pozorovatele, že se v místních lesích objevila samice vlka. Stopy naznačující přítomnost zvířete, které se v České republice vyskytuje jen výjimečně, nacházeli zoologové už dřív. Teď je to ale poprvé, co samici i s vlčaty někdo viděl.
Vlk je v Česku chráněný a v poslední době se na Šumavě objevují jen jeho stopy. Teď je to poprvé, co samici i s vlčaty někdo viděl. Ředitel Národního parku Šumava František Krejčí z toho má samozřejmě radost.
„Jedná se o přímé pozorování amatérského pozorovatele, který nám nahlásil, že viděl vlčici s dvěma vlčaty. Byl to docela důvěryhodný člověk, ale my přesto musíme ověřit, jestli se jedná o správnou informaci," říká Krejčí.
To znamená, že samici s mláďaty musí zpozorovat také někdo ze zaměstnanců Národního parku, nebo ji někdo vyfotí.
Pokud se zpráva amatérského zoologa potvrdí, Národní park zapíše výskyt vlka na Šumavě do databáze pozorování divoké přírody.
„Indicie přímých pozorování jednotlivých kusů vlků tady jsou celých dvacet let, co existuje Národní park. Teď jsem tu čtvrtý rok a je to za tu dobu poprvé, co bylo hlášeno, že někdo viděl vlčici s vlčaty," dodává k unikátní informaci Krejčí.
Vlk byl v českých zemích vyhuben v 19. století
Vlk se na našem území běžně vyskytoval do konce 17. století. Pak jej ale lidé začali lovit. K jeho vyhubení mělo dojít koncem 19. století ve Světlé hoře, kde byl podle nápisu na kamenné mohyle poslední šumavský vlk zastřelen 2. prosince 1874.
Od té doby se zde tato zvířata vyskytovala jen výjimečně. Například v roce 1976 se v šumavských lesích objevili vlci, kteří utekli ze zajetí z bavorského města Altschönau.
V devadesátých letech minulého století se v Kašperských horách a na Polečnici našli dva mrtví vlci. Od té doby byly zaznamenány jen jejich stopy.
První opravdu věrohodné zprávy o návratu vlků na území České republiky jsou z roku 1994 z Beskyd, kde také došlo k jejich lovení. Vznikly kvůli tomu vlčí hlídky. V Jeseníkách před pěti lety našli houbaři upytlačeného mladého vlka.
Miroslav Kutal, který vlčí hlídky organizuje, předpokládá, že vzhledem k násilnému vysídlení Šumavy v minulosti a velké rozloze českého a navazujícího německého parku mají nyní vlci vyšší šance na přežití než třeba v Beskydech.
„Když se navíc podíváme na situaci v Evropě, neodpovídá to tomu, že by byl výskyt vlka symbolem nějaké panenské přírody. Vlci žijí ve většině evropských zemí a osídlují i oblasti mnohem osídlenější nebo civilizovanější, než je Šumava," říká Kutal.
