Strategický dokument rozvoje kraje je pro ekologické organizace zklamáním
Tzv. Strategie rozvoje Zlínského kraje pro léta 2009–2020 – dokument, který v současné době může připomínkovat veřejnost [1], má podle ekologických organizací vážné nedostatky především ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji.
Ač dokument nabízí zajímavé možnosti rozvoje v oblasti cestovního ruchu nebo slibuje podporu ekologického zemědělství, drží se zároveň zažitých dogmat – za nepostradatelnou součást rozvoje kraje považuje napojení na dálniční síť v Česku a na Slovensku. Ignoruje například před rokem publikovanou studii, která hodnotila rozvoj obcí v trase naší nejstarší dálnice D1 od roku 1980 [2]. Autor recenzovaného článku v časopise Doprava vyvrací často citované klišé, že dálnice přinášejí rozvoj regionu:
• Ve Středočeském kraji i na Vysočině, kudy D1 už téměř 30 let prochází, vykazují vyšší ekonomickou výkonnost regiony mimo koridor dálnice.
• V krajském srovnání některé regiony s malým rozsahem kapacitních silnic (D, R) a nemodernizovanými hlavními železničními tratěmi – například Jižní Čechy – vykazují vyšší ekonomickou výkonnost než regiony s poměrně vysokým rozsahem těchto sítí (Jižní Morava, Olomoucký kraj).
• Většina obcí v koridoru dálnice D1 se nerozvíjela, počet obyvatel mezi lety 1980 až 2007 většinou stagnoval nebo klesal. Zvýšil se jen u 37 obcí ze 71, pouze u 6-ti obcí počet obyvatel vzrostl o více než 20 %
Hnutí DUHA a občanské sdružení Vizovické vrchy v případě Zlínského kraje upozorňují zejména na kontroverzní rychlostní silnici R49. V dokumentu překvapivě není vůbec analyzováno, jakým způsobem se tato stavba může podílet na rozvoji kraje a zda se tato drahá investice vůbec vyplatí. Z doposud jediného tzv. multikriteriálního hodnocení vyplynulo, že plánovaná R49 je z celorepublikového pohledu nevýznamná [3]. Malebnou krajinu Vizovicka tak může výstavba rychlostní silnice trvale znehodnotit a připravit tak celý region o možnost rozvoje například v oblasti cestovního ruchu.
Rychlostní silnice R49 je hrozbou i pro ochranu přírody, která je také jednou z priorit zmiňované strategie. Trasa R49 má totiž procházet krajinářsky a přírodně cennou oblastí Vizovických vrchů. Podle odborníků je navíc oblast Vizovicka a česko-slovenského pohraničí oblastí mimořádného významu pro migraci velkých savců – především vlků, rysů a medvědů [4]. Právě migrační trasy velkých šelem směrem do Bílých Karpat i dále do Hostýnských vrchů mohou být výrazně narušeny.
Tyto a podobné rozpory ve vlastním textu však strategie neřeší. Hnutí DUHA a sdružení Vizovické vrchy proto požadují, aby byla ve strategii vyčíslena efektivita nákladů, přínosů a negativních dopadů R49 na životní prostředí a vyhodnocena také varianta rozvoje kraje bez výstavby úseku R49, který protíná Vizovické vrchy.
Veřejné projednání Strategického rozvoje Zlínského kraje proběhne v pátek 16.10. od 14:00 v sídle Zlínského kraje – zasedací místnosti zastupitelstva. Připomínky může veřejnost posílat do příští středy 21.10.2009
Miroslav Kutal z Hnutí DUHA řekl:
„Dosažení ekonomické úrovně Zlínského kraje na úroveň současné EU-27 do roku 2020 – hlavní cíl strategie – je jistě ambiciózní cíl. Problém je, že způsob, jakým ho chce kraj dosáhnout, evropskému standardu moc neodpovídá. Pokud Kraj plánuje budovat dálniční síť přes malebnou krajinu Vizovických vrchů, je nutné důkladně – odborně a transparentně – vyhodnotit, jaký vliv tato investice bude mít na rozvoj kraje, zda se vůbec vyplatí a nepřinese více škody než užitku. Na příkladu naší nejstarší dálnice můžeme vidět, že D1 žádný rozvoj Českomoravské vrchoviny nepřinesla. Pokud se Zlínský kraj stane tranzitní oblastí, znehodnotí svůj současný potenciál spočívající v oblasti turistického ruchu a klidného, čistého a zdravého prostředí pro život.“
Karel Vondráček z OS Vizovické vrchy řekl:
„Celá řada regionálních politiků se domnívá, že hodnota krajiny je pouze v její ‚přidané‘ hodnotě, kterou ze své pozice silově prosazuje. Přitom nemají zodpovědnost otevřeně říct, co například taková R49 napříč Vizovickými vrchy negativního způsobí. Veřejnosti je tak předkládán jeden majoritní názor a jakýkoliv jiný je označován jako brzdící rozvoj, i když to může být ve skutečnosti i naopak. Projednávaná strategie zcela rezignovala na odborné hodnocení očekávaného vlivu záměrů pro rozvoj.“
Poznámky:
[1] Koncepce Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009–2020:
http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP083K
[2] Köerner, M., 2008: Vliv dálnice D1 na rozvoj osídlení v jejím okolí. Doprava 4/2008: 3–7. Článek na vyžádání u Hnutí DUHA Olomouc.
[3] Multikriteriální analýza Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), zpracovaná Ministerstvem dopravy v roce 2006, výtah k dispozici u Hnutí DUHA Olomouc
[4] Hlaváč V. et Anděl P, 2001.: Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy.- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, ISBN 80-86064-60-3. Online k dispozici na http://www.evernia.cz/metodika_dalnice.pdf
Mapy na http://www.evernia.cz/metodika_dalnice_prilohy.pdf
