Odměna za dopadení pytláků vzroste na 100 tisíc korun
Beskydy - Nadšení ochránců přírody z toho, že se do Beskyd vrátili rysi, vlci a medvědi, ochladlo.
Ne, že by tam milovníci přírody nechtěli velké chráněné šelmy vidět. Naopak. Jsou nešťastní, že jich stále vidí málo. A lámou si hlavu nad tím, proč se v okolních zemích šelmy množí, ale u nás spíš jen živoří.
„V Beskydech by se uživily čtyři vlčí smečky, ale zřejmě jsou tu sotva dvě, které mají dohromady kolem šesti členů,“ říká Miroslav Kutal, člen Stráže přírody a současně neziskové organizace Hnutí Duha, která před půl rokem zahájila výzkum života šelem v Beskydech.
Na výzkum života chráněných šelem a osvětu získala organizace asi dva miliony korun ze zahraničních fondů. Peníze mimo jiné využívá na vyplácení odměn za nahlášení zbytků kořistí velkých šelem nebo na organizování takzvaných vlčích hlídek, do kterých stále shání nové zájemce. Každý týden vyrážejí dobrovolníci do terénu, aby mapovali stopy vlků a dalších velkých šelem.
Dosavadní výsledky výzkumu ale dělají ochráncům přírody víc starostí než radosti.
„V Beskydech by mohlo žít pět medvědů, ale jsou tu maximálně tři. Na Slovensku jdou krásně vidět vlčí chodníčky, tady sem tam stopy vlků, kteří přebíhají. Zřejmě tu nejsou doma. Proč? To přesně nevíme. Možná proto, že tu nemají klid - střílí po nich pytláci,“ přemítá Kutal.
Klid zvířat ruší i skialpinisté Pytláctví je podle něj hlavním důvodem, proč se vlkům, medvědům ani rysům nedaří ve slezské a moravské části Beskyd tak dobře jako za hranicemi sousedních států.
Hnutí Duha proto už před pěti lety vyhlásilo, že vyplatí odměnu 50 tisíc korun každému, kdo pomůže k odhalení konkrétního člověka, který chráněné šelmy zabíjí. Efekt byl ale nevalný. Proto chce teď organizace odměnu zdvojnásobit.
Hnutí Duha se sice ozvalo pár lidí, kteří upozornili na pytláky, ale protože neměli žádné důkazy a na policii by vypovídat nešli, nikoho nestihl trest a nikdo nedostal slíbenou odměnu za informace.
„Projednáme se správní radou organizace zvýšení odměny na sto tisíc korun. Věřím, že to je částka, která přiměje lidi k tomu, aby pomohli pytláky dopadnout,“ míní Kutal.
Pytláci ale nejsou podle ochránců přírody jediným problémem, který vyhání velké šelmy z Beskyd.
„Problém asi je, že hory jsou hodně obydlené a hojně navštěvované. Řada lidí, teď v zimě hlavně skialpinisté, navíc míří mimo turistické stezky do chráněných rezervací, a nedopřeje tak zvířatům klid,“ říká pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Jiří Lehký, který má na starosti Stráž přírody.
Členové Stráže přírody sice mají možnost skialpinisty pokutovat, ale nemají šanci je chytit. „Naší výbavou jsou obvykle běžky či sněžnice. Potřebovali bychom do našich řad skialpinisty,“ usmívá se Lehký.
IVANA LESKOVÁ
