Stanovisko Hnutí DUHA Šelmy k pondělnímu protestu chovatelů v Náchodě
V pondělí protestovala v Náchodě skupina farmářů z Broumovska za možnost odstřelu vlků. Také my vnímáme škody na hospodářských zvířatech jako problém. Rozumíme tomu, že mimo jiné snižují tyto konflikty i míru tolerance některých lidí vůči vlkům. Občasný odstřel vlků, který někteří farmáři navrhují, ale patří mezi nejméně účinné metody ochrany stád. Jednak může vést k narušení struktury smečky a problémy tak mohou ještě více eskalovat. Navíc prázdné teritorium by po nějaké době obsadila smečka nová a v případě, že by opět narazila na snadný zdroj potravy v podobě nedostatečně chráněných ovcí, celý scénář by se mohl opakovat. Naopak účinným, přestože ne vždy 100% řešením, je zabezpečení chovu tak, aby vlci neriskovali zranění, bolest nebo přílišnou energii na jeho překonání. Z toho důvodu dlouhodobě nabízíme chovatelům různé druhy pomoci, ať už ve formě konzultací, poskytování informací z monitoringu šelem, zjišťování příčin útoku nebo administrace dotací na preventivní zabezpečení stád.
Návrat vlků zasáhl do zaběhnutých modelů chovu. Některým pastevcům do jejich koníčku, některým do chovu jako formy péče o krajinu a jiným přímo do podnikání. Je proto pochopitelné, že dotčení farmáři z toho nejsou nadšení. Řešení nemusí být vždy snadné, na druhou stranu konflikt mezi člověkem a vlkem je starý stejně, jako chov domácích zvířat. V průběhu tisíců let se proto vyvinula i řada funkčních metod, jak hospodářská zvířata před útoky predátorů ochránit. Také na Broumovsku se chovatelé nepotýkají s vlky prvním rokem, ale již od přelomu let 2015 a 2016, kdy se tu usadil první vlčí pár a v létě 2016, tedy před šesti lety, vychoval vlčata.
Kromě úplného vyhubení vlků, které je zcela mimo současnou debatu, však občasné střílení vlků, které někteří farmáři navrhují, patří mezi nejvíce kontroverzní a nejméně účinné metody ochrany stád (Treves et al. 2016) [1]. Jak snížit množství útoků predátorů na dobytek? Na to téma byly publikovány čtyři nezávislé analýzy, které v součtu hodnotily 114 studií, provedených v předchozích 40 letech po celém světě (van Eeden et al. 2018) [2]. Z evropských studií víme, že lov vlků neměl vliv na výši škod ve Španělsku ani ve Slovinsku (Fernández-Gil et al. 2016, Krofel et al. 2011) [3].
Některé studie jsme v minulosti detailněji popisovali i na našem webu. Také na Slovensku docházelo v době, kdy zde byl vlk každoročně loven, k poklesu v chovech ovcí. Lov tak zjevně nepomohl vyřešit problémy tohoto zemědělského odvětví.
Účinným, přestože nikdy ne 100% řešením, se ukazuje být zabezpečení chovu tak, aby vlci neriskovali zranění, bolest nebo přílišnou energii na jeho překonání. Vlci jsou totiž potravní oportunisté, to znamená, že si vybírají vždy tu nejsnáze dostupnou potravu. Ve chvíli, kdy jim farmář přístup k jednoduše ulovitelným ovcím dostatečně ztíží, je pro vlky jednodušší hledat si potravu ve volné přírodě.
I řada chovatelů na Broumovsku preventivní opatření realizovala a škody tak zcela eliminovali nebo výrazně redukovali. Pro snížení míry konfliktů je zásadní především nápomocnost a podpora státu, která z našeho pohledu pokulhává. Program na podporu zabezpečení stád sice existoval, byl však extrémně administračně náročný, delší dobu také nevyužitelný pro menší farmáře. Navíc chovatelé si museli opatření předfinancovávat, což pro řadu z nich nebylo možné. V současné době je to již rok, kdy poslední podobná výzva skončila a nová zatím stále nebyla vyhlášena. Přístupnější dotační programy by mohly existovat v rámci krajů, zatím k nim ale přistoupily jen dva z nich: Královéhradecký a Moravskoslezský. To všechno jsou reálné kroky, které k soužití s vlky přispějí nejvíce.
Po řadě let, kdy se ochraně šelem a tedy i otázce soužití chovatelů a vlků věnujeme, máme řadu zkušeností se zabezpečeními, která fungují a míra konfliktů byla díky ním razantně snížena nebo úplně eliminována. Několik z nich jsme představili zde, zde nebo ve volně dostupném dokumentu Beránek a vlk: Dokument BERÁNEK A VLK - plná verze. Nemusí jít vždy o velké projekty - lány vysokých ohrad, pořízení pasteveckých psů - někomu mohou pomoci i změny v režimu pastvy. Je ale potřeba přijmout fakt, že žádná řešení nejsou univerzální a že nemusí být 100% - stejně jako ne vždy zabrání farmáři u zvířat nemocem, zraněním na pastvě apod. Mohou být ale dostatečně efektivní na to, aby se zemědělcům vyplatilo hospodařit i v krajině s vlky.
V případě doplňujících otázek kontaktujte:
Miroslav Kutal
Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Odborný garant Hnutí DUHA Šelmy
Poznámky:
Podpořil:
