Příroda česko-slovenského pomezí je domovem všech tří druhů velkých šelem. Jediní rysové se však pravidelně rozmnožují také na naší straně hranice. Každoročně koncem léta netrpělivě očekáváme nové přírůstky zdejší populace.
Rysata přicházejí na svět většinou koncem května. Matka rodí na pečlivě vybraném, skrytém místě, z tohoto bezpečného úkrytu pak mláďata po několika týdnech poprvé vyrážejí objevovat dosud nepoznaný svět. Jejich jediným učitelem a průvodcem je matka, která se o ně stará celý rok až do následujícího jara. Rysí kocour se o své potomstvo nezajímá.
Už několik let se díky záznamům z fotopastí nemusíme spoléhat pouze na nalezené stopy či náhodná pozorování... Jaké jsou tedy letošní novinky?
Úlovky z fotopastí Hnutí DUHA ukazují, že se rysům ve zdejší přírodě celkem daří. Přístroje zachytily hned několik rysic s mláďaty. Je to pro nás dobrá zpráva: skutečnost, že se zvíře v dané oblasti rozmnožuje, svědčí o tom, že zde nalézá vhodné podmínky k trvalému životu.
Před časem jsme uveřejnili fotopříběh, jehož hrdinkou byla rysice Lenka a její rodina. Lenčiným mláďatům je v současné době zhruba půl roku a již několik měsíců nejsou závislá na mateřském mléce. Přesto je pro ně matka stále životně důležitá: bez kořisti, kterou jim uloví, by mláďata v přírodě brzy pošla hladem. Na společných výpravách nyní rysice učí své potomky loveckým technikám, bez nichž by ve volné přírodě měli jen malou šanci na přežití.
Na stopy této rysí rodinky narazili i žáci ze základní školy z Kunčic pod Ondřejníkem. V říjnu se totiž vydali do centrálních Beskyd na jednu z terénních exkurzí, kterou pro školy pořádá Hnutí DUHA. Stopy otištěné v blátě měly různou velikost, jednalo se tedy o dospělé zvíře se dvěma mláďaty.
Další důkazy o letošním úspěšném rozmnožování rysů pocházejí z Javorníků. Pracovníci Hnutí DUHA objevili na snímcích z fotopastí hned dvě rysí samice s mláďaty. Dvě koťata přivedla na svět rysice Heřmína a s čerstvým potomkem byla zachycena také rysí samice Jarka. Ta je šťastnou matkou již minimálně druhým rokem, v loňském roce díky ní zdejší rysí populace získala tři přírůstky. Přestože jsou mláďata koncem léta ještě hodně malá, podnikají už v tuto dobu poměrně dlouhé výpravy. Svědčí o tom opětovné vyfocení rysice Jarky na místech vzdálených od sebe vzdušnou čarou 14 kilometrů.
Letošní rok je co do počtu mladých rysů srovnatelný s přechozím obdobím. V letech 2008–2012 rysice v průměru vychovávaly více než 2 mláďata; významně více rysů se rodilo v Javorníkách než Moravskoslezkých Beskydech, což může souviset s vyšší úživností biotopů a lepšími úkrytovými možnostmi v Javorníkách.
Osudy potomků rysice Heřmíny, Jarky a dalších bychom rádi sledovali i nadále, odrostlá mláďata se však při monitoringu v následujících letech nedaří vždy zachytit. Příčinou je pravděpodobně jejich způsob života – mláďata opouštějí domovský okrsek své matky a zabydlují se desítky kilometrů daleko v jiné části hor. Svou roli hraje také poměrně velká úmrtnost mladých rysů v prvním roce života (kolem 50 %). Přestože evidujeme přítomnost nových mláďat každoročně, „od kolébky“ nyní sledujeme jen jednoho, dnes již tříletého rysího kocoura Oldu, který se narodil ve východní části Javorníků a nyní obývá spíše západní část tohoto pohoří.
Z bezmocných, slepých a zcela závislých mláďat se postupně stávají ostražití lovci. Přesto na ně v životě čeká mnoho nástrah: v mladém věku mohou lehce doplatit na nerozvážnost při lovu či přecházení silnic a železnice, stálou hrozbou pro ně zůstává kulka pytláka. Přejeme letošním mladým rysům, aby se všemu nebezpečí obloukem vyhnuli a posílili populaci rysa ostrovida v České republice.
MICHAL BOJDA, JOSEFA VOLFOVÁ
