Vzácný host potřebuje respekt, ne strach
V posledních dnech se objevují nové informace o pohybu medvěda v různých částech Slezských Beskyd a jejich podhůří. Medvěda se dokonce podařilo členům mysliveckého sdružení z Vendryně zachytit na fotopast v blízkosti města Třince. Místní myslivci také důkladně zdokumentovali pobytové znaky v okolí.
-
Více v reportáži České televize zde
Některé zdroje uvádí, že by se v dané oblasti mohlo pohybovat i více medvědů, což se však zatím nepodařilo prokázat. Podle zjištěných informací se pravděpodobně jedná o jednoho mladého jedince, který se do oblasti zatoulal ze sousedního Slovenska nebo Polska a hledá nové teritorium. Přitom může překonávat i větší úseky kulturní krajinou.
To ovšem není důvod k přehnaným obavám obyvatel ze setkání s ním při vycházkách do přírody – medvěd je přirozeně plaché zvíře a kontaktu s člověkem se vyhýbá. Aktivní je především za soumraku nebo brzo ráno. „Lidé mohou běžně využívat turistické trasy a lesní cesty, ovšem nedoporučujeme prolézat houštiny, kde může medvěd nebo ostatní zvířata přes den odpočívat“, uvedl Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.
Ekologická organizace sleduje pohyb několika medvědů v různých částech Beskyd a Javorníků už několik měsíců. Medvědi dosud zdejším hospodářům nezpůsobili žádné škody. „Tento týden jsme například opět našli čerstvé stopy medvěda v blízkosti vesnic v Javorníkách. O jeho přítomnosti však víme právě jen podle stop v blátě a poškrábaného stromu; nikdo z místních obyvatel si na medvědí výtržnosti nestěžoval“ upřesnil Michal Bojda Hnutí DUHA Olomouc.
Bojda a další pracovníci Hnutí DUHA a dobrovolníci vlčích hlídek se každoročně účastní také monitoringu medvědů na nedaleké Malé Fatře. „I tam je běžné, že medvědi sestupují do podhůří, kde v zemědělské krajině mohou v určitých ročních obdobích nacházet více potravy než v lese. Během loňského mapování bylo například na Malé Fatře a jejím podhůří pozorováno 37 různých medvědů a nedošlo zde k žádnému napadení člověka. Výskyt několika málo medvědů v Beskydech a Javorníkách, které jsou rozlohou zhruba třikrát větší než národní park Malá Fatra, bych proto nepovažoval za riziko pro návštěvníky moravských a slezských lesů“, doplnil Bojda.
Medvěd hnědý na Malé Fatře. Foto: Michal Kalaš
V budoucnu však nelze vyloučit případné škody na hospodářských zvířatech nebo včelích úlech. Hnutí DUHA proto doporučuje dobré zabezpečení ovcí, koz nebo včelstev. Od dubna loňského roku organizace ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy provozuje poradnu pro místní hospodáře. V případě aktuálního ohrožení stád nebo úlů zdarma půjčuje i elektrické ohradníky.
Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy uvedla:
„Při množství lidí pohybujících se oblasti Slezských Beskyd je zřejmé, že přítomnost tak velkého zvířete, jako je medvěd, neunikne pozornosti. V minulých desetiletích se medvědi do beskydských hor začali přirozeně vracet ze Slovenska. V CHKO Beskydy jsou jejich útočištěm nejodlehlejší a nejzachovalejší horské lesy, často chráněné jako rezervace. Někteří mladí jedinci se však snaží hledat nový domov i v okrajových částech Beskyd a mohou se při své cestě dostat i do kulturní krajiny.
Je vhodné připomenout, že medvěd hnědý, stejně jako rys ostrovid a vlk obecný, je předmětem ochrany podle práva Evropských společenství a CHKO Beskydy, ležící v sousedství Slezských Beskyd, byla zařazena mezi evropsky významné lokality velkých šelem. Medvědi v dnešním přelidněném světě nemají lehký život a lidé jim mohou pomoci svým ohleduplným přístupem – především tím, že se v klidných horských lokalitách budou pohybovat jen po chodnících a cestách.“
Hnutí DUHA a Správa CHKO Beskydy uvítají další informace o výskytu medvědů nebo jiných velkých šelem: Pozorovatelé mohou zasílat své fotografie nebo pozorování na adresu stopy@selmy.cz, nebo na tel. č. 736 286 317.
MIROSLAV KUTAL, MICHAL BOJDA
Poznámka:
Medvědi se v Beskydech objevují od 70. let 20. století a patří mezi nejvzácnější klenoty místní přírody. Navzdory obavám mnoha lidí z nebezpečnosti těchto velkých šelem se jedná o plachá zvířata, která se lidem vyhýbají, mají-li možnost. Z Beskyd není znám žádný případ napadení člověka. Největší (a v podstatně jediné) škody na hospodářských zvířatech v Beskydech způsobil medvěd, který se v roce 2000 pohyboval na Vsetínsku (známý jako Míša z Brodské). Zvíře bylo následně odchyceno a podle názorů odborníků se nejspíš jednalo o medvěda uprchlého nebo vypuštěného ze zajetí.
Stejně jako další velké šelmy také medvědy ohrožuje pytláctví a vzrůstající fragmentace (rozkouskování) krajiny. Na rozdíl od rysa nebo vlka jsou medvědi více ovlivňováni kvalitou prostředí – potřebují druhově pestré a členité lesy, kde najdou dostatek potravy – lesní plody, bukvice nebo hmyz v trouchnivějících kmenech. Vzhledem k tomu, že většina beskydských lesů byla přeměněna na druhově chudé smrkové monokultury, je nezbytné zachovat propojení se slovenskými horami.
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce, International Visegrad Fund a dary našich přispěvatelů.
