Nová švédsko-norská studie, publikovaná v časopise Biological Conservation, přináší zhodnocení nejčastějších příčin úmrtí rysa ostrovida ve Skandinávii.
Henrik Andrén ze Švédské zemědělské univerzity se svými kolegy telemetricky sledoval 245 rysů na pěti různých lokalitách ve Švédsku a Norsku v oblastech, kde v nějakém ohledu dochází ke konfliktu se zájmy člověka jako chovatele nebo lovce (hlavní kořistí rysa jsou polodivocí sobi na severu, nebo srnci na jihu).V těchto zemích je lov rysa legální, přesto se pytláctví podílelo na celkové mortalitě dospělých jedinců z 48 %, zmíněný legální lov ze 42% a k úmrtí v důsledku střetu s dopravními vozidly došlo v méně než ve 2% případů. Na třech zkoumaných lokalitách byla také odhadována míra přežívání a populační růst skandinávské rysí populace. Pokud byl do populačních modelů zahrnut legální a ilegální odstřel, zvýšila se celková roční mortalita ze 2 na 17%, tedy osmkrát.
Zajímavé je i srovnání lokalit, kde byly stanoveny různě velké kvóty na odstřel. V oblasti s nejnižší kvótou na odstřel (švédský Sarek) bylo i nejvyšší pytláctví. Nejnižší míra pytláctví v norském Hedmarku byla spojena s vysokou kvótu na odstřel. Na druhou stranu, v lokalitě Akershus/Ostfold s nejvyšší kvótou na odstřel bylo pytláctví druhé nejvyšší a navíc zde, stejně jako v Hedmarku populace vlivem legálního i nelegálního lovu klesala. Zvýšený legální odstřel tedy nezaručuje snížení pytláctví, což je často obecně přijímané dogma nejen ve Skandinávii. Podle Andrénovy studie zkrátka jak vysoké, tak nízké odstřelové kvóty nevykazují na míře pytláctví žádnou závislost.
Závěrem své studie autoři připomínají, že současná skandinávská rysí populace o zhruba 1600 jedincích (1200 – 1400 ve Švédsku, 300-350 v Norsku) má sice velmi malou pravděpodobnost vymření, ale těžko zaznamenatelné zvýšení pytláctví může tuto teorii významně narušit. To ovšem není problém typický pro Skandinávii – současné studie se shodují, že pytláctví představuje hrozbu pro všechny populace rysa ostrovida v Evropě, včetně té naší. Nejdůležitější ochranářskou akcí je podle severských biologů boj s pytláctvím zahrnující jak právní kroky, tak opatření vedoucí k vyšší toleranci myslivců a chovatelů k velkým šelmám.
Podle Andren, H. a kol., 2006: Survival rates and causes of mortality in Eurasian lynx (Lynx lynx) in multi-use landscapes. Biological Conservation, 131: 23-32 zpracoval Miroslav Kutal.
