Podle odborníků mohla šelma dorazit z Beskyd nebo ze Slovenska
Radějov - Leoš Novotný, jeden z neúspěšnějších podnikatelů v Česku a bývalý většinový majitel Hamé Babice, má teď trochu i jiné starosti. Už několik let se stará o daňčí oboru u Radějova v Bílých Karpatech a teď se obává, že se v její blízkosti potuluje vlk.
Stopy, které by mohly být vlčí, se objevily před třemi týdny na druhé straně hranice se Slovenskem, jen asi deset kilometrů od obory. Odborníci na velké šelmy připouštějí, že na Slovensku je jich už tolik, že by se mohli zatoulat i do tohoto koutu jižní Moravy, nebo třeba i z Beskyd. Zároveň však upozorňují, že stopa není spolehlivý důkaz a jiné tady zatím nemají. „Už několikrát jsem slyšel, že se vlci dostali až do tohoto výběžku Bílých Karpat. Jen pevně doufám, že nenavštíví oboru, tady by měl docela dobrou zásobu potravy,“ posteskl si Novotný.
„Mluví se tady nyní o tom, ale jistotu, že je to opravdu vlk, nemáme. To bychom poznali, až kdybychom našli nějakou zvěř, kterou ulovil. Podle toho, jak ji strhl a jakým způsobem ji konzumoval,“ říká správce radějovské obory Lubomír Novotný.
Připomněl, že podobné stopy poplašily lidi z tohoto koutu Moravy již několikrát. „Objevily se i na Uherskohradišťsku, odkud pocházím, a jak se později ukázalo, patřily zatoulanému československému ovčákovi. S vlkem si lze snadno splést i jiná plemena, například husky nebo malamuta,“ uvedl správce obory. „Jednou mi dokonce volali z Javořiny, že vlk strhl zvěř u tamních běžeckých stop. Ukázalo se však, že ji měl na svědomí rys. O jejich výskytu v tomto koutu jižní Moravy již přesvědčivé důkazy máme. A nejedná se o zatoulané jedince, dokonce tady vyvádějí i mláďata,“ říká Lubomír Novotný. Podle něj rysi žijí v okolí Velkého Javorníka i ve Filipově údolí.
Podle ostravského odborníka na vlky Ludvíka Kunce by se vlk mohl teoreticky dostat i na jižní Moravu. „Za jedinou noc ujde i padesát kilometrů,“ říká. I pro něj však stopa není spolehlivý důkaz.
„Žádný myslivec ani ochránce přírody nerozezná vlčí stopu od některé rasy psa, pokud nemá možnost jít v zimě po sněhu a sledovat ji aspoň patnáct minut. Teprve podle způsobu kladení stop, volby terénu může říci, jestli se jedná o vlka,“ říká Kunc. Podle něj se dá vlk rozpoznat i podle trusu. Na rozdíl od psa jsou v něm velké úlomky kostí.
„Nechci říct, že by se v Bílých Karpatech nemohl vyskytovat. To jistě ano, je to blízko na Slovensko i do Beskyd. Ještě nikdy jsem však o ničem podobném na Hodonínsku neslyšel. Rys se u nás objevuje, ale vlk ne,“ říká Radovan Mančík, předseda Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně.
Že by vlk mohl přeběhnout i na Hodonínsko, nevylučuje ani vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jiří Němec. „Na Valašskokloboucku, tedy v severní části CHKO, ojediněle záznamy o výskytu vlka máme, ale v oblasti Radějova jsme ho ještě nezaznamenali,“ řekl Němec. Podle něj by se vlkům v této oblasti už asi nelíbilo, mají rádi větší klid.
„Ten by zde rozhodně neměli. Je tady rekreační oblast a vesnice na vesnici,“ konstatoval i správce radějovské obory.
Kdyby se sem však přesto vlk zatoulal, nezlobil by se. „Byla by to rarita a do naší přírody historicky patří,“ sdělil. I kdyby asi nějakou zvěř ulovil, velkou škodu by podle něj nenapáchal, naopak by zvěři mohl i svým způsobem prospět.
„O vlcích se říká, že loví oslabené jedince, a tím tak vlastně pomáhají myslivcům v selekci zvěře,“ vysvětlil Lubomír Novotný.
S rysy jsou už trochu větší starosti. „Do těchto míst se přemísťují mladí jedinci plní energie a neloví jen to, co potřebují k obživě, ale jen tak ze sportu,“ popsal. I to se však může časem obrátit k dobrému. Zvěř začne být znovu ostražitější a prospěje to i lesu. Zvěř už se nezdržuje dlouho na jednom místě a nepoškozuje tolik porost.
