Nejohroženější kočkovitá šelma na světě – rys pardálový – je, doufejme, opět o krůček dál od pomyslného okraje propasti vyhynutí. O jeho přežití se od přelomu tisíciletí bojuje na Pyrenejském poloostrově, jediném místě na světě, kde se tento druh přirozeně vyskytuje. Ve Španělsku populace rysa pardálového díky komplexnímu záchrannému projektu opět pomalu stoupá a dobrá zpráva nyní přichází také z Portugalska. Do národního parku Vale do Guardiana na jihu země byla před pár dny vypuštěna první dvě zvířata: rysice Jacarandá a rysí kocour Kathmandu. Jak ale vyplývá z dostupných zdrojů, rys pardálový nemá ještě zdaleka vyhráno.
Historické a aktuální rozšíření rysa pardálového na poloostrově: podle posledních odhadů čítá populace zhruba 300-350 jedinců, kteří žijí ve dvou oddělených populací. Větší je populace v Sierra-Morena (zhruba 200-250 rysů), menší v Národním parku Doñana.
Program na záchranu rysa pardálového je postaven na umělém odchovu mláďat v zajetí a následném vypouštění do přirozených biotopů. Obě zvířata proto pocházejí z umělého odchovu ve Španělsku a Portugalsku a podle plánu je má do Portugalska následovat ještě minimálně šest jedinců. Než byli Jacarandá a Kathmandu vypušteni v národním parku poblíž španělských hranic, aklimatizovali se několik týdnů na dvouhektarovém oploceném území, kde si zvykali na nový domov. Teprve potom se nadobro otevřely brány výběhu a obě zvířata jsou nyní volná.
Oba rysi dostali telemetrické obojky, které nyní přinášejí údaje o jejich pohybu. Ještě v aklimatizačním výběhu měli ale přírodovědci možnost podrobněji pozorovat interakce obou zvířat, a to pomocí pěti kamer instalovaných v oploceném prostoru. Ty bohužel nezachytily náznaky rysích námluv. Zatím se zdá, že Jacarandá nemá o svého potencionálního partnera příliš velký zájem a odolává jeho dvoření. Na druhou stranu kamery zachytily zajímavou situaci, kdy naštvaný rysí samec pozoroval rysici, která vyhrabala z úkrytu jeho schovanou kořist. K souboji o kořist ale nedošlo.
ZVÍTĚZÍ RYS PARDÁLOVÝ?
Na první pohled se zdá, že se záchrana ohroženého druhu šelmy daří. Ovšem i zde se objevují problémy a nepříjemné otázky: vrací se nebezpečné virové obecnění králíků divokých, kteří jsou hlavní rysí kořistí? Jak řešit velké množství případů, kdy auta na silnicích srazí ohrožené rysy? A již téměř obligátní dotaz: co s pytláctvím?
Krvácivá horečka divokých králíků
Jednou z příčin téměř úplného vymizení rysa pardálového v minulých desetiletích byl nedostatek jeho hlavní kořisti: králíků divokých. Ti vyhynuli kvůli rozšíření virového onemocnění krvácivé horečky. Proto jsou ve Španělsku a Portugalsku uměle vypouštěni nejen rysi, ale také králíci.
Podle představitelů portugalského projektu se nyní situace s rysí kořistí zlepšila: podmínkou pro vypuštění rysů bylo, že hustota králíků vzroste na minimálně 2 jedince na hektar. Podle posledních sčítání jich je zde téměř dvojnásobek, ale ani to nemusí stačit. Jak upozorňuje biolog José María Gil-Sánchez, v jihošpanělské oblasti Andújar a Cardeña se u králíků znovuobjevila krvácivá horečka a počet rysů zde poklesl o 16 % oproti stavu v roce 2011. Znepokojivá jsou i čísla o počtu mláďat v populaci. Zatímco v roce 2010 jich zde bylo 61, loni čtyřikrát méně.
Smutné skóre roku 2014: dvacet sražených rysů
Dalším důvodem ohrožení obnovující se populace rysů pardálových na poloostrově jsou střety s automobily na silnicích: zatímco v roce 2012 zahynulo na silnicích devět zvířat, v následujícím roce jich bylo již čtrnáct a loni dokonce dvacet. Poslední byl případ rysice Ketaminy vypuštěné ve Španělsku loni v červenci, která si svůj život na svobodě užila pouhé tři měsíce. Portugalci se proto rozhodli řešit tento problém alespoň umístěním speciálních dopravních značek, které upozorňují na pohyb chráněné šelmy. K dalším opatřením patří také zpřehlednění některých úseků silnic, kde docházelo k dopravním nehodám.
Ve Španělsku se ochranáři z WWF rozhodli situaci řešit důsledněji a volají po zásadních opatřeních, která by situaci pomohla řešit. Problémem je podle nich absence vhodných zelených mostů pro zvířata a zanedbání údržby komunikací, což ohrožuje i tento málo početný druh. Vzhledem k tomu, že na jejich požadavky španělská vláda nereagovala adekvátně, rozhodli se svoji stížnost poslat Evropské komisi.
Pytláctví
Ačkoli je jednou z podmínek vypuštění rysů do určité oblasti souhlas vlastníků pozemků, zemědělců a lovců, také zde se ochranáři potýkají s problémem pytláctví. V minulých letech se podařilo odhalit a odsoudit již třicet pytláků, kteří měli na svědomí smrt nejen vzácných rysů, ale i dalších druhů zvířat. I tak se případy pytláctví objevují: ve španělské oblasti Extramadura u hranic s Portugalskem bylo v průběhu roku 2014 vypuštěno osm odchovaných rysů, ale do konce roku jich přežilo již pouze šest. Nejdříve byla nalezena otrávená rysice s označením K2, o dva měsíce později zastřelená samice Kenitra.
Jedním z důvodů, proč se rysi pardáloví ocitli téměř na pokraji vyhynutí, byl i kožešinový lov. Zdroj: Zdroj: http://www.ens-newswire.com/
Je zřejmé, že i přes enormní úsilí ochránců přírody a všech spolupracujících organizací rys pardálový ještě vyhráno nemá. Jak se shodují španělští biologové, záchrana tohoto druhu je běh na opravdu dlouhou trať.
JOSEFA VOLFOVÁ
