Odborníci v národním parku se zatím mohou o existenci rysa jen dohadovat
Ani v letošní, na sníh bohaté zimě, se nepodařilo zoologům objevit stopy, jež by dokazovaly, že v Národním parku České Švýcarsko žije rys ostrovid.
"To by nás obzvláště potěšilo, pokud bychom při pochůzkách na stopy rysa ostrovida narazili," potvrdil ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Spekulace o tom, že rys na území parku žij, se objevily už před několika lety. Ochránci zatím mají o jeho pobytu v Českém Švýcarsku jen nepřímé stopy. "Našli jsme zdrápané kmeny stromů, takto si kočkovité šelmy označují své teritorium a také mrtvá srnčata. Podle odborníků je neulovil pes, ale právě kočkovitá šelma," vysvětlil mluvčí parku Tomáš Salov. Poznamenal, že ani otisky tlapy by stoprocentně nepotvrdily, že jde o rysa ostrovida žijícího v parku. "I takové stopy by se musely podrobit zkoumání odborníků, protože klidně by bylo možné, že někomu utekla nějaká kočkovitá šelma z okolí. Lidé přece chovají nejrůznější zvířata, vzpomínám, že kdosi tady nedaleko choval rysa stepního," dodal Salov.
Rysa ostrovida tak mohou lidé stoprocentně vidět jen v zoologické zahradě. Rys ostrovid je vzácný druh kočkovité šelmy. V textu Bernské konvence je rys ostrovid zařazen do seznamu chráněných druhů. Podle Tomáše Salova občasný výskyt rysa v parku dokládá to, že zvíře zřejmě migruje z Krušných hor. "Rys má totiž obrovské teritorium, za potravou může urazit i stovky kilometrů," vysvětlil mluvčí.
I když stopy rysa ostrovida pracovníci parku zatím neobjevili, našli stopy nejen běžné lesní zvěře, ale i stopy vyder říčních, kterým se ve vodních tocích národního parku daří. "Pozoruhodný byl také nález myšky drobné, jednoho z nejmenších středoevropských hlodavců, zvláštní je to v tom, že myška není typickým lesním druhem, " řekl Salov. Myška je velká maximálně asi sedm centimetrů, ocásek má zhruba stejně tak dlouhý, ouška centimetr a váží nejvíce třináct gramů. V přírodě se většina myšek drobných nedožívá věku delšího než rok a půl.
Zaměstnanci národního parku kromě hledání stop začali i sledovat ptactvo. Jednotlivé ptačí druhy totiž již ke konci zimy začínají obsazovat svá teritoria a připravovat se na námluvy a tokání.
