Pro milovníky divočiny je velkým snem potkat volně v přírodě mládě rysa, vlka či medvěda. Bohužel vzhledem k počtu těchto šelem v naší republice a jejich přirozené plachosti se jedná o sen téměř nesplnitelný. Proto jsme se rozhodli přiblížit vám život šelmích mláďat autentickými záběry z beskydské a slovenské divočiny. Impulsem pro nás byla fascinující fotografie šestitýdenního rysátka, kterou naše fotopast zachytila v minulých týdnech v Moravskoslezských Beskydech.
Vlčí štěně se rodí zhruba půlkilové a v prvních dnech a týdnech je ještě slepé a hluché. Oči se mláděti otevírají nejdříve po prvních deseti dnech života a teprve zhruba ve 4. týdnu se odváží vylézt z doupěte na první objevnou výpravu po okolí. V tomto období rovněž poprvé zkouší výt či ochutnává masitou stravu. Matka je ale krmí mateřským mlékem ještě další měsíc. Začátkem července, tedy zhruba v době odstavování mláďat, se našim kolegům-zoologům z Fatranského spolku, se kterými pracujeme na společném projektu monitoringu, podařilo pomocí fotopasti zachytit 8-10 týdnů staré vlčátko v CHKO v Kysuce.
Pravděpodobně největším překvapením je vzhled a velikost čerstvě narozeného medvědího mláděte. To se v doupěti pod sněhem rodí již v období od konce prosince zhruba do února a těsně po narození připomíná svojí velikostí spíše veverku než statnou šelmu. Medvídě se navíc rodí velmi nevyvinuté – hluché, slepé a jen velmi slabě osrstěné, svými smysly se začíná orientovat až zhruba ve věku dvou měsíců.
Zajímavé je srovnání, do kdy jsou jednotlivá mláďata závislá na mateřském mléce a od kdy se mladé šelmy začínají spoléhat při získávání potravy na vlastní síly. Pravděpodobně nejpokročilejší jsou z tohoto pohledu vlčí štěňata, která jsou kojena jen zhruba první dva měsíce svého života a jen o měsíc později, zhruba ve třech měsících věku, jsou již velmi hravá, nabitá energií a mohou se účastnit i společného lovu, i když pouze jako „pasivní účastníci“. Aktivně loví až zhruba od sedmi či osmi měsíců.
Rysí mládě je mateřským mlékem krmeno zhruba do věku dvou až tří měsíců, ale stává se samostatným lovcem až ve věku jednoho roku, kdy má dotvořený kompletní trvalý chrup. V této době se také většinou osamostatňuje a opouští teritorium matky.
.jpg "6-8 měsíců stará medvíďata, vyfocená v srpnu 2010 na Malé Fatře (foto Michal Kalaš).")
Hnutí DUHA potvrdilo díky fotopastem a zimnímu stopování pravidelné rozmnožování rysa ostrovida v Beskydech již několikátým rokem. Považujeme to za velký úspěch a potvrzení existence vhodných biotopů v tomto pohoří. Vlkům, kteří nejsou na kvalitu prostředí tolik nároční, ve větším rozšíření brání především lov vlků na sousedním Slovensku.
Zóna celoroční ochrany vlka navazující na české území je bohužel zatím zcela nedostatečná. Jádrová oblast výskytu vlků na Slovensku, odkud by někteří jedinci mohli migrovat k nám, totiž leží mimo území s celoroční ochranou. To například znamená, že námi zdokumentovaná vlčí smečka, která je patrně nejbližší českým hranicím, může být v nadcházející sezóně lovu legálně vystřílena lovci, protože v oblasti jejího výskytu je možno vlky legálně lovit od začátku října do konce ledna.
Musíme tedy zatím doufat ve včasnou reakci Evropské komise na podanou stížnost a doufáme, že se vlkům a medvědům bude v Beskydech dařit stejně jako rysům.
JOSEFA VOLFOVÁ
