Pilotní oblast Beskydy-Kysuce je přeshraniční oblastí na okraji Západních Karpat. Tvoří ji Moravskoslezské Beskydy, Kysucké Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy, Turzovská vrchovina, Jablunkovské medzihorie a další místní pohoří. Tyto horské celky jsou domovem mnoha vzácných druhů a zahrnují chráněná území soustavy Natura 2000. Především se ale jedná o místo nejzápadnějšího trvalého výskytu karpatských populací velkých šelem - medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida. V rámci České republiky jde dokonce o jedinou oblast jejich společného výskytu. Velké šelmy jsou v těchto cenných územích zastřešujícími druhy pro sledování konektivity krajiny - je-li prostupná pro ně, bude prostupná i pro další živočichy.
Pohled na Javorníky, jeden z horských celků pilotní oblasti Beskydy-Kysuce; zdroj: Michal Bojda
Přírodní lokality jsou silně izolovány hustě osídlenými údolími, která brání živočichům v pohybu krajinou. Ekologickou konektivitu nejvíc ohrožuje:
-
rozšiřování zástavby, vzájemné propojování sídel v údolích, urbanizace,
-
nová liniová dopravní infrastruktura,
-
růst rekreačních areálů,
-
oplocování pozemků.
Nejrizikovější dopravní stavby v pilotní oblasti
V celé pilotní oblasti bylo zatím provedeno jen několik opatření ke snížení negativních dopadů dopravní infrastruktury. K nejrizikovějším dopravním stavbám momentálně patří Evropská silnice E75, vedoucí přes Jablunkov na slovenskou Čadcu a Žilinu. Na slovenské i české straně se nyní plánuje výstavba ekoduktu, kromě silnice je tu však velkým problémem i rostoucí urbanizace v koridoru.
Dále české dálnice D1 a rozestavěná D55 Hulín - Břeclav, které oddělují Karpaty od zbytku západních pohoří. Slovenská částečně zprovozněná dálnice D3 Čadca - Žilina, jež má vést údolím řeky Kysuce mezi Javorníky a Kysuckými Beskydami. A také plánovaná dálnice D49 - R6, která má spojit východní Moravu se západním Slovenskem a protnout pilotní oblast na jihu.
Dopravní situace na Svrčinovci, kudy prochází E75; zdroj: Peter Drengubiak, CHKO Kysuce
Jak Beskydy znovu propojit?
Neprůchodnost krajiny nemusí představovat neřešitelný problém. Základním předpokladem je důkladné zmapování funkčních koridorů. V pilotní oblasti Beskydy-Kysuce za tímto účelem probíhá intenzivní fotomonitoring velkých šelem a také telemetrické sledování rysů. Na zjištěné koridory je pak potřeba brát ohled při územním plánování či rozvoji dopravní infrastruktury.
Využití GPS telemetrie k monitoringu pohybu rysů v Beskydech - telemetricky sledovaný rysí samec Lukáš; zdroj: Martin Duľa
Pomoci propojovat izolovaná území se dá také podporou výsadby zeleně a remízků v samotných koridorech. Lesnatost je totiž jedním z důležitých faktorů, rozhodujících o tom, zda budou zvířata migrační koridor využívat.
Dobrým příkladem je třeba obec Jablunkov, která před několika lety ve svém územním plánu vyhradila část území pro procházející migrační koridor velkých savců a ve spolupráci s Hnutím DUHA vysadila do tamního koridoru remízky, které snadněji navedou zvířata na bezpečnou cestu přes zastavěné údolí a poskytnou jim nové úkryty.
Dopady fragmentace krajiny na velké šelmy
Jen v roce 2020 zemřeli dva beskydští rysi po srážce s vozidlem při neúspěšném pokusu o rozptyl z domovských území. Výsledky genetického monitoringu z roku 2018 u nich také prokázaly časté příbuzenské křížení.
Mládě rysa sražené autem v roce 2015 v pilotní oblasti Beskydy-Kysuce; zdroj: Michal Bojda
Také výskyt medvědů na moravsko-slovenském pomezí stagnuje. Ačkoliv jejich počty na Slovensku rostou, v moravské části hor se tento trend neprojevuje.
Česko jako genetická křižovatka
Výměna genů mezi různými populacemi a tím zvyšování genetické diverzity je klíčová nejen pro přežití velkých šelem. Výsledky genetických analýz ukazují, že do Česka pronikají vlci z různých oblastí Evropy - a to z tzv. středoevropské nížinné populace v Polsku a v Německu, z Karpat, ale i z Alp.
Také genetický výzkum rysů přinesl překvapivé výsledky. Do Česka již došel rys z baltské populace či z německého pohoří Harz. Ekologická konektivita je zde proto zásadní v celoevropském měřítku. Bez propojení jednotlivých populací hrozí vymizení těchto chráněných druhů.
Vlčata se v Javorníkách v létě 2020; zdroj: Michal Bojda
Jak přispívá projekt SaveGREEN k ekologicky propojenější Evropě?
V návaznosti na klíčové výsledky předešlých projektů v rámci programu Interreg DTP, jako byly TRANSGREEN, ConnectGREEN a HARMON, projekt SaveGREEN identifikuje, shromažďuje a prosazuje nejlepší řešení pro ochranu migračních koridorů. Projektové aktivity zahrnují monitoring dopadů zavedených zmírňujích opatření fragmentace krajiny. Na základě práce na jednotném plánování pomůže projekt čerpat vhodná doporučení pro následná opatření a politiku ekologického rozvoje infrastruktury.
V rámci projektu vznikly tyto tištěné materiály: informační leták a factsheet. Materiály je možné zaslat v tištěné podobě. V případě zájmu pište prosím na email anna.reznickova@hnutiduha.cz.
Aktuality z projektu najdete na jeho oficiálních stránkách.
.png "Logo projektu SaveGREEN")
