Do Beskyd se vrátili vlci, ochranáři nyní odhadují jejich počet
BESKYDY Zhruba pět desítek hledačů velkých šelem pátrá v Beskydech po stopách rysů, medvědů i vlků. V minulých letech si mohli naříkat nad tím, jak se brodí sněhem, letos jim naopak nedostatek sněhu práci komplikuje.
„Sníh na horách buď vůbec není, nebo je hodně zledovatělý. Z takového povrchu se moc zjišťovat nedá,“ posteskla si Dana Bartošová z Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která včera hledala stopy v oblasti Bílého kříže. Sčítání šelem každoročně na přelomu února a března připravují právě ochranáři. Právě v tomto období se rysi páří a je tak snadnější je pro jejich zvýšenou aktivitu vyhledat.
Ekologové už ve středu narazili na rysí stopy na hoře Vsacký cáb v Javorníkách. Včera našli další stopy rysů poblíž Lysé hory.
Loni ochránci přírody objevili stopy po přibližně patnácti rysech, pěti až desíti vlcích a rovněž tři stopy po pobytu medvěda. Stopy této největší tuzemské šelmy byly viděny už letos v lednu v okolí beskydské hory Smrk. „Není tam prakticky žádná zástavba, což šelmám, ale také například tetřevům, vyhovuje,“ řekla včera Bartošová.
Dvou- až tříčlenné skupiny půjdou po trasách, kde již dříve byl výskyt šelem potvrzen, a zaměří se na hledání známek pobytu, což nemusí být jen stopy. Zatímco po důkazech o pobytu medvědů a rysů musejí ekologové pátrat na hřebenech hor v co možná nejméně přístupných terénech, vlci jako jediní z trojlístku velkých šelem, které Beskydy obývají, scházejí občas i do údolí. Po šelmách se navíc nepátrá jen na moravském území. Desítky slovenských ochránců přírody hledají stopy také v javornické části Chráněné krajinné oblasti Kysuce. Sčítání skončí v neděli večer, pak přijde zhruba dvoutýdenní vyhodnocování sebraných stop.
Cílem akce není podle Josefa Beneše z valašskomeziříčské radnice pouze monitorování pohybu a počtu šelem, ale také ochrana těchto vzácných druhů před pytláky. V budoucnu by se při takových akcích měly sbírat pro DNA analýzu i vzorky trusu a ochlupení zvířete. Díky nim by ochránci dokázali přesněji identifikovat daného jedince, znali by i přesnější počet zvířat v příslušné lokalitě. Miroslav Kutal z Hnutí Duha však zdůraznil, že takový postup je nesmírně drahý.
Otázka, jestli se prostředí pro život velkých šelem v Beskydech zlepšuje, je podle Dany Bartošové komplikovaná. Míní, že dnes jsou určitě lepší podmínky pro život velkých šelem ve srovnání s obdobím kolonizace Valašska v 17. a 18. století, kdy byly Beskydy z velké části odlesněny a šelmy byly tvrdě pronásledovány. V e dvacátém století se opět začalo zalesňovat. Jako první se do Beskyd v polovině minulého století vrátili rysi, o dvacet let později i první medvěd a začátkem devadesátých let se k radosti ochránců přírody a často ke zlosti některých majitelů ovčích stád v Beskydech znovu objevili také vlci. Ekologové to mohou doložit: Sčítání se v Beskydech každoročně opakuje od poloviny 80. let.
„Je nyní otázkou, co všechno šelmy snesou. Tlak na jejich klid je čím dál větší. V Beskydech vznikají nejrůznější atrakce proti smyslu ochrany přírody,“ upozorňuje zooložka. Šelmy v českých a moravských horách nestopují nyní jen Češi. Svou pouť po stopách velkých šelem v Česku ukončil před několika dny i německý zoolog Peter Fürt. Za spolupráce s Hnutím Duha prošel celou zemí od Beskyd po Šumavu a výsledky své práce nyní vyhodnocuje. Fürt objevil stopy rysů kromě Beskyd i v lokalitách Nízkého Jeseníku a také na Šumavě. „Překvapilo jej, že průchod krajinou u nás je pořád ještě relativně dobrý,“ řekl LN Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který včera rovněž jako jeden z padesátičlenné skupiny hledačů pátral po stopách beskydských šelem. „Vlci by tak mohli teoreticky krajinou migrovat dál na západ,“ dodal Kutal.
Na nově vznikajících pro šelmy neprůchozích úsecích silnic nyní ekologové požadují stavět takzvané zelené mosty. Pomocí těchto mostů nad silnicemi mají zvířata nebezpečné cesty překonávat. Jeden takový most má již brzy vyrůst například právě v Beskydech v blízkosti Jablunkova, kde se stavějí nové silnice kvůli stále houstnoucí dopravě mezi ČR a Slovenskem.
JAN KRÁL
