Od listopadu je ve slovenských lesích opět povoleno střílet vlky. Tentokrát ministerstvo zemědělství povolilo zastřelit dohromady 80 těchto vzácných šelem, což je o padesát méně než loni, lov vlka je omezen v příhraničních oblastech a ve vybraných územích soustavy chráněných území Natura 2000. Ministerstvo zakázalo také lov vlka na společných honech a zpřísnilo evidenci ulovených zvířat, ke každému ulovenému vlkovi musí být přizván zástupce státní ochrany přírody. Tyto změny jsou prvními hmatatelnými výsledky vyšetřování, které v této věci zahájila v červnu Evropská komise.

Vlk je v České republice, Polsku i Německu celoročně chráněný. Rovněž podle unijní legislativy, na které se členské státy EU dohodly, patří mezi prioritní druhy, které bude Evropa společně chránit. I přes to bylo na Slovensku každoročně legálně zastřeleno zhruba 120 zvířat. Tento fakt dlouhodobě kritizovalo Hnutí DUHA a ekologické organizace ze Slovenska a z Polska. Opakovaně proto upozorňovaly Evropskou komisi a loni se k nim přidalo rovněž polské ministerstvo životního prostředí. To na konci loňského roku poslalo Slovensku oficiální výzvu k zastavení lovu vlka alespoň ve 23 kilometrů široké zóně podél polsko-slovenských hranic. Stížnost k Evropské komisi poslaly také stovky občanů ze všech tří států.

Omezení slovenského lovu je prvním krokem pozitivním směrem a dává naději pro beskydskou vlčí populaci. Z letošní kvóty byly totiž vyjmuty všechny okresy, které přímo sousedí s Českou republikou. Do letošního roku byl podél česko-slovenských hranic vlk chráněn jen v části okresu Čadca. 

Lov vlků na Slovensku v minulých letech a v letošní sezóně.

 

Celkově tak vznikne 25-40 km široká zóna podél česko-slovenských hranic, kde je lov vlka zakázán. Pokud slovenští myslivci tyto podmínky dodrží, měla by být ochráněna minimálně jedna vlčí smečka, kterou Hnutí DUHA pravidelně monitoruje v polsko-slovenském pomezí v Kysuckých Beskydech.


Slovenské stanovení způsobu lovu však nadále vzbuzuje u odborníků pochybnosti. Nadále se neprovádí žádný celoplošný monitoring, který by zde určil celkový počet těchto zvířat a rozsah odstřelu není konzultován mezistátně. Polský požadavek na ochranu zvířat v polsko-slovenském pomezí nebyl plně respektován. Podle oficiálních odhadů slovenské státní ochrany přírody tvoří celou slovenskou populaci vlků zhruba 200-400 vlků, letošní odlov tedy může znamenat úbytek 20-40 % zvířat.


Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc řekl:  

„Pro vznik beskydské vlčí populace je klíčové, že slovenské ministerstvo zemědělství neumožnilo lov v pohořích navazující na Beskydy a Javorníky, tedy v celé Chráněné krajinné oblasti Kysuce. Může to znamenat, že se vlci po několika letech, kdy jejich výskyt u nás byl při nejlepším sporadický, začnou opět častěji přicházet do naší přírody. 

Vlk je nejen krásné a zajímavé zvíře, ale podobně jako další velké šelmy má také prokazatelný přínos pro zdraví a přirozené fungování lesních ekosystémů.  Podílí se na regulaci jelení a srnčí zvěře a divokých prasat, kteří způsobují v našich lesích obrovské škody okusem mladých stromků a na polích ničí zemědělcům úrodu. Navíc se vlci při lovu zaměřují především na slabá a nemocná zvířata, která mohou snadněji dostihnout. Tím z populace odstraňují nemocné jedince a brání tak šíření některých infekcí, například nebezpečného moru divokých prasat.“