Původní anglický článek vyšel v časopise Science.
Švýcaři nedávno odmítli zákon, který by povoloval lov chráněných živočichů [1], ale k lovu zranitelných druhů, jako je vlk, stále dochází na Slovensku i jinde v Evropě. Směrnice o stanovištích Evropské unie povoluje úmyslné zabíjení vlků v 9 zemích [2], ovšem pouze pokud lov neohrozí stabilitu populace. Jenže data o populaci jsou v některých zemích nedostatečná. Slovensko musí pro ochranu populací vlka zavést pravidla založená na důkazech.
V roce 2016 provedlo Slovensko změny směrem ke zvýšení regulace lovu vlků a ke zlepšení monitoringu vlčí populace [3]. Nicméně tyto změny nebyly uplatněny na celostátní úrovni. Slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova nedávno schválil kvótu na odlov 50 vlků pro nadcházející zimní sezónu [4]. Takové opatření by ale mělo vycházet z vědeckého posouzení životaschopnosti vlčí populace [5]. Místo toho však ministr ospravedlnil stanovené číslo citováním zavádějících argumentů o chovu ovcí a potravinové bezpečnosti Slovenska [4].
V kontrastu s prohlášeními vlády vlci zabijí méně než 0,1% slovenských ovcí a koz [3]. Rozhodnutí pokulhává také v neuznání faktu, že chov ovcí na Slovensku mezi lety 2009 až 2019 poklesl, i když bylo každoročně zabito 28-158 vlků, což naznačuje, že lov nepomohl zmírnit daný problém [6]. Také zdůvodnění potravinovým zabezpečením Slovenska je pochybné: ovčí a kozí produkce tvoří jen malou část celkové slovenské spotřeby potravin a představuje méně než 0,4% hrubé zemědělské produkce v posledních 10 letech [7]. Místo spoléhání se na zavádějící zdůvodňování lovu by mělo Slovensko najít alternativní metody, jak minimalizovat rizika škod od velkých šelem. Nicméně stát dosud nevyužil dostupné finanční prostředky v rámci fondů Evropské unie, určené právě pro tyto účely [8].
Opatření na Slovensku se zaměřují na vlky jako na jediný zdroj problému v zemědělském sektoru a ignorují trhem způsobený pokles počtu chovaných ovcí, který byl prokázán i jinde v Evropě [9,10]. Ačkoliv populace vlka v Evropě má rostoucí trend [11], lov vlků na Slovensku ovlivňuje úspěšnou obnovu v sousedním Česku, kde je vlčí populace chráněná [12]. Bez spolehlivého vyhodnocení dopadů lovu nemůže Slovensko informovaně politicky rozhodovat, navzdory formálnímu dodržení předpisů Evropské unie. Neschopnost Slovenska sbírat odpovídající data a zakládat politiku na vědeckých poznatcích je nebezpečný precedens, který podkopává úsilí o zachování biologické rozmanitosti v Evropě i ve světě.
Poznámky:
[1] S. Misicka, “Voters decide not to water down wolf protection,” swissinfo.ch (2020).
[2] A. Trouwborst, Rev. Eur. Compar. Int. Environ. Law27, 306 (2018).
[3] V. Antal et al., “Program starostlivosti o vlka dravého (Canis lupus) na Slovensku” (2016); www.minzp.sk/files/sekcia-ochranyprirodyakrajiny/ druhova-ochrana-prirody/programy-starostlivosti/ ps-vlka-draveho-slovensku.pdf [in Slovak].
[4] Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic, “Slovensku sa bude aj naďalej loviť vlk (2020); www.mpsr.sk/na-slovensku-sa-bude-ajnadalej-lovit-vlk/52---15984/ [in Slovak].
[5] J. D. C. Linnell, V. Salvatori, L. Boitani, “Guidelines for population level management plans for large carnivores: A Large Carnivore Initiative for Europe report prepared for the European Commission” (2008).
[6] Forest protection movement WOLF, Wolf hunting (2020); https://vlci.wolf.sk/sk/sumar/ [in Slovak].
[7] Statistical Office of the Slovak Republic, “Gross animal production by commodities” (2020); http:// datacube.statistics.sk/#!/view/en/VBD_SLOVSTAT/ pl2019rs/v_pl2019rs_00_00_00_en.
[8] K. Marsden, CDP News 18, 8 (2019).
[9] P. Kovařík, M. Kutal, I. Machar, J. Nat. Conserv. 22, 479 (2014).
[10] G. Chapron, J. V. López-Bao, Science 343, 1199 (2014).
[11] G. Chapron et al., Science 346, 1517 (2014).
[12] M. Kutal, M. Váňa, J. Suchomel, G. Chapron, J. LopezBao, PLOS ONE 11, e0168292 (2016).
MIROSLAV KUTAL a MARTIN DUĽA (Oba autoři pracují pro Ústav ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a pro Hnutí DUHA Olomouc)
Editor: Jennifer Sills
Podpořil:
