Zásadní pokrok směrem k adekvátní veřejné politice
Plánovaný rozvoj silniční a železniční infrastruktury v zemích karpatského regionu má za cíl protkat oblast hustou dopravní sítí. Hrozí však, že tato síť rozdělí přírodního bohatství Karpat na izolované fragmenty, jež v ní uvíznou. Projekt TRANSGREEN se tomu snaží zabránit tím, že propojuje klíčové činitele ovlivňující způsob, jakým tento rozvoj probíhá – především stavitele silnic, ekology, experty a rozhodovací orgány, jež se mohou zasadit o to, aby měla příroda v regionu šanci fungovat stejně dobře jako nové dopravní cesty.
V době konání konference Plánování udržitelné dopravy v Karpatech 5. a 6. září 2018 se Bratislava stane srdcem hledání odborných řešení, politických iniciativ a ambiciózních závazků na téma integrovaného dopravního plánování zahrnujícího přírodu jako klíčového partnera všech zemích karpatského regionu i mimo něj.
To znamená bezprecedentní zapojení širokého okruhu osob podílejících se na dopravním plánování, ochraně životního prostředí a všech souvisejících oborech: zástupců EU, členů Karpatské úmluvy, ministerstev dopravy, národních a regionálních agentur, provozovatelů dopravní infrastruktury a poskytovatelů (veřejných) služeb, odborníků a zájmových skupin zahrnujících nevládní organizace, univerzity, výzkumné instituce, správce přírodních zdrojů (zemědělce, lovecká sdružení, lesníky atd.). Debaty na téma integrovaného plánování dopravy svou účastí podpoří slovenský ministr životního prostředí László Sólymos, státní tajemnice slovenského ministerstva dopravy a výstavby Ladislava Cengelová a také ředitel sekretariátu Karpatské úmluvy při úřadu OSN pro životní prostředí Harald Egerer.
„Udržitelná doprava patří v současnosti k hlavním problémům venkovského i městského prostředí. Zejména to platí v citlivých horských oblastech Karpat. Karpaty jsou domovem rozmanitých živočišných a rostlinných druhů, z nichž řada je stále více ohrožována fragmentací krajiny způsobené rozvojem infrastruktury. Cesty, železnice, přehradní nádrže vodních elektráren, vedení elektrického napětí, rovněž intenzivní zemědělství a lesní hospodářství, to vše představuje výzvu pro péči o křehké karpatské horské ekosystémy a udržitelnou správu místních přírodních zdrojů. Při neustále rostoucím tempu rozvoje infrastruktury je klíčovým úkolem nalezení odpovídajících řešení, jež by vyvážila ochranu životního prostředí s ekonomickým růstem a zajistila co nejšetrnější způsoby výstavby. Státům Karpatské úmluvy by měl v tomto směřování pomoci strategický akční plán pro dopravu, který vzniká v rámci projektu TRANSGREEN,“ domnívá se Harald Egerer, ředitel sekretariátu Karpatské úmluvy při úřadu OSN pro životní prostředí.
„Svým způsobem teď píšeme historii pohledu na dopravu. Jsme pevně přesvědčeni, že Karpaty potřebují moderní a dobře rozloženou síť silnic a železnic. Moderní v pravém slova smyslu však znamená holistický přístup k dopravnímu plánování, který stejnou měrou zohledňuje potřeby lidí i přírody. Nesmíme dovolit plánování cest napříč územím s mimořádnou biologickou rozmanitostí a v ostatních přírodních oblastech musíme hledat nejlepší možná řešení projektů tak, aby docházelo k co nejšetrnějšími začleňování dopravních sítí do krajiny. K tomu potřebujeme kvalitní inženýry schopné navrhovat technická řešení založená na výsledcích výzkumů ochrany přírody. V tomto ohledu je toto setkání skutečně průlomové a věříme, že podpoří mezioborovou spolupráci napříč všemi odvětvími, jež se zabývají rozvojem dopravy,“ uvedla Hildegard Meyer, manažerka regionálního projektu TRANSGREEN, jež je pořadatelem bratislavské konference.
Ačkoliv se setkání odborníků a tvůrců politik v Bratislavě koná pod názvem „konference“, jde o událost zaměřenou na praktická opatření na podporu členských států Úmluvy při přijímání konkrétních kroků směřujících k integraci ochrany přírody do nadcházejících infrastrukturních projektů.
Pokyny pro zapojování zúčastněných stran do plánování dopravy
Vzhledem ke složitosti procesu integrovaného plánování dopravy, jež má zahrnovat názory mnoha zúčastněných stran, probíhá příprava souboru pokynů pro koordinaci iniciativ týkajících se zelené infrastruktury. Pokyny pro zapojování zúčastněných stran projdou na setkání v Bratislavě prvním kolem připomínek. Jejich konečná verze by měla být používána ve všech sedmi členských státech Karpatské úmluvy.
Výsledek politiky
Odborníci v oblasti dopravy a ochrany biodiverzity spolupracují na zahájení strategického akčního plánu pro udržitelnou dopravu v Karpatech. Jde o dokument, jenž by měl být přijat vládami jednotlivých států Karpatské úmluvy. Tím bude vytvořen základ pro konkrétní implementaci protokolu o udržitelné dopravě, jež představuje legislativní zastřešení a politický rámec pro zohledňování přírody při plánování rozvoje infrastruktury.
Regionální zdroj odborných znalostí
Kromě odpovídajícího politického rámce závisí úspěch regionálních iniciativ směřujících k „ozeleňování“ infrastruktury na dostatečné informovanosti odborníků z praxe a národních orgánů státní správy, jež zajišťují konkrétní realizaci opatření. Za tímto účelem je vytvářen regionální zdroj odborných znalostí a osvědčených postupů, jež mohou být sdíleny napříč jednotlivými zeměmi a odvětvími.
---
Celý název projektu je „TRANSGREEN: Integrované plánování rozvoje dopravy a zelené infrastruktury v dunajsko-karpatské oblasti sloužící ku prospěchu lidí i přírody“. Cílem projektu je přispět k rozvoji bezpečnějších a ekologicky šetrnějších silničních a železničních sítí v České republice, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a na Ukrajině. TRANSGREEN znamená lepší propojení karpatského regionu prostřednictvím dopravní infrastruktury řešené s ohledem na ochranu přírody.
Projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR). Celkový rozpočet: 2 481 321,16 eur. Příspěvek EFRR: 2 109 122,95 eur.
Karpatská úmluva je jediným víceúrovňovým řídícím orgánem pro celý karpatský region. Po Alpské úmluvě je také celosvětově druhým smluvně podloženým modelem pro ochranu a udržitelný rozvoj horského regionu. Sedmi smluvními stranami Úmluvy jsou Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovenská republika a Ukrajina. Po podpisu v Kyjevě v květnu 2003 vstoupila Úmluva v platnost v lednu 2006. Jejím cílem je ochrana a udržitelný rozvoj Karpat prostřednictvím zlepšování kvality života, posilování místních komunit a ekonomik, jakož i ochrany přírodních hodnot a kulturního dědictví. Sekretariát Karpatské úmluvy sídlí v kanceláři OSN pro životní prostředí ve Vídni.
Projekt TRANSGREEN (DTP1-187-3.1-TRANSGREEN) je spolufinancován z fondů Evropské unie (ERDF, IPA) prostřednictvím Programu nadnárodní spolupráce Interreg Danube (DTP) – prioritní osa 3: Lépe propojený a energeticky zodpovědný Dunajský region – specifický cíl: Rozvoj bezpečných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a vyvážená dostupnost městských a venkovských oblastí.
