Švýcarská Asociace pro rozvoj zemědělství a venkova AGRIDEA spolu s neziskovou organizací European Wilderness Society pořádala v obci Flims v kantonu Graubünden seminář zaměřený na praktické zkušenosti švýcarských farmářů s ochranou hospodářských zvířat.
Horská vesnice Flims, ležící poblíž města Chur, se nachází v těsné blízkosti teritoria Švýcarům známé calandské vlčí smečky. V reakci na návrat vlků místní chovatelé hospodářských zvířat postupně vyzkoušeli několik inovativních způsobů ochrany stád. O své zkušenosti se podělili s účastníky semináře, mezi kterými byli myslivci, pastýři, státní zaměstnanci i členové nevládních organizací z Itálie, Rakouska a Bavorska.
Klíčovým předpokladem pro úspěšnou ochranu stád se ukázala být dostupnost řádně vycvičených pasteveckých psů. Švýcarský veterinář Alberto zasvětil svůj život chovu a výcviku pyrenejských horských psů pro ochranu stád v turistických oblastech. Toto psí plemeno, nazývané místními Patou, se používalo k hlídání stád po staletí, avšak první novodobé zkušenosti naznačovaly, že do velmi turistického prostředí se nehodí. Albertovi se ovšem podařilo upravit tradiční metody výcviku těchto psů tak, aby je bylo možné používat i v turisticky frekventovaných oblastech.
O pomoc Alberta požádal také místní pastýř Christian, který se stará o stádo čítající až 300 ovcí 8 různých plemen patřících 19 různým chovatelům. Alberto mu v současné době poskytuje své psy zdarma. Christian navíc používá standardní elektrický ohradník vysoký 90 centimetrů.
Astrid a Sandra jsou dvě ženy, které v létě vyhánějí ovce na pastvu do nadmořské výšky 1 500 až 2 300 metrů. Na jaře je jejich největší starostí, aby si na sebe ovce různých chovatelů zvykly a dobře spolu vycházely. To zpravidla netrvá déle než čtyři týdny. Poté se mohou ovce bez velkých potíží pást společně. Za tuto dobu si ovce také zvyknou na přítomnost ovčáckých psů, kterými jsou typicky border kolie.
Metodou pokusů a omylů farmáři zjistili, že k účinné ochraně stád je potřeba alespoň 6 psů na 400 ovcí. Je-li psů méně, zkusí vlci dříve nebo později své štěstí, a to bez ohledu na elektrické ohradníky.
Místní farmáři zájemcům ukázali také ploty účinné proti vlkům instalované v oblastech, kde se nepoužívají pastevečtí psi. Ploty jsou vysoké 1,3 metru a po celé délce je tvoří 5 elektrických vodičů. Používají se především pro ochranu krav s telaty.
Obdobné zkušenosti mají švýcarští farmáři i s ochranou skotu. V tomto případě tráví psi zimu se stádem jednoho z farmářů a s kravami ostatních se setkávají na jaře na společné horské pastvině. Ostatní krávy si snadno zvykají na přítomnost velkých psů a bez problémů je přijímají za své hlídače.
Zajímavým pozorováním, které farmáři a pracovníci sdružení AGRIDEA při zkoušení různých metod učinili, byla neschopnost hospodářských i divokých zvířat správně vnímat ploty oranžové barvy. Andreas Schiesser vysvětlil, jak analýzou těchto poznatků dospěli k závěru, že používání modrých světel na dálnicích by mohlo minimalizovat srážky řidičů se srnci a jeleny. Farmářům pak doporučil, aby oranžové a zelené ploty zaměnili za modré.
Shrnutí semináře je jednoduché. Pokud jsou chovatelé ochotni chránit svá stáda a snažit se předcházet ztrátám, jsou jim k dispozici příklady osvědčených metod, které jim v tom mohou výrazně pomoci. Důležitým poznatkem je rovněž zkušenost, že pro úspěšné předcházení útokům šelem je třeba doplnit ploty pasteveckými psy.
Uvedené metody a několik dalších příkladů osvědčených postupů zahrneme do připravované příručky Příklady dobré praxe v oblasti ochrany stád v Evropě (Herd Management Best Practice Examples from Europe Guidebook), která má vyjít tento rok.
Zdroj: European Wilderness Society
