Od konce letošního dubna se na česko-slovenském pomezí pohybuje již třetí rys s telemetrickým obojkem. Nasadili mu jej pracovníci Akademie věd ČR, kteří pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR realizují na území Beskyd projekt monitoringu velkých šelem. Čtyřletý kocour dostal při odchytu jméno Ota. Poté, co jej vědci uspali, změřili, odebrali mu vzorky DNA a na krk upevnili sledovací zařízení, byl vypuštěn zpět do volné přírody v centrální části Beskyd. Následující rok by měl v obojku umístěný GPS vysílač hlásit třikrát za den polohu zvířete.
Rys Ota dostal od dobrovolníků Vlčích hlídek jméno Licous podle výrazných dlouhých vousů na lících. Fotopast Hnutí DUHA ho prvně vyfotila v říjnu 2012. Na snímku z letošního května má už telemetrický obojek, který bude následující rok monitorovat jeho pohyb.
Cílem zmíněného projektu, stejně jako dlouhodobě probíhajícího monitoringu Hnutí DUHA (tzv. Vlčí hlídky), je získat o zdejších šelmách dostatečné množství informací, které umožní efektivnější ochranu těchto vzácných zvířat, včetně péče o území, které obývají či kudy migrují. Díky jejich stopování, telemetrickému sledování, ale také analýzám DNA a potravy z nalezeného trusu se daří získat poměrně ucelený obrázek o životě zdejších rysů. Nedílnou součástí obou projektů je také fotomonitoring. Snímky a videa z automatických fotoaparátů, tzv. fotopastí, umožňují rozeznat jednotlivá zvířata a přibližně stanovit jejich domovské okrsky.
Provádění potravních analýz je sice práce, která zrovna nevoní, přináší ale nenahraditelné údaje o jídelníčku našich šelem.Správně odebrané a konzervované vzorky trusu mohou také sloužit k DNA analýze.
Telemetrie je náročnou a zároveň poměrně riskantní metodou monitoringu zvířat. Obtížné je zejména odchytit jedince, který byl vybrán pro sledování. Odchytová klec musí být umístěna v lokalitě, kde se šelma pravidelně pohybuje. To vyžaduje předchozí monitoring pomocí fotopastí nebo sledování pobytových stop. Ani tak ale není úspěch zaručen. Rys se totiž musí do pasti chytit – tedy vlézt do klece a spustit mechanismus, který zavře boční stěny. Lapit se ale může i jiné zvíře či spouštěcí mechanismus selže. Pracovníci projektu proto klec pravidelně kontrolují, a pokud dojde k jejímu uzavření, dostanou o tom automaticky signál (např. pomocí SMS zprávy či fotografie z fotopasti). V případě úspěšného odchytu veterinář zvíře uspí a nasadí mu telemetrický obojek.
Klec určená k odchytu rysa
Ivonka, Ludvík a Ota
Obojek s GPS vysílačem, který nyní nosí rys Ota, váží 340 g a polohu zvířete bude hlásit zhruba po dobu jednoho roku. Poté se vybije baterie a díky tzv. drop-off mechanismu by se měl obojek zvířeti automaticky odepnout. Technika bohužel občas selže, jako se to stalo v případě rysice Ivonky. Ta obojek dostala již před dvěma lety na jaře a snímky z našich fotopastí ukazují, že jej nosí dodnes. Podle výsledků telemetrického sledování obývá rysice Veřovické vrchy a svahy Radhoště, Kněhyně a Smrku, tedy území o rozloze zhruba 155 km2.
Také rysice Ivonka s telemetrickým obojkem dostala od dobrovolníků Vlčích hlídek jiné jméno - Lenka. Na fotopastech Hnutí DUHA byla zachycena loni v únoru, kdy se opakovaně vracela ke své kořisti ve Veřovických vrších.
Loni v červenci dostal GPS vysílač další rys – tentokrát pětiletý samec Ludvík, který se dle záznamů z fotopastí Hnutí DUHA pohybuje na území Javorníků minimálně od roku 2009. Většinu času ale tráví za našimi hranicemi na slovenské straně hor. Telemetrie mimo jiné zaznamenala jeho toulky z letošního března, kdy se vydal přes rozlehlé osídlené údolí řeky Kysuca do desítky kilometrů vzdálených míst na Slovensku. Tou dobou zrovna probíhalo období páření, je tedy pravděpodobné, že se vydal najít vhodnou partnerku.
Fotopasti Hnutí DUHA zachycují Ludvíka na hlavním javornickém hřebeni již od roku 2009. Rysí kocour se pohybuje po celém území Javorníků, především na slovenské straně, od dobrovolníků Vlčích hlídek si proto vysloužil jméno Král Javorníků. Video z loňského roku ukazuje, jak rys snášel extrémní horka loňského léta.
Údaje o výskytu dalších rysů, ale také medvědů či vlků na česko-slovenském pomezí přináší on-line mapa velkých šelem, kterou zveřejnilo Hnutí DUHA letos v dubnu. Ta například ukazuje také místa, kde dochází k nejčastějším střetům zvířat s automobily či kde byly zaznamenány případy pytláctví.
JOSEFA VOLFOVÁ
