Fotopast dobrovolného strážce národního parku Malá Fatra Ľubo Hrdého zachytila koncem června pozoruhodný záběr:
Mladému, zhruba tříletému medvědovi chybí podstatná část přední končetiny. Podle Michala Kalaše z Fatranského spolku, jehož web zprávu zveřejnil, je těžké odhadnout příčinu zranění. „Pokud je u medvíděte rána zhojená, je pravděpodobné, že může i s takovým hendikepem přežít. Podobný případ je ze vzdálenější minulosti známý také z oblasti Chočských vrchů, kde byl takto postižený dospělý medvěd“, uvedl Kalaš. Trojnohý medvěd je znám také z paleontologických nálezů z jeskyně v Gaderské dolině ve Velké Fatře. „O část přední pravé končetiny medvědici připravil zřejmě jiný medvěd nebo lev. Přesto se jí podařilo přežít další dva až tři roky, o čemž svědčí opotřebení kosti, kterou i po amputaci používala na chůzi. Předpokládáme, že tato medvědice žila na našem území před 45 000 lety,“ vysvětlil před časem médiím paleontolog banskobystrického muzea Csaba Tóth.
Zvířata se ve volné přírodě musejí potkávat s přirozenými nepřáteli i nebezpečím ze strany lidí. Zřetelně kulhající rysici zachytila například začátkem srpna 2014 v Oravské Maguře v okolí Zázrivé fotopast Hnutí DUHA Olomouc:
Kromě zraněné nohy je evidentní i zákal v pravém oku. Jinak se však zdá, že ona i její koťata jsou v poměrně dobré kondici. Zda se jí podařilo přežít, nevíme, na fotopast se ji později již nepodařilo zachytit.
Podobný případ je znám z Kremnických vrchů, kde byla 11. 9. 1969 střelena dospělá rysice, vodící mláďata, jejíž jedna končetina byla zřetelně kratší (Heráň & Sládek, 1971). Pitva ukázala, že došlo k deformaci končetiny vlivem komplikované zlomeniny a následného zánětlivého procesu a atrofii některých svalových skupin. Změnil se také tvar některých kostí, především pravé lopatky. Popsané změny postupného funkčního vyrovnání kostry nasvědčují tomu, že od vyhojení uplynula poměrně dlouhá doba. Tato občasná pozorování ukazují obdivuhodnou houževnatost některých jedinců šelem a schopnost překonat i poměrně vážná zranění.
Poranění způsobená střelnými zbraněmi jsou však často fatální, i když zvířata první fázi útoku přežijí. Například vychrtlá rysice nalezená v okolí Krásné v Beskydech v roce 2002 (Bartošová, 2003) zemřela po několika týdnech na zápal plic poté, co byla postřelena (otvor po kulce objevila až preparátorka). Vyhublý rys byl v roce 2013 odchycen na východním Slovensku, poté, co se několik dní potuloval v okolí obydlí v Kamenici nad Cirochou. Zemřel již při převozu a následná pitva ukázala, že jeho pažní kost byla zcela rozdrcená a v okolní tkáni se nacházely úlomky olova. Výstřel zvíře nezabil, ale zabránil mu lovit. Jeho žaludek byl prázdný a konečník dokonce obsahoval ostny ježka, nasvědčující, že hladovějící zvíře bylo odkázáno na netypickou potravu (Ryser-Degiorgis et al., 2015)
Vyhublý rys z Kamenice a detail poranění levého ramene s viditelnými úlomky kostí a olova, způsobené střelnou ránou (Foto: Ryser-Degiorgis et al.)
Velké šelmy se ve volné přírodě mohou zranit při lovu kořisti nebo vzájemných soubojích. Bohužel lidské aktivity, především někteří majitelé střelných zbraních, utrpení velkých šelem dále ilegálně zvyšují.
MIROSLAV KUTAL
Použitá literatura:
Bartošová D. (2003) Nález uhynulého rysa ostrovida v CHKO Beskydy. Ochrana přírody 58: 91–92.
Heráň I. & Sládek J. (1971) Neobvyklý případ deformace přední končetiny rysa ostrovida (Lynx lynx L.). Lynx (Praha), n. s. 12: 25–32.
Ryser-Degiorgis M.-P., Pewsner M., Tám B., Kubala J. & Rigg R. (2015) Pitvy rysov na Slovensku: nálezy a závery. In: Monitoring stavu karpatského rysa vo Švajčiarsku a na Slovensku, eds. R. Rigg & J. Kubala, pp. 67–71. Liptovský Hrádok: Slovak Wildlife Society.
