Proč jich celosvětově přibývá?
Největší evropská šelma, medvěd hnědý, se u nás příležitostně objevuje v horách a podhůří na česko-slovenském pomezí. Ačkoliv se medvědům obvykle daří pohybovat naší krajinou, aniž by na sebe upoutali pozornost, v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. S tím pochopitelně souvisí také obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?
Na tuto otázku se zaměřila první celosvětová studie, jejíž výsledky byly nedávno zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Scientific Rerpots. Celkem 78 autorů shromáždilo informace o všech zdokumentovaných útocích medvěda na člověka od roku 2000 (spolehlivé údaje z dřívější doby nejsou v mnoha zemích dostupné) v celé oblasti výskytu druhu a analyzovali je z různých hledisek, jako je velikost medvědí populace, hustota lidského osídlení, okolnosti, za jakých k útoku došlo, nebo zda se v dané oblasti medvědi legálně loví.
Ze zjištěných údajů vyplývá, že ačkoliv lze v porovnání s jinými druhy volně žijících i domácích zvířat napadení medvědem považovat za velmi vzácná, v posledních letech jich celosvětově přibývá. V Evropě, kde žije asi patnáct tisíc z celkových dvou set tisíc medvědů hnědých, byl rostoucí trend zvlášť patrný. Ve všech zemích s výskytem šelmy (od Severní Ameriky po dálný východ) bylo v letech 2000 až 2015 zaznamenáno celkem 664 útoků medvěda hnědého, přičemž necelá stovka případů (14 %) skončila smrtí člověka.
Slovensko se řadí mezi země s největší hustotou medvědů v Evropě, žádný střet během sledovaných let však nebyl smrtelný
K útokům došlo nejčastěji v létě, většinou během dne, zřejmě proto, že v této době se nejvíce lidí vydává do volné přírody, kde je možnost setkání s medvědem. Prakticky všechny oběti byli dospělí lidé, skoro v 90 % případů muži a častěji také docházelo k napadení osamělého člověka, než lidí pohybujících se ve skupině. Téměř v polovině případů útočila medvědice, která u sebe měla mláďata. Na útoku se však mohly podílet další okolnosti, jako překvapení šelmy z nečekaného setkání s člověkem nebo s volně pobíhajícími psy.
V Evropě se nejvíce případů odehrálo v Rumunsku (45 % všech evropských útoků), na Slovensku a ve Skandinávii. U našich východních sousedů došlo během sledovaných patnácti let k 54 napadením člověka medvědem, přičemž ani jeden útok nebyl smrtelný. Na Slovensku přitom žije odhadem asi tisícovka medvědů, čímž se spolu s Rumunskem a Chorvatskem řadí mezi země s největší hustotou medvědí populace na světě.
K nárůstu útoků může přispívat i zvýšené využívání krajiny k rekreačním činnostem
Významné je zjištění, že v celé polovině případů se napadení lidé věnovali volnočasovým aktivitám, jako je horská turistika, sběr lesních plodů nebo outdoorové sporty. Rostoucí popularita rekreačních činností spojených s pobytem v přírodě může být jedním z důvodů, proč v posledních letech útoků přibývá.
S oblibou turistiky souvisí také další aspekty, jako je výstavba turistické infrastruktury v oblastech s vysokými počty medvědů. Častým zdrojem problémů se stává hromadění odpadků, včetně zbytků jídla, v blízkosti rekreačních zařízení, zvlášť pokud nejsou dostatečně zabezpečené.
Druhá polovina zaznamenaných útoků připadá na lidi pracující v lese, zoology provádějící terénní monitoring, myslivce a lovce. Během lovu se odehrála asi pětina z celkového počtu útoků.
Analýza neprokázala významné rozdíly v četnosti útoků v zemích s legálním odlovem medvědů
Ačkoliv i nadále platí, že většina blízkých setkání člověka s medvědem proběhne bez problému a člověk o nich většinou ani neví, nebezpečné mohou být takové situace, kdy se člověk pohybuje potichu málo přehlednou krajinou nebo v husté vegetaci, kde ho šelma nemusí včas zaznamenat. Riziko také představují volně pobíhající psi, které může medvěd vnímat jako hrozbu a reagovat útokem na psa i na jeho majitele.
Za zmínku rovněž stojí, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly, pokud jde o četnost útoků, mezi jednotlivými kontinenty, ani mezi zeměmi s různými pravidly pro lov medvědů. Nepotvrdila se tak jedna z hypotéz, že v oblastech, kde se medvědi legálně loví, dochází k méně útokům na člověka. Nejvíce útoků se odehrálo v oblastech s vysokými počty medvědů a zároveň nízkou hustotou lidského osídlení, jako jsou národní parky a málo obydlené horské regiony. To zřejmě souvisí se skutečností, že v hustěji osídlené krajině šelmy více přizpůsobují své chování lidem a úspěšněji se jim daří vyhýbat se setkání.
Jak útokům medvědů na člověka nejlépe předcházet?
K nejúčinnějším způsobům prevence patří dostatečná informovanost veřejnosti o výskytu medvědů, zejména pokud se jedná o samici s mladými nebo pokud se šelma objeví v místech, kde není její výskyt zcela běžný. Informace o přítomnosti šelem však musí být spojené s osvětou a vzděláváním místních, turistů i lidí pracujících v rizikových oblastech o tom, jak se v krajině s výskytem medvědů správně chovat [1].
Další preventivní opatření, jejichž cílem je především ochrana majetku a hospodských zvířat, také přispívají ke zvyšování bezpečnosti lidí, protože omezují riziko adaptace šelmy na zdroje potravy spojené s člověkem a nečekaná setkání v blízkosti lidských obydlí.
Zkušenosti z řady zemí ukazují, že relativně bezproblémové soužití lidí a šelem je možné a návratu medvědů do naší krajiny se není třeba obávat.
[1] Zásady správného chování v oblastech s výskytem medvěda nebo jiných velkých šelem: Co dělat při setkání? - Šelmy.cz (selmy.cz)
Přeložila:
MARTINA DUŠKOVÁ
Podpořil:
